Předvánoční úvaha o Evropě aneb Evropané si Evropu nechali vzít

Blíží se vánoční svátky a s tím u mnohých i rekapitulace právě odcházejícího roku. Co se však místo na osobní prohry, výhry, nedodělanou práci, podívat na Evropu jako takovou? 

Je to dva roky, kdy Evropa byla vystavena masové migraci obyvatel nejen ze zemí ze zemí Středního východu, ale také z Afriky. Důvodem nebyly jen válečné konflikty, ale také představa snadného a bohatého života v Evropě. Tato započatá migrační vlna ještě neskončila, byť je utlumena. Čím, nebo kým byla vyvolána nechám v oblasti spekulací. Přesto není náhoda, že vypukla v podstatě v jeden okamžik v mnohých zemích, stejně jako není náhoda, že nejvíce na tom těžily proimigrační neziskové organizace, které se snažily přesvědčit evropské obyvatele, že se jedná o vzdělané a kulturně založené uprchlíky.

Nemá smysl rekapitulovat a znovu psát, co všechno tento masový přesun obyvatel do Evropy sebou přinesl nejen problémy, ale také zjištění, že většina těch inženýrů a doktorů má nejen pouze základní školu, ale si sebou nesou zvyky a hodnoty vlastní kultury, které nechtějí, či nedokáží opustit ani po příchodu do Evropy, založené na jiných tradicích a společenském uskupení. Marně, opravdu marně se evropská média, včetně našich pak snažila referovat o přečinech těchto uprchlíku jako o marginálních, omlouvat uprchlíky neznalostí naší kultury a naší společností. Bylo opravdu zbytečné psát, že každý z těchto uprchlíků, který něco spáchal byl policii znám jako malý kriminálník, případně, že měl psychické problémy. Ostatně to se pak přeneslo na i na imigranty dětí, žijící zde v druhé anebo třetí generaci. Omluva pro ně podle médií? Nežil podle islámu, bral drogy, střídal ženy, pil alkohol., měl psychické problémy, ale jinak to byl hodný chlapec, pozorný a ochotný pomoci. Píši tohle schválně, protože většinou se jednalo o lidi z islámského kulturního okruhu.

Malá odbočka. Po jedenáctém září 2001 a útoku islámských teroristů na WTC a Pentagon blízcí útočníků a jejich sousedi říkali to samé. Byli to hodní chlapci, zdravili, nebyli s nimi problémy. Přesto, tito „hodní“ chlapci již několik měsíců před tím, plánovali útok za účelem zabít co nejvíce lidí a to ve jménu islámu a proroka Mohameda. Následně se začaly objevovat hlasy, že to nebyli muslimové a když, tak špatní muslimové. Podobně, když ve Francii zabil muslim na kolonádě desítky lidí z kamionem, tak se vtloukalo lidem do hlavy, že to byl špatný muslim, že byl děvkař, pil a bral drogy a vůbec, byl to psychicky nevyrovnaný jedinec a navíc zabil i muslimy. Málokdo si uvědomuje, že když muslim zabije při útoku na nevěřící dalšího muslima, tak ten muslim se stává také mučedníkem. Islámská nauka je nejen jednoduchá, ale také velice praktická, tedy flexibilní.

Ve zdravé společnosti by se dalo očekávat, že reakce politiků na tyto události bude rozhodná a jasně se vyjádří ve smyslu, že tyto projevy, neslučující se s „evropskými“ hodnotami nebudou tolerovány. Místo toho jsme se setkali s pochody kdy v čele průvodu kráčel představitel palestinské samosprávy s evropskými politiky.  „Jsme semknuti. Jsme rozčarováni. Jsme udiveni. Jsme překvapeni.“ Málokdy ovšem porozumění pro oběti, jen muslimové jsou v tom nevinně. Proč tato tolerance k islámu a netolerance k těm, kteří ukazují na negativa učení islámu a poukazují na učení islámu vzhledem k nerozlučnosti politiky a náboženství?  Copak je islám nedotknutelný anebo je za tím strach z reakce evropských muslimů?

Je to asi osm let, kdy se na sociálních sítích objevil příspěvek dívky se Saudské Arábie, kde psala, že by si přála, aby si muslimové a křesťané vzájemně přáli ke svým svátkům a respektovali svoje svátky. Nevím kam tento příspěvek zmizel, nepodařilo se mi dohledat tento krásný vzkaz ze Saudské Arábie. Hlas, který ovšem zapadá v evropském hřmotu, že musíme respektovat náboženství a kulturu příchozích. A nejen respektovat, ale také se jim přizpůsobit, neboť jak jinak nazvat krkolomné reklamy Lidlu, kde jsou odstraňovány kříže ze sakrálních budov. Nebo pohlednice, kde místo Vánoc jsou Zimní svátky. Školy, kde se už nepodává k jídlu vepřové?

Ustupování ze svých tradic a zvyků, neznamená respekt k cizí kultuře, ale despekt k vlastní. Respektovat druhého mohu jen za podmínky, že on respektuje mě. Jinak to je nerovný vztah. Mám ovšem pocit, že Evropa tuto možnost vyloučila. Respektuje druhé a zapomíná na vlastní. Zapomíná, že křesťanské svátky a zvyky vytvářely Evropu a na křesťanských hodnotách, s řeckou filozofii a římskou důmyslností se Evropa stala tím čím je dnes.

Muslimové, židé si vlastní kulturu vzít nenechají. Vycházejí ze svých náboženských a kulturních kořenů. Evropané se jich vzdávají, jen aby se ostatní cítili dobře. Možná by se měli tito agitátoři zkusit vžít do role křesťanů v islámských zemích a poznat, že neevropské kultury si svoje základy hájí více než tvrdě a při tomto ustupování Evropanům, aby se ostatní zde cítili jako doma, se muže snadno stát, že Evropané se za pár let mohou cítit ve vlastní zemi jako cizinci a nechtění občané.