Členství ve stranách není v ČR příliš populární. Největší strany nemají ani desetinovou velikost členské základny oproti svým protějškům z přibližně stejně lidnatých zemích západní Evropy. Přestože politická angažovanost pomalu roste, stále to není dostatečné na kultivaci veřejného sektoru.
Ten hlavní motiv, proč by měli lidé chtít vstoupit do politické strany, je spoluzodpovědnost za vývoj věcí veřejných. Veřejný sektor ukrajuje běžnému zaměstnanci více než polovinu toho, co stojí zaměstnavatele na nákladech. Polovina výplaty je velmi pádný důvod, proč se zajímat, jak je s ní nakládáno.
Důvody jsou však mnohem hlubší. Pro drtivou většinu lidí je vrcholem politické angažovanosti občas přijít k volbám. Někoho zvolí, někdo z důvodů racionálních, někdo z důvodů iracionálních. Všichni se měsíc po volbách shodnou na tom, že zvolili pitomce, které již nikdy více.
Pak se začínáme točit v začarovaném kruhu. Následující volby volíme ty druhé, z kterých se pak vyklubou ještě větší pitomci, než ti předchozí. Následující volby je na řadě menší zlo. Následující volby pro nás radši neexistují. Následující volby hledáme nové falešné naděje. Je to tak?
V tom odstavci uběhlo 16 let. Musíme promrhat dalších 16 let, aby nám došlo, že pasivní házení lístků do urny není tím účinným nástrojem k posunu vpřed?
Zkuste to trochu jinak. Rozhodněte se, že vstoupíte do strany. Do které? To si musíte ujasnit sami, ale považujte to za krok nevratný a pečlivě to zvažujte. Přečtěte si stanovy, se kterými bezvýhradně souhlasíte. Nějakou dobu stranu pozorujte a přemýšlejte, zda dokážete být jejím hrdým členem, což obnáší i to, že se dokážete postavit i za takové její kroky, které byste zrovna nevolili, pokud by záleželo pouze na vás. A co vám to tedy přinese?
1. Hlubší přemýšlení o problémech
Prakticky v okamžiku rozhodnutí o vstupu do strany přestanete být povrchní. Povrchnost škodlivě zjednodušuje vidění světa, až se stává černobílé a časem nevyhnutelně černé, viz výše o volbách. V okamžiku, kdy se identifikujete s hodnotami, které má strana reprezentovat, už si týden po volbách neřeknete, co jste zvolili za pitomce, což bylo dříve pohodlné vysvětlení záhady, proč se věci nevyvíjí podle očekávání. Najednou jste nuceni hledat racionálnější a hlubší vysvětlení, pochopit činy svých spolustraníků i jejich partnerů z koaličních stran.
Kalousek je jedním z nejnenáviděnějších politiků vůbec. Ani já ho moc nemusím, on byl mojí ropuchou při vstupu do TOP09, pamatujete-li na slova Karla Schwarzenberga, že v politice musíte občas spolknout ropuchu. Ale i ta ropucha je se svojí odporností démonizovaná. Když si ji prohlédnete zblízka, zjistíte, že se jedná o docela roztomilé zvířátko a není to taková obluda, jak se o ní povídá.
2. Respekt, kooperace
Politika je trochu jako fotbal. Abyste uspěli, musíte být silní individualisté, jejichž osobní vlastnosti a odborné znalosti jsou na špičkové úrovni. (Zas tolik lidí tohoto popisu se v politice nenalézá, takže máte slušnou pravděpodobnost úspěchu.) Avšak zároveň si musíte rozumět s dalšími hráči na hřišti a spolupracovat na společných cílech, jinak nebude výsledek stát za nic.
Úlehla a Florián budiž odstrašujícím případem. Věřme, že nečinili z pohnutek nízkých, ale pro své vznešené cíle, které shrňme pod "nízké daně". Moje otázka pro ty dva chytráky, kteří si tak náhle prý vzpomněli na své vědomí a svědomí, je zřejmá. Jak posunula jejich zrada koalice a ponížení vlastní strany tuto zemi k jejich deklarovanému cíli, tedy nízkým daním? Já to nepochopil a to mám velkou fantazii.
3. Odpovědnost a pokora
Víc než dříve si uvědomíte, že to, jak bude svět vypadat, co je na něm dobře i co je na něm špatně, je odpovědností vaší a nikdo ji z vás nesejme. Když chcete něco změnit k lepšímu, musíte to udělat vy. Nikdo to za vás neudělá. Zda uspějete, záleží i na vašich schopnostech, viz výše.
Nicméně obecná představa, že za to, jak se vám daří, může vláda, je naprosto mylná. Problém není v politicích, problém je v občanech. Jací jsou občané, takovou mají politickou reprezentaci. Když si tento národ zvolil alkoholika, který si plete úřad prezidenta s císařem namísto inteligentního a moudrého muže, dostává nyní přesně to, co si zasloužil.
Pokud se dostanete do veřejné funkce, měli byste mít na zřeteli, že vaše činy nemají dopad jen na ty, kteří vám dali svůj hlas, ale i na ty, kteří vám ho nedali. Současný prezident ztělesňuje přesně tu aroganci moci a zvůli, bez dostatečné míry odpovědnosti ke svému mandátu a bez špetky pokory při jeho výkonu.
Ostatně ta pokora při zacházení s mocí je důležitá i v běžném životě, nejen v tom politickém. Svoboda a odpovědnost jsou od sebe naprosto nedělitelné věci, jejichž rozdělení přináší nevyhnutelně něco zlého.
Cítíte-li, že je ve vašich silách přinést nějaký posun k lepšímu, udělejte to. Přidejte se k nám, nebo komukoliv, kdo je blízký vašim hodnotám. Strany, které jsou složeny buď z čistých politických profesionálů nebo čistých politických amatérů, se budou vždy potýkat s odtržením od reality ať světa politiky, nebo světa ostatního. Svět je jenom jeden a politická strana musí být tím místem, kde nacházejí politici vazbu na svět mimo sněmovnu a občané přímou linku na politiky. Má být místem, kde se vyměňují znalosti z různých sfér a na jejich základě se hledá ideální podoba zákoných norem i správy věcí veřejných.
Jste-li s něčím nespokojení, nejefektivnější je zvednout se a něco s tím udělat. Tak pojďte do toho!
