V hornorakouském
Leopoldschlagu se bude letos slavit zvláštní jubileum. 10 let Grenzladbühne,
neboli Divadla na hranicích*. Poloprofesionální divadelní soubor bude mít na svém
kontě už téměř dvě desítky her. K nejbližšímu hraničnímu přechodu Dolní
Dvořiště/Wullowitz je to asi pět minut jízdy autem. Na letošní jubilejní
festival, který dostal do vínku moto „Aus Fremden werden Freunde“ (z cizích se
stanou přátelé*), připravují hru s kontroverzním tématem: Transfer/Odsun.
Režisér hry Transfer/Odsun Alexander Schreiner-SteinbergMartin Pokorný
Divadelní soubor se skládá z amatérských herců pocházejících přímo z Leopolschlagu nebo z blízkých vesnic a občas tu hostují i linečtí. Režie se většinou ujímá profesionál. Ohlasy mezi místními jsou nanejvýš pozitivní, a tak se práce daří.
Scénáristou hry Odsun/Tranfer je místní rodák Leopold Pammer, autor několika divadelních her a knih o místních jménech nebo o historii hornorakouského regionu Mühlviertel. Před rokem měla na prknech v Leopoldschlagu premiéru jeho hra „Gnadenlos gemütlich“ (Nemilosrdně vlídně*), zachycující ve dvou obrazech tragickou a dobrovolnou smrt neprávem obviněné, homosexuálně orientované dívky. Uvedení takové hry chtělo velikou odvahu, neboť předlohou byla skutečná událost ze sedmdesátých let – v divadelním podání byly některé aspekty lehce pozměněny – a mnozí přímí nebo nepřímí účastníci této události stále ještě žijí. Hra byla místním publikem přijata velice dobře a prožitek katharze působil o to silněji.
Spolek Grenzlandbühne má za sebou i řadu komedií. Namátkou jmenuji dvě, jež jsem viděl osobně: Lysistrata (dle mého názoru divadelní špička) nebo Mnoho povyku pro nic (plná hluchých míst a nevyužitých divadelních motivů). Na různé kvalitě výkonů je vidět rukopis různých režisérů, kteří si nejsou vždy vědomi, že pracují s amatéry. Amatérští herci mají obrovský potenciál a ne každý režisér umí tento potenciál využít i s ohledem na všechny nedokonalosti. Síla hry „Gnadenlos gemütlich“ spočívala v tom, že herci byli obsazováni do rolí, které jim jsou osobnostně blízké a nebyli nuceni nic přehrávat.
Podobně kvalitní výkon slibuje i Transfer/Odsun. Měl jsem možnost nahlédnout do divadelního hrnce při zkoušce 17.7.2008. Šestý obraz, odehrávající se na konci války, začínal zoufalým vyprávěním uprchlíka z Čech o tragickém osudu jeho rodiny s vyslovenou obavou, že ji asi už nikdy nespatří. Jeden Hornorakušan obžalovává své fanatické spoluobčany, za války členy SS: „Skrze váš fanatismus bylo zničeno 600 let dobrého sousedství. Ani tři generace to nespraví.“ Jak slibuje propagační materiál, jedná se o vyváženou hru. Název si autor nevybral náhodně, ale opíral se o oficiální historické prameny a termín Transfer byl oficiálně uváděn v postupimské deklaraci. Pro odsun se v německém kontextu používá jinak velmi emocionálně vypjatý termím „Vertreibung“. Leopold Pammer se nesnaží účelově přepisovat dějiny ve prospěch jedné nebo druhé strany. Jeho cílem je zobrazit absurditu války a tragédie osobních životů „malých lidí“; na nich ukazuje vznik a příčiny společenských proudů, které vedly až k tragickému průběhu odsunu.
Ačkoli bych si přál, aby můj článek zafungoval jako pozvánka, čeká v Leopoldschlagu na českého diváka jedno nepříjemné překvapení. Jsem přesvědčen, že maturita z němčiny ohodnocená známkou jedna nebude ani zdaleka stačit k dobrému porozumění. Místní herci totiž mluví výhradně rakouskou variantou němčiny a v mnoha případech ještě navíc hornorakouským dialektem. Kdo nemá dlouhodobější zkušenosti s pobytem v Rakousku, bude to mít těžké. Kvalitním vyvážením jazykového handycapu může být velmi promyšlená divadelní řeč pod taktovkou profesionálního režiséra Alexandra Schreiner-Steinberga a využití civilních osobností herců pro toto charakterové drama.
Výše uvedené postřehy a očekávání čekají na své potvrzení nebo vyvrácení. Po zhlédnutí celého představení přinesu další reportáž a pokusím se získat i rozhovory s herci a diváky. Nutno dodat, že Němci a Rakušané udělali v oblasti reflexe druhé světové války obrovský pokrok. Vinu to z nikoho nesmyje, ale je více než jasné, že dějiny a dějinné události nikdy nebyly, nejsou a nebudou černobílé. Je pouze na každém z nás, jak černobíle se chce dívat. V rakouské literatuře se o otevření bolavých míst v historii velkou měrou zasloužil spisovatel Thomas Bernhard. Je o to symptatičtější, že podobné kroky dělají i regionální spisovatelé.
V rámci letního festivalu bude též v budově Grenzlandbühne 3. srpna 2008 v 15:00 promítán film „Die Leiden des jungen S.“ (Utrpení mladého S.)* s podtitulem sudetoněmecký úděl. Po filmu následuje diskuse. 10. srpna je na programu česko-německé čtení z díla Karla Klostrmanna. Koná se v Zettwingu, začátek v 15:00. Večery s autorským čtením se v Rakousku těší obrovské popularitě a přál bych si, aby se tento dobrý kulturní prvek více rozvinul i v naší české kultuře.
Premiéra hry Transfer/Odsun se uskuteční 1. srpna 2008 ve 20.00. Další termíny: 2., 7., 8., 9., 14., 15., 16. srpna vždy od 20:00, kromě toho v neděli 17. srpna v 15:00. Vstupenka v předprodeji stojí EUR 12,-, před představením EUR 14,- a studenti, žáci a postižení platí EUR 8,-.
*volný překlad autora
