Evropská federace zde již je, jde o to, kdo ji bude kontrolovat

O budoucnosti Evropy se v Česku příliš nemluví. Maximálně se objevují ódy na Sulíkův postoj na Slovensku. Jenomže hloubka úvah jde po povrchu "ošklivá EU, ošklivé euro, zničme to" bez dalších souvislostí. Je to právě institucionální rámec EU, který podstatně ovlivní postavení Evropy ve světě a tím i její prosperitu. Je omluvitelný malý zájem veřejnosti, není však omluvitelné mlčení politiků.

Evropa se jako federace chová, respektive její ekonomika, instituce nikoliv. Veřejný sektor vytrvale zaostává za vývojem globalizace a jeho neschopnost reorganizace do efektivnější podoby stojí daňové poplatníky velké množství zdrojů.

Politická reprezentace nemá k nějakému posunu příliš motivace z několika důvodů:

1) Otloukánek EU - Mnoho legislativního zla lze vydávat za vnucené EU, aniž by si občan příliš všímal, že z EU je nějaká směrnice, zatímco podoba českého zákonného paskvilu je ryze dílem národního parlamentu. Obnovitelné zdroje budiž příkladem. Do očí bijící ubohosti českého zákonodárství s odkazem na falešnou odpovědnost EU se dají rozpoznat tím, že v jiných státech EU nepřinesl zákon XY implementující tutéž směrnici takový průšvih. Zda jsou naši poslanci podprůměrně inteligentní nebo nadprůměrně kradou, nechám na posouzení čtenáře, sám nevím, co by mě mělo trápit více.

2) Mocenské pevnosti při fiskálním federalismu - K objasnění jevu poslouží nejfrekventovanější věta předvolebních mítinků "Zlepšíme čerpání z evropských fondů", která vyjadřuje v surové podobě absolutní neúctu k penězům daňových poplatníků (důležité vyčerpání, nikoliv přínos) a také snahu navýšit rozpočet mocenského centra ze zdánlivě cizích zdrojů. Při použití spojení mocenské centrum jistě mnoho z vás dovodí, že se nejedná o problém pouze národních států, ale také krajů a zejména obcí. Jádrem iluze cizích zdrojů jsou prostředky daňových poplatníků vybrané z celé oblasti, které se pak rozdělují menším celkům. Menší celky pak mají legitimní pocit, že čím více urvou, tím více si polepší (jak mocipáni, tak občané, u prvních to platí mnohem více než u druhých). Vtip je v tom, že co nejvíce chtějí všichni, tyto menší celky mají prakticky neomezenou absorpční schopnost a ve výsledku je na daních vybíráno více, než je třeba. Občané zchudnou a jediným vítězem zůstávají mocipáni. Stejně jako se obce budou bránit větší kontrole centra, budou si státy hájit své pravomoci, klidně to vydávaje třeba za boj o národní suverenitu. Pro mocipány je jednodušší se v EU nějak dohodnout na systému pro občana ne příliš srozumitelných plateb z národních rozpočtů do společného a zpět, než aby za veřejný sektor žádali daňového poplatníka o vyšší daně. Fiskální federalismus při vysokém stupni decentralizace je živnou půdou pro plýtvání a rozkrádání.

3) Nižší stupeň politické soutěže - čím menší je oblast, ze které jsou generováni vrcholní představitelé stran, tím menší je výběr osobností, klesá i počet variací pro osobnostní složení stran. Důsledkem je osobnostní nedostatek, který neumožňuje selekci kvalitních osobností od méně kvalitních. Čistě hypotetický příklad, nějaký špatný politik, říkejme mu třeba Kalousek. Kalouskem kdekdo pohrdá, nenávidí ho, a přesto volí jeho stranu pro jiné osobnosti či pro ideály, ke kterým se hlásí. Protože není dostatek silných osobností, které by ho vyhnali a nahradili, dočká se nejspíš politické kariéry až do důchodu. Je méně nákladné Kalouska zkousnout, než stvořit programově podobnou stranu. Z větší oblasti je více osobností a je snáze možné vytvořit alternativní stranickou strukturu bez špíny. Taková strana v zájmu vlastního přežití nemůže tolerovat pochybné existence ve svých řadách v takové míře, jako v malé oblasti, kde není politická konkurence tak silná. Z druhé strany platí, že se najde více šťouravých občanů, kteří si politickou reprezentaci pohlídají od nekalostí. Současný stav umožňuje relativní stabilitu moci v rukou určitých skupin, které by si při přesunu mnoha pravomocí do nadnárodní úrovně a ztráty moci lokálních politiků nebyly schopné udržet své mocenské postavení.

