Jak jsem těžil zlato v Ghaně 33
33.
Vrátili jsme se na svou základnu pod přístřeškem, abychom zde povečeřeli. Když jsme dojedli, zaplatili jsme osm večeří (3 naše, 1 řidičovu a 4 Victorovy), což už nás ani nijak nepřekvapilo, a šli spát.
Druhý den ráno jsme po snídani opět usedli do přístřešku a čekali na našeho kamaráda a partnera v jedné osobě. Po pár telefonátech nám bylo jasné, že ani tentokrát nedorazí. Slyšel jsem pořád dokola ty stejné výmluvy. Proto jsem kolem poledne jsem navrhnul, abychom se jeli někam najíst. Když jsme si spočítali čekací dobu v hotelové restauraci a porovnali ji s dobou strávenou na cestě do nějaké „normální“ restaurace a čekací dobou tamtéž, pořád nám z časového hlediska vycházelo lépe vydat se najíst mimo hotel. Zašli jsme za recepční, aby nám poradila, kde se dá dobře najíst, a aby nám na ulici odchytila taxi a domluvila cenu. Doporučila nám mexickou restauraci El Paso ve čtvrti Osu, blízko Shopritu, kde jsem byl v neděli na nákupech. Potom s námi vyšla velice ochotně před hotel a zařídila vše potřebné.
Vyrazili jsme pro mně již známou cestou podél pobřeží. Oproti neděli však byl provoz mnohem hustší. A také bylo v ulicích mnohem více lidí. Město připomínalo jedno velké mraveniště – každý někam šel, nějakým směrem, za nějakým cílem. Spousta lidí si nesla něco pod paží – kus plechu, pneumatiku, dřevěnou desku, náhradní díl do auta, rám obrazu, prostě všechno možné i nemožné. Někteří tlačili podomácky vyrobené vozíky, na nichž vezli větší náklad - kokosy, pytle s cementem, železné trubky, zkrátka vše, co si člověk dovede (i nedovede) představit. Další skupina jen posedávala nebo polehávala všude, kde se dalo. Většinu cesty jsme jeli krokem. A když už jsme se přeci jen rozjeli trochu rychleji, zabrzdil nás semafor. Na každé křižovatce se k nám seběhl dav prodejců všeho možného a snažil se nám vnutit své zboží. Viděli bílé tváře a zavětřili možnost výdělku. Ale stěrače, koberečky do auta, anténu na televizi a iPhone 8 s androidem jsem opravdu nepotřeboval. Bohužel nešlo zavřít okno, takže jsem byl nucen poslouchat stále stejné argumenty, proč koupit právě jejich zboží, a řeči o super ceně a špičkové kvalitě. A i když jsem je odmítl a zadíval se do neurčita, neodešli, ale zůstali stát u auta a mlčky na mě civěli držíce před sebou nabízené produkty. Bylo to otravné a vyčerpávající. Ale přišel jsem na to, jak tuto situaci vyřešit. Když za námi přišli na další křižovatce, řekl jsem, že nemám peníze a nemůžu nic koupit, ale že kolega sedící na předním sedadle je náš šéf, který je hodně bohatý a určitě něco koupí. Od té doby se začali všichni shromažďovat u předních dveří a snažili se přesvědčit Leontýna, aby si od nich něco koupil. Ale on na ně jen hleděl a přihlouple se usmíval. Na dalších křižovatkách jsem se už ani nenamáhal mluvit. Jen jsem vždy ukázal prstem na Leontýna. To stačilo.
