Islámský stát, zbytečná novela a zbytečný ministr

Vláda podle očekávání odmítla novelu zákona, která měla trestat zapojení českých občanů do jednotek Islámského státu. Prý není třeba. Tak tomu říkám optimismus. A nebo spíš hloupost?

Připomínám, že teď zákon výslovně zakazuje službu u ozbrojených sil cizího státu. Ovšem takzvaný Islámský stát, který ovládá část Sýrie a Iráku, se sice státem nazývá, ve skutečnosti jím ale není – rozhodně ne mezinárodně uznaným.

                Ministr Jiří Dienstbier k tomu řekl, že „pokud jde o služby v nějakých ozbrojených silách, ani ne státu, ale nějakých nestátních organizací, tak i na základě stanoviska ministerstva spravedlnosti vláda tvrdí, že všechny tyto situace jsou už zákonem pokryty a jsou stíhatelné podle platného právního státu. Čili ta novela je zbytečná.“ Je mi líto, pane ministře, ale není to pravda.

                Vím, že to tvrdí narychlo a účelově vytvořená analýza ministerstva spravedlnosti, podle které lze lidi, kteří by se nechali naverbovat radikály z organizace Islámský stát, stíhat pro podezření z teroristického útoku nebo pro podezření z jiného trestního činu hlavně z kategorie činů proti životu a zdraví. Jenže to má háček – a to dost podstatný.

                Dva docenti z oboru trestního práva dvou různých vysokých škol se shodli, že stávající legislativa dostatečná není. Je například nutné dokázat, že dotyčný skutečně někoho zabil, jeho skutek byl namířený proti České republice, spáchalho v úmyslu poškodit státní zřízení a podobně. My sice budeme vědět, že někdo od nás odjel na území ovládané Islámským státem. Ale už se jen těžko dozvíme, co tam ve skutečnosti dělal. I kdyby vzal zbraň a šel zabíjet – nejspíš se to nedozvíme a i kdyby ano, nedokážeme mu to. Rozhodně pak ale stávající zákony nepostihnou situaci, kdy třeba bude teroristům vařit, poskytovat zdravotní péči, čistit zbraně nebo brousit nože, které pak tak efektivně používají na své zajatce. Nepostihnou ani to, kdy se dotyčný zúčastní třeba "jen" výcviku. Chcete tady pak mít po návratu vycvičeného bojovníka, který se dle práva ničeho nedopustil a není tedy možné na něj třeba ani nasadit odposlechy?

               Předkládaná novela není prioritně o prevenci – i když i tam pomůže. Když se teď dozvíte, že se někdo chystá za IS odjet, nemůžete prakticky nic. Novela má ale hlavně řešit, co s těmito lidmi po návratu zpět do vlasti. Stávající legislativa to prakticky neřeší - a my máme možnost vyvarovat se osudu některých západních zemí, kde se jim začali navrátilci objevovat. Nebylo jasné, co mají za sebou, čeho se dopustili, jaký mají výcvik, nebo třeba i jaké dostali úkoly - a státní aparát narychlo přemýšlel, co s nimi.

              Stanovisko vlády je o to pikantnější, že například ministerstvo obrany navrhovalo neutrální stanovisko, neboť záměr novely považuje za prospěšný. Vláda nevzala v potaz ani stanovisko tajných služeb, které na námi pořádaném semináři novelu podpořily. A v neposlední řadě, jeden z členů vlády se vyslovil proti novele proto, že by podle něj vláda měla přijít s vlastní, která bude tu samou problematiku řešit – a podle mých informací už na ní ministerstvo spravedlnosti pracuje. Proč, když je prý naše novela zbytečná? Jestli spíš nebude zbytečný pan ministr….

             Naštěstí má stanovisko vlády jen doporučující charakter – konečné rozhodnutí bude na podzim na Poslanecké sněmovně.  Doufám, že kolegyně a kolegové budou mít více zdravého rozumu, zapomenou alespoň na chvíli na politikaření, novelu propustí dál a případné výhrady vyřešíme formou pozměňovacích návrhů. Tady nejde o politické body – jde o naši bezpečnost. A s tou bychom si neměli zbytečně hrát.