Ekonomické sankce uvalené na Rusko v kombinaci s nízkými cenami ropy srážejí Rusy na kolena, přesto se na východě Ukrajiny objevily stovky kusů techniky a tisíce "kusů" povstalců. Německo s Francií chtějí uprostřed války válce zabránit, ale tato šlechetná snaha nemá nejmenší naději. Pro Putlera totiž není zastavení bojů výhodné.
Stejně jako minské dohody totiž nelze nabídnout nic, co by bylo přijatelné pro Rusko i Ukrajinu a zároveň vedlo ke stabilitě. Minské dohody vytvářely jen status quo bez palby, další ruskou enklávu v cizí zemi jako Podněstří, Abcházie, Osetie. Na anexi Krymu téměř všichni zapomněli.
Jsem přesvědčen, že taková snaha o dohodu neprospívá ani Západu, vyžaduje totiž tlak na Ukrajinu k ústupkům, které mohou vyvolat pocit ponížení i zrady, jako pro nás kdysi mnichovská dohoda. Byli bychom to mohli na probíhající bezpečnostní konferenci v Mnichově připomenout, pokud by se ovšem někdo z vlády laskavě obtěžoval tam jet.
Navíc Putina prodej Krymu a části Ukrajiny za mír rozhodně neobměkčí, sankce a nízká cena ropy srážejí životní úroveň Rusů a Putin potřebuje vnějšího nepřítele, aby se udržel u moci. Konflikt na Ukrajině mu zatím žádné citelné škody nezpůsobuje, takže nemá žádný motiv v něm nepokračovat.
Je velmi důležité, aby se Západ snažil předejít eskalaci konfliktu, ale rozhodně ne za každou cenu. Stejně tak jako zachování míru je důležité i zachování rovné páteře a to jak k obyvatelům východní Ukrajiny, tak ke krymským Tatarům, kteří pod ruskou správou zažívají totalitu velmi podobnou té sovětské. Nesmí se stát, aby Západ prodal osudy těchto lidí za iluzi míru, jako to učinil před 77 lety v Mnichově.
Jedinou šancí, jak dosáhnout skutečného míru a zachovat územní celistvost Ukrajiny, je změna poměrů na bojišti tak, aby válka pro Putina již nebyla atraktivní volbou, ani aktuálně, ani v budoucnu. Toho lze dosáhnout pouze vyzbrojením Ukrajiny. Pravda, Ukrajina má dost zbraní, ale stařičkých, nespolehlivých a nepřesných, separatisté jsou vybaveni lépe. Je třeba, aby se Ukrajině dostalo moderních protitankových střel, které překonají reaktivní pancíře čerstvě příchozích ruských tanků, lokalizační a zaměřovací techniky, přesnější letecké a dělostřelecké munice.
Je třeba morálně podpořit Ukrajince tím, že Západ stojí při nich a že je nenechá prohrát. A podpořit je i příslibem, že je NATO podpoří vojensky v případě otevřeného vpádu ruských vojsk. Putin, pokud mu zůstal zdravý rozum, si nikdy nedovolí obětovat to nejlepší ze své armády na Ukrajině střetem s NATO. A pokud zdravý rozum už nemá, je to jedno, stejně se s ním budeme muset utkat v otevřeném konfliktu.
Pouze těžké ztráty mezi separatisty, docházející vojenská technika a vlastní vojáci v rakvích mohou Putina přimět ke skutečně vážnému jednání o míru. Dokud nebude pro Putina nejvýhodnější cesta mír, prostě k němu nedojde.
Jednejme tedy o míru, ale zároveň podpořme Ukrajinu zbraněmi. Použijme sankci, před kterou se sklonil i Irán, odpojení od systému Swift. Hledejme trvalou stabilitu, ne příměří. A nechtějme mír za každou cenu, historie už nám ukázala, že mír za každou cenu vede pouze k válce.
Jsou-li vám mé články a názory sympatické, je možné se mnou být ve spojení přes facebook skrze "to se mi líbí" stránku: www.facebook.com/martinprochazka007
