Paroubek slíbil všechno, na jedno však zapomněl

Už brzy budeme znát výsledky voleb, ve kterých patrně ČSSD utrpí vítězství.  ČSSD, která nám prostřednictvím pana Paroubka naslibovala skoro všechno, na co se jen dá vzpomenout. To, že svoje sliby nesplní je stejně zřejmé, jako to, že většina voličů ČSSD ignoruje ekonomickou realitu. Jejich sen o silném sociálním státě, podpořený jejich hlasem, je stejná utopie, jako vyznamenání Václava Klause Bruselem, za zásluhy o rozvoj EU.

Kolik lidí bude ve skutečnosti volit stranu pana Paroubka, netuším. Průzkumy veřejného mínění se tak lišily, že s jistotou je možné říci, že hodně lidí. Víc, než by bylo zdrávo. Bohužel. Je však právo každého člověka volit tu stranu, které je jeho srdci nejbližší. Nebo u které snědl více vuřtů a vypil piva. I to je realita, že mnoho lidí nevolí strany podle jejich programů, ale podle materiálních a finančních slibů.

Když jsem v mnoha článcích napsal, že za ekonomické zadlužení může především občan, volič, tak se to mnohým nelíbilo. Jenomže je to volič, kdo dává stranám mandát vládnout, zasednout v parlamentu a rozhodovat o ekonomice státu. Je to volič, který svou zodpovědnost přenáší na své zástupce v parlamentu. Demokracie je především o odpovědnosti občanů a jejich možnosti ve volbách vyjádřit svou spokojenost anebo nevůli s politiky a jejich stranami.

Až se otevřou volební místnosti, tak každý člověk vhodí svůj hlasovací lístek do volební urny, aby rozhodl o dalším směřování tohoto státu a také o tom, jak si váží osobní svobody a nezávislosti.

ČSSD ve volební kampani nešetřila sliby a rozdávala virtuální peníze na všechny strany. Někoho tím nalákala, jiné zase odradila, mnoho lidí naštvala.  Říká se, že slibem nezarmoutíš a také sliby politiků nic nestojí. Slibujícího.  Daňový poplatník to však zaplatí. Nic totiž není zadarmo, i když mnoