Vydají levicoví, izraelští intelektuálové Izrael muslimům?

Zatím to asi není na pořadu dne, protože jejich vliv v Izraeli není zdaleka tak velký, jak by se mnohdy mohlo zdát z nadpisů v médiích jako naposledy „Nebuďte jako Trump, píši Izraelci Hradu“.

Vlastně v článku, který vyšel na internetovém serveru Lidovky, nešlo o Izraelce, ale o několik izraelských intelektuálu, kteří varují prezidenta Zemana před snahou České republiky přesunout velvyslanectví naší země do Jeruzaléma. Doslova píší „Chápeme, že Česko zvažuje jít ve šlépějích Spojených států a hodlá přesunout svou ambasádu nebo její část z Tel Avivu do Jeruzaléma. „Obáváme se však, že tento krok přispěje k rozčarování, které zachvátilo palestinské vedení v důsledku politiky prosazované vládou Benjamina Netanyahua podporované americkou administrativou“ a pokračují „Konečná mírová dohoda vám umožní otevřít dvě velvyslanectví – jedno ve východním a jedno v západním Jeruzalémě“.

Pokud by to toto bylo uvedeno někde jinde než na serveru Lidovky, tak by člověk měl pocit, že se jedná o záznam vystoupení amerického komika Barry Bostwicka. Bohužel nejedná, pouze se ukazuje, že nejen izraelští intelektuálové jsou mimo realitu, stejně jako tamější levicoví politici.Což není překvapující.

Palestinští Arabové od vzniku státu Izrael usilují i jeho zničení. V autonomních územích, je jedno zda se jedná o Západní břeh anebo Gazu, vládne nenávist k Židům. Je historickým faktem, že po rozhodnutí OSN vytvořit z Britského mandátního území Palestina dvě země, jednu židovskou a jednu arabskou, přes fakt, že židovská část byla z větší části neúrodná a menší, Arabové odmítli vznik arabského státu a na nově vzniklý stát Izrael zaútočili. Pokud dnes mluví o „historických“ územích a odvolávají se na stav před rokem 1967, tak zamlčují, že tato území jím nikdy historicky nepatřila, ale byla jim přidělena právě rozhodnutím OSN v roce 1947 a tato území odmítli. Zároveň zapomínají, že Izrael, díky jemu nevyvolaným, ale vyhraným válkám, které rozpoutaly arabské země, rozšířil svoje území o části země, které jsou pro tuto zemi, neustále ohrožovanou Araby, strategické.  

Je směšné, když izraelští intelektuálové mluví o dvojím Jeruzalémě. Je směšné, když si Arabové nárokují Jeruzalém. Stejně jako zapomínají na svoji nenávist k Židům, kvůli které odmítli svůj vlastní stát, tak stejně zapomínají na nekonečná jednání, kdy při každém ústupku Izraele si kladli další a další podmínky, a nakonec ani konečnou dohodu nebyli schopni dodržet. Jako například dohodu z Osla, po níž následovaly další a další jednání. Bez úspěchu. Zatímco na základě dohody s Osla Izraelci uznávají nárok palestinských Arabů na vlastní stát, tak palestinští Arabové existenci státu Izrael nikdy neuznali a odmítají uznat. Je tedy směšné čekat s přesunem ambasády, až bude nějaká mírová dohoda. Nebude. Zvláště, když „chráněnec“ Evropské unie, turecký prezident Erdogan, vyzval muslimy k útoku na Izrael.

Levice, a zvláště její intelektuální část žije v domnění, že když bude ustupovat, tak agresor ucítí vůní nabízených květin, změkne a oči se mu zaslzí. Zapomínají, že agresor ústupek nebere jako znak dobré vůle, ale jako znak slabosti. A s určitou škodolibostí se mi chce říci, že většinově ti agresoři byli levičáci, jako Mussolini, Hitler či Stalin, kterým ustupovali levičáci jako Chamberlain, Roosevelt, Beneš. „Demokratičtí“ levičáci ustupovali levicovým agresorům, které pak ti agresoři, pokud se dostali k moci, zlikvidovali. Když se však někdo proti těmto agresorům postavil, tak levice, bez ohledu na svůj politický postoj, se sjednotila. Jako tomu bylo ve Španělsku v 30 letech minulého století, kdy levice rozpoutala teror v celé zemi a postavil se proti tomu generál Franco. Franco je dnes špatný, protože se postavil proti teroru. Levicovému teroru. Tomu pokrokovému. A tak zatímco trička masových vrahů pokrokového hnutí jako Che Guevara jsou prodávána a on sám je tváří mladých a společenských změn, tak generál Franco je nazýván fašistou.

Stejně tomu je s muslimy, a nejen v Izraeli. Palestinští Arabové několikrát rozpoutali násilí v Izraeli. První a druhá intifáda, na základě smyšlené smrti mladého muslima Muhmmada al-Dury, nespočet dalších teroristických útoků. Nenávistné projevy v palestinské televizi, nenávist v učebnicích pro žáky škol, nenávist jako ctnost i u dětí. A přesto se tento malý David úspěšně brání arabskému Goliáši, zatímco pokrokový svět se snaží vzít Davidovi prak.

V roce 1683 se bránila Vídeň turecké expanzi. Jeden nepatrný mnich, který povzbuzoval obránce Vídně, Marek z Aviana, řekl „Jestliže Vídeň padne, Řím padne. Jestliže padne Řím, padne Evropa.

Podobně tomu je s Izraelem, který je jedinou demokracií na Blízkém východě.