Bibloidi a "pohané"

Jsem pohan a můj vztah k bibloidům se postupně vyvíjel. Od neutrálního postoje a dokonce i jistého obdivu k některým z jejich frakcí se nakonec přesunul k poznání o jejich všeobecné škodlivosti a vyslovené nedůvěře. Bibloidi ( mojžíšovci-ježíšisté-mohamedáni ) v podstatě stojí za každým hlavním neštěstím, jež trápí lidskou civilizaci, a jejich neustálé vzájemné se mlácení po hlavách trvající po dlouhá staletí až tisíciletí je opravdu frustrující. I ateisté na tomto poli odvedli záslužnou práci a je třeba spravedlivě přiznat, že vedle hrůz způsobených marxismem-leninismem je co se týče počtu nevinných obětí Hitler s jeho národním socialismem pouhý amatér.

Bibloidi pocházejí z biblického rodu Abrahámova a jeho dvou synů Izáka a Izmaela. Z prvního se stal mýtický taťka židovského národa a vzešli z něj mojžíšovci a ježíšisté, druhý je zase taťka národa arabského a poté, co archanděl Gabriel na pokyn biblického Boha obrazně nafoukal jednomu z jeho potomků do mysli svatý Korán, vznikla početná a neustále se rozrůstající frakce mohamedánská. Všichni bibloidi vycházejí z Bible svaté, kterou uznávají jako základ své víry, uctívají společného Boha a liší se pouze proroky a jejich Božím sdělením, jakousi cestou k propagaci slávy Boží, kterou každému z nich biblický Bůh patrně ve své touze po rozmanitosti vnukl způsoby odlišnými.

Je zvláštní, že se všechny tři frakce bibloidů velkou silou urputně naplavily do Evropy, podařilo se jim vymýtit původní evropská božstva a tradiční evropské náboženské systémy, které označili za pohanské, no a dodnes mezi sebou bojují o hegemonii v evropském prostoru. Nedokáži pochopit, proč Evropané té orientální myšlenkové náplavě z Blízkého Východu podlehli a proč se dali cestou revolučního myšlenkového progresivismu a opustili své doposud konzervativní postoje. Stála jim vůbec ta touha po novotách za to? Podle mne nestála.

Celý život mne doprovází silný vztah k rostlinám a zejména ke stromům, které samozřejmě považuji za živé bytosti. Tak, jak všechno do sebe zvolna zapadá a nic není náhodou, stejně i základní pilířem severské mytologie, kterou jsem se nedávno začal zabývat, je Yggdrasil, nebo-li světový strom prorůstající vesmírem a všemi světovými říšemi. Stejnou symboliku používá i mytologie slovanská. K Yggdrasilu byl podle prastarých legend během osmi dní připoután jednooký severský Bůh Odin a zobrazení tohoto výjevu můžeme najít i na přilbici svatého Václava, otce národa českého, stejně jako dalšího Odinova souputníka, tedy jednoho ze dvou havranů, kteří každé ráno oblétnou svět a při snídani Odinovi nakrákají všechny poslední zprávy a novinky z domova i ze světa. Byli vlastně předchůdci internetu, dalo by se říct.

O pohanské mytologie, skutečné místní kořeny naší evropské civilizace, se zajímám dlouho, ale až při relativně nedávném studiu skandinávských ság jsem se rozhodl, že se jim začnu věnovat i způsobem hudebním. Po dvaceti letech jsem vytáhl kytaru ze skříně a začal jsem skládat a nahrávat jakousi takovou pokornou poklonu Vikingským, Keltským a Slovanským Božstvům. No a úplně mne to pohltilo. Této činnosti již pár let věnuji veškerý svůj volný čas a mám hotových skoro dvacet věcí. Slova písní jsou psány v globální eurořeči anglicko-německo-francouzsko-španělsko-norsko-česko-polsko-rusky a podobně.

O dvě z nich se s vámi dnes podělím. Text songu "Radegast People" se mně docela povedl ve stylu, že jednotlivé rýmy přecházejí z jednoho jazyka do druhého bez toho, aby to narušilo strukturu a poselství skladby. Nejedná se samozřejmě o žádnou poezii, ani o speciální lahůdku pro jakési intelektuální elity s vybraným estetickým cítěním, nebo co,  ale o pop kulturu pro standardního Pepu Nováka a tak cosi.

"Kara Kara Go" je takovou směsicí magických výrazů z celého světa, přičemž refrén je anglicky: "She was from Scotland and had dark green eyes. She was beautiful knew her price. A lost world came to life in their spells. Witches, druids, heaven and hell bells ( byla ze Skotska a měla temně zelené oči, byla krásná a znala svou cenu, v jejích kouzlech ožíval ztracený svět, druidové, čarodějky, nebesa a pekelné zvony )". Ta recitovaná část ve třetí sloce pochází z rukopisu Merseburských zaklínadel z 10. století: "Sose benrenki, sose bluotrenki, sose lidirenki: ben zi bena, bluot si bluoda, lid zi geliden, sose gelimida sin!"

Skol!

Radegast People

Ritual knife and slow breath ( obětní nůž a pomalý dech ).
Ve svitu luny skrytý hněv.
Dark blood in the arms of death ( temná krev v obětí smrti ).
Krev stéká, omamný zpěv.

Radegast's people like falling snow ( lidé Radegasta jako padající sníh ).
Kmen Radegasta se blíží tmou.

Le sacrifice et le sens du devoir ( oběť a smysl pro povinnost ).
Obětní nůž,  věk věků stár.
La voie directe vers le pouvoir ( přímá cesta k moci ).
Krev stéká, tvých očí cítím žár.

Slowly coming like falling snow ( blíží se zvolna jako padající sníh ).
Ty zpovídáš svou duši nevinnou.

A dark altar and a silent shrine ( temný oltář a tichá svatyně ).
Das Gebrüll der Wildschweine ( rykot divočáků ).
And inside the temple, a holy shine (  a uvnitř chrámu svatá záře ).
Windstöße. Die heilige Neun ( poryvy větru, posvátná devítka ).