Mladý muži, máte v tom (nejen v tom) guláš. Duch zákona, jak se jej snažil uvést v život Havel a Cepl, bylo znásilňování litery zákona nějakými elitářskými výklady, nikoliv tedy tím, co každý ze zákona jasně pochopí, ale pravým opakem.

V daném případě jde o to, že ta litera zákona je zpackaná. To, co se hledá, není duch zákona, ale logika. (Jinak zákon nemusí mít a často bohužel nemá logiku). Ale souhlasím, že výklad ministerstva je výsměchem zdravému rozumu.

Když už jste na mě odkazoval, lépe si přečtěte třeba tohle: http://streit.blog.idnes.cz/c/111915/Elitarska-spravedlnost-Vojtecha-Cepla-starsiho.html

Ještě jsem si přečetl profil autora a musím říci, že na rozdíl od kolegy diskutéra s názory autora souhlasím, samozřejmě kromě té federalizované Evropy. Brrrrrrrrrrr. To bych vážně nechtěl.

legrace tkví úplně v něčem jiném,

že se počet neplatných hlasů zvyšuje s politickou vyhraněností kandidáta. Nejméně jich přece měly Ťáňa a Fantomas. Evidentně záměrně ti podpisující mlžili, na jedné straně uváděli falešná data, a na druhé straně se neodmitli podepsat. Švejk v českém národě stále žije.  Češi své politické preference skrývají v momentu, kdy by je mohli otevřeně manifestovat.

Zmršený podpis na kandidátce někoho koho za prezidenta nechci je mnohem účinější způsob jak zajistit jeho nezvolení než dobrý podpis kandidátovy kterého chci. Z taktického hlediska je vždy efektivnější útok než obrana.

Mladý muži, já po několikáté musím odporovat. Nikoli tedy Vám osobně, ale té myšlence průměrování. Na ní samozřejmě není vůbec nic špatného, samotného mě při přečtení prvních výsledků napadl PRŮMĚR a byl jsem překvapen, že to průměr není.

Ale otázka zní: Co bylo účelem té policejní kontroly? Samozřejmě to, aby byl naplněn zákon, tedy, aby kandidát měl 50.000 PLATNÝCH hlasů. A dá se to zajistit odečtením průměru dvou chybovostí vzorků? Ano, ale ne zcela bezpečně, protože chybovost celku může být o něco málo vyšší než ten průměr. Což u počtu podpisů těsně okolo 50.000 hraje obrovskou roli.

Takže, jak postupovat dál? Šlo by říci: Pro jistotu odečteme každému dvojnásobek té jedné chybovosti. Pro Janu Bobošíkovou by to znamenalo buď výhodu nebo nevýhodu, pode toho, který vzorek by byl aplikován. Takže jako ekonom zajisté pochopíte, že sečtení dvou chybovostí je cosi podobného jako vynásobení jedné chybovosti dvěma, ale více se blíží pravdě.

Samozřejmě, že máte pravdu. Tam se totiž píše""který  p r o c e n t u á l n ě  odpovídá chybovosti v obou kontrolních vzorcích". Z matematických zákonů o procentech víme, že procento ve dvou vzorcích o stejném základu lze vypočítat tak, že procentualní chyby každého jednotlivého vzorku sečteme a podělíme dvěma nebo pro každý vzorek vypočítáme skutečný počet chyb, ten sečteme a vypočítáme procentuální chybovost v obou vzorcích.

Vyborne napsany clanek,shoduji se  temer na 99%. + - teda ..... jinak politicke priority a politicke  nazory autora nehodnotim ,podle toho co ma napsano v profilu se na "neshodujem " 99% + -