Podpálit synagogu je protest. Podpálit mešitu trestný čin srovnatelný s vraždou

Asi nejsem sám, koho nepřestane udivovat dvojí přístup nejen politiků, ale také soudů v zemích Západního „vyspělého“ světa. Naposledy to byl případ v USA, kde za podpálenou mešitu dostal pachatel rovných třicet let. (1)  

To v Německu muslimové za podpálení synagogy odešli od soudu s tím, že jejich čin byl přiměřenou kritikou Izraele. Paradoxem se jednalo o znovupostavenou synagogu po roce 1945, protože původní zapálili nacisté během Křišťálové noci, kdy protestovali proti židovskému elementu v politice a obchodě. Je možné čin z roku 1938 chápat také jako přiměřenou kritiku Židů?

V této souvislosti mě napadá, že když muslimové spáchají teroristický čin, tak se ozývají slova, že nejde všechny muslimy házet do jednoho pytle. Je to o to zajímavější vzhledem k tomu, že věřící ze židovské obce ve Wuppertalu těžko mají něco společného s politikou státu Izrael a přesto se stali obětí činu, který soud ohodnotil jako čin přiměřený a co více, z německých Židů udělal viníky politiky Izraele, aniž by bylo specifikováno, co je na politice Izraele tak špatného, mimo to, že se brání islámské agresi.

Jak je daleko od zapálení synagogy k napadání Židů a ospravedlňování takového násilí, jako násilí přiměřeného?

Není také od věci si připomenout, že jsou to opět Židé, kteří opouští Evropu před násilím, stejně jako po nástupu Hitlera k moci a postupné okupaci Evropy nacistickým Německem, a tentokrát to je převážně před agresí muslimů. Je to paradox vzhledem k tomu, jak se staví v Evropě památníky holocaustu, jak se politici bijí v prsa v Den holocaustu, že nic takového již nesmí opakovat.

Ale ono nejde jen o Židy. Jde také o evropský způsob života, kterým se politici a lidsko-právní organizace ohání, ale který postupně v mnoha západoevropských městech mizí, protože tato města se přizpůsobují zvykům islámských příchozích.  Po té, co proběhlo v několika evropských městech hromadné sexuální obtěžování evropských žen muži, kteří přišli islámských zemí, tak mnohé evropské vlády a neziskové organizace vymyslely spoustu „inteligentních“ nápadů. Držet si muže na délku paže, náramky, kampaň „Ne, znamená ne“ a v neposlední řadě i nápad, že ženy by se měly oblékat tak, aby nově příchozí neprovokovaly.

Co z toho má něco společného se svobodným životem, když pro vlastní ochranu se musí evropské ženy omezovat, tak to nechápu. Možná by bylo nejlepší evropským ženám doporučit burku. Muslimky si to prý pochvalují a muslimové se bojí, aby tam nebyl skrytý chlap s bombou. Sice to je jen, jak doufám, něco co se snad nestane, ale jsme v Evropě, kde lidská práva a zákony se ohýbají podle potřeby, jak to vyhovuje politikům a těm je jedno, jestli jim dá hlas pytel s tankovým průzorem anebo strejda Šmoula. Hlas je důležitý!

Teď se řeší Bavorsko, kde muslimové nemohou být pohřbívání v plátěném rouchu. Marginální problém, ale velký problém pro různé aktivisty. Jen tak si říkám, že každý ústupek v těchto maličkostech je také malý hřebíček do rakve naší civilizace. Hřebíček k hřebíčku, rakvička bude držet a nebožtík z ní nevypadne a politici budou spokojeni. Nebožtík totiž nebude nastavovat zrcadlo, kritizovat.

Nebožtík konečně bude mlčet a ve světě nastane mír! Salam alejkum!

(1)