Za hodinu a půl popojíždění jsme dorazili na místo. Restaurace vypadala čistě a útulně. Přes velké sklo bylo vidět do kuchyně, kde vařil kuchař, který vypadal „mexicky“, což nás naplnilo nadějí, že se konečně dobře a dosyta najíme. A nezklamali jsme se. Hovězí fajitas bylo vynikající a bylo ho dost. I cena byla přijatelná, kolem 250 Kč. Na místní poměry se jednalo o levnější jídlo. Naivně jsem si myslel, že v Africe bude všechno levnější. Opak byl pravdou. V Ghaně není téměř žádný turismus, tudíž je zde malá konkurence a obchodníky nic nenutí ceny snižovat. Jezdí se sem většinou za byznysem a místní razí pravidlo: „Chceš vydělat peníze, musíš zaplatit peníze.“ Proto začíná ubytování ve slušném hotelu na 100$ za noc a jídlo v restauraci „evropského typu“ na zhruba 10$. Také zboží v obchodech je o něco dražší. Důvod je prostý. Skoro všechno se sem dováží. Míra industrializace se blíží nule. Restaurace a nákupní centra jsou určena převážně cizincům. Drtivá většina místních si je nemůže dovolit. Je proto odkázána na nákup v malých krámcích, na tržištích a u pouličních prodejců. Restauraci jim nahrazují ženy s grilem stojící u cest. Nabídka je zde pestrá. Skládá se z grilovaných banánů (ale jiných, než známe my - v angličtině je pro ně výraz plantain), vajíček, rýže, nudlí, masové směsi, místního pečiva a zeleniny. To vše se servíruje na banánový list. Neměl jsem odvahu si u nich něco dát. Leontýn mi řekl, že pokud si zde Neafričan něco dá, skončí v nemocnici s infekcí žaludku. Nevím proč, ale byla to jedna z mála věcí, které jsem mu věřil.
Martin Orálek
Jak jsem těžil zlato v Ghaně 50
Leontýn se vrací z nočního klubu v povznesené náladě. Nezadržitelně míří k bazénu, kde mu v jeho stavu hrozí nebezpečí utonutím. Bez nás nepřežije. Pomůžeme mu?
Martin Orálek
Jak jsem těžil zlato v Ghaně 49
Podařilo se nám zažehnat první vážnější spor. Nyní bylo na čase to oslavit. Za naši skupinu byl k oslavám vybrán Leontýn.
Martin Orálek
Jak jsem těžil zlato v Ghaně 48
Jedeme zpět do hotelu, kde nás čeká setkání s Aaronem a jeho partou. Budeme řešit neshody, které se mezi námi vyskytly.
Martin Orálek
Jak jsem těžil zlato v Ghaně 47
Odchod z pláže - celkem banální záležitost. Nikoli však v Ghaně, kde se na nás přisáli dva "příživníci".
Martin Orálek
Jak jsem těžil zlato v Ghaně 46
Po filozoficko-ekologickém zamyšlení se přesunuji k méně vznešenému tématu - jídlu. Jídlo bylo pro nás v Africe neustále problém. A ani zde tomu nebylo jinak...
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
NATO by Rusy porazilo, Putin má jedinou naději, řekl polský ministr zahraničí
Rusko by se mělo bát Severoatlantické aliance, protože ho v případě střetu s ní čeká „nevyhnutelná...
Pokleknete a budete prosit. Generál slíbil zničit NATO do roku 2030
Velitel čečenských sil bojujících na Ukrajině a věrný obdivovatel ruského prezidenta Vladimira...
Počkej na mě! Vyprovodil tátu do války, jeho fotka otevírala peněženky
Seriál Jeho rozzářená tvář bývala za druhé světové války vystavena v každé třídě a kanadským žáčkům...
Bijec migrantů živoří. Salvini zamrzl v minulosti, spásu hledá v bájném mostu
Premium Někdejší hvězda italské krajní pravice Matteo Salvini politicky živoří. Jeho strana Liga před...
Strach z problémového nájmu? Majitelé bytů mají získat garanci za nájemníky
Premium Stát chce motivovat majitele nemovitostí k poskytování bydlení i rizikovým nájemcům. Pronajímatelé...
Dvacet let v Unii řečí čísel. Češi dominují v kaprech, letí také Erasmus
Dvě dekády po vstupu do Evropské unie je co se týče peněz Česko více než bilion korun v plusu. Z...
Prodej, tři pozemků o celkové rozloze 8709 m2 ve Vratimově
Vratimov, okres Ostrava-město
2 133 705 Kč
- Počet článků 50
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1447x