Jednou z největších chyb Nečasovy vlády byla neschopnost mediálně prodat všechny dobré (a nutné) kroky, které udělala. Mezi lidem, který neměl dostatek kvalitních informací, se jako lavina rozšířila panika (velmi snadno přikrmovaná opozicí) na téma okrádání, vykrádání, ožebračování, atd.
Nejtypičtějším příkladem nezvládnuté komunikace je právě Zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi (celé znění zákona např. zde: http://www.zakonyprolidi.cz/cs(2012-428).
Zkusme na chvíli odhlédnout od morální stránky věci, tedy od více než 60 let staré krádeže (přestože to fakticky není možné), a podívejme se na zcela jednoduché počty, z nichž musí i natvrdlému slepci být vše jasné. (Nic nového, všechna ta čísla už dříve tam i onde byla.)
Žijeme ve schizofrenickém stavu, kdy stát vlastní/drží majetek zabavený církvím, a zároveň hradí platy církevních duchovních. V souladu se Zákonem č. 218/1949 Sb. o hospodářském zabezpečení církví a náboženských společností státem, ve znění pozdějších předpisů, stát ročně vyplatí církvím na provoz cca 1,4 mld. Kč. Kdyby k vyrovnání nedošlo, bude tento stav trvat donekonečna, částka bude zvyšována o povinné valorizace platů, atd. Celková výše náhrad byla vyčíslena v roce 2007 - 134 mld. Kč. Tato částka bude rozdělena takto: 75 mld. Kč se uhradí navrácením majetku (o tom ještě níže) a 59 mld. Kč bude kompenzováno finančně. Podle nového zákona se "finanční náhrada vyplatí ve třiceti bezprostředně po sobě následujících ročních splátkách". Tím v roce 2043 zmizí položka církve z výdajů státního rozpočtu. V roce 2055 se vyrovnají celkové náklady na církevní vyrovnání. V roce 2062, za 50 let, bude rozpočtová úspora 28,6 mld. Kč (ve srovnání se stavem, kdyby k vyrovnání nedošlo). Dále: církve začnou ze svého majetku platit daně, jejichž roční výnosy by měly být okolo 4 mld. Kč.
Jestli tohle není zatraceně dobrý obchod, pak co už by jím mělo být (znovu si připomeňme, že odhlížíme od morálního aspektu). Je téměř až s podivem, že církve byly ochotny na takto špatný obchod přistoupit (pokud připustíme, že se jedná o obchod)!
Ano, odluka církví od státu bude trvat 30 let, ale to jen z toho důvodu, že stát je chudý, a dříve to finančně nezvládne.
Poznámka k majetku, který bude vracen:
V žádném případě nebudou soukromí zemědělci či majitelé nemovitostí, které v minulosti patřily církvím, o nic oloupeni (kolik zuřivých výkřiků na toto téma už tu bylo - a opět vinou špatného marketingu předešlé vlády). Vydávat se bude výhradně majetek, který je v tuto chvíli ve vlastnictví státu (ani obcí, ani krajů, ani fyzických nebo právnických osob). Jedná se 100% o majetek spravovaný Pozemkovým fondem ČR a Lesy ČR.
Shodneme se na tom, že by církve neměly být závislé na státu, stejně tak, jako by stát neměl být jakkoli závislý na jakékoli církvi? Osobně jsem přesvědčen o tom, že by to tak být mělo, přestože v různých zemích je to různě (tradičně je odluka např. ve Francii nebo USA, v roce 2000 ji provedlo, bez velkého humbuku, i Švédsko). Pokud tato závislost existuje a trvá, nabízí se otázka, proč by mělý být státem dotovány právě církve, a ne zahrádkáři nebo třeba chovatelé bleděmodrých králíků. Nebo kterýkoli jiný zájmový spolek. Majetkovým vyrovnáním se církve stanou ekonomicky samostatnými a přestanou být hospodářsky závislé na státu, stejně jako jiná zájmová sdružení. Z dlouhodobého hlediska jde jednoznačně o úsporu.
Vyrovnání s církvemi bylo nutné provést co nejdříve i kvůli stanovisku Ústavního soudu, který opakovaně upozorňoval na to, že nečinnost ve věci vyrovnání státu s církvemi je protiústavní. Soud v roce 2010 potvrdil, že na straně církví existuje legitimní očekávání, že jejich historický majetek bude státem vypořádán, a dostaly tudíž možnost podávat v dané věci žaloby.
Závěrem zbývá jen říci, že veškeré škádlení okolo církevních restitucí v posledních letech je pouhým prachem od kanónů politických stran, ať jsou barvy jejich vlajek jakékoli, pouhopouhým materiálem pro předvolební billboardy, vábničkou pro chudé duchem a schopností vlastního úsudku. Kabinetu Petra Nečase patří za tento extrémně sebevražedný krok dík a chvála.