Ku prospěchu každého daňového poplatníka bude Evropská federace. Nevidím v tom nějaký zázrak, který by se kvalitativně výrazně lišil od obyčejného státu, leč bude efektivnější, pokud bude v nadnárodních volbách vybírána vláda s přímou politickou odpovědností, než když se bossové z národních států dohadují mezi sebou bez přímé politické odpovědnosti.

My ve federaci jsme, už jenom tím, že máme svobodný pohyb zboží, služeb, osob, kapitálu a informací. EU je právě jeden hospodářský prostor a byl by jím, i kdyby neexistovaly instituce EU a zůstaly pouze výše uvedené svobody (podle mne by je suverénní státy pod různými záminkami začaly likvidovat). V takovém provázaném prostoru de facto neexistuje izolace, tedy neexistuje nezávislá fiskální ani monetární politika. Jakékoliv rozhodnutí ovlivňuje celý prostor.

Veřejný sektor v dnešní Evropě je právě jeden. Každé euro, libra, koruna, forint i jakákoliv jiná peněžní jednotka utracená veřejným sektorem od Londýna po poslední obec v Rumunsku nese vlastnický podíl českého daňového poplatníka. Veřejné instituce rozhodují o cizích penězích. Princip efektivity decentralizovaného rozhodování pro ně neplatí (oblíbený argument liberálních euroskeptiků), naopak je činí neefektivní (viz bod 2). Veřejný sektor potřebuje hierarchickou strukturu, kdy vyšší stupeň hlídá nižší a každý stupeň má přímou politickou odpovědnost. Ten vyšší stupeň je pak pro českého daňového poplatníka odpovědný i za jeho zdroje utracené v Londýně nebo v Rumunsku.

Dnes je nejvyšší stupeň EU tvořen zástupci s přímou politickou odpovědností (parlament, ale s nízkou mocí), nepřímou politickou odpovědností vzdálenou o nejméně tři stupně od občana (Rada, ministři národních vlád jmenováni premiérem vzešlým z voleb, jejichž program neměl s rozhodováním Rady nic společného) a nepřímou politickou odpovědností vzdálenou o nejméně 4 stupně (Komise, komisaře jmenuje národní vláda).

Federalizace EU znamená de facto její demokratizaci. Zmenšení vzdálenosti mezi odpovědnými reprezentanty a občanem. Konec Evropy států=mocipánů, začátek Evropy občanů. Čím dříve, tím lépe.

Další články k tématu:

http://martinprochazka.blog.idnes.cz/c/216045/Euroval-neni-zdaleka-to-nejhorsi-co-nas-muze-potkat.html

http://martinprochazka.blog.idnes.cz/c/215413/Svobodny-obchod-nuti-k-federalizaci-Evropy.html

Existuje iniciativa napříč Evropou, Spinelliho skupina, k níž se můžete přihlásit, pokud vás myšlenky federativní Evropy oslovily: http://www.spinelligroup.eu/manifesto

Na závěr propagace facebookových stránek všeho druhu:

http://www.facebook.com/pages/Manifest-skute%C4%8Dn%C3%A9-pravice/129871750428882?sk=info Zde se můžete vyjádřit k tomu, že se pravicová vláda nechová zrovna jako pravicová.

http://www.facebook.com/pages/Vra%C5%A5te-n%C3%A1m-na%C5%A1e-pen%C3%ADze/187121848029500?sk=info Zde je myšlenka, že obce by měly peníze, které možná obdrží z nového RUD, raději rozdat svým občanům, než aby se je naučily utrácet.

http://www.facebook.com/pages/Chceme-vy%C5%A1%C5%A1%C3%AD-rychlostn%C3%AD-limity/145327858865037?sk=info Požadavek na dekriminalizaci většiny řidičů, tedy navýšení obecných rychlostních limitů na dálnici a mimo obec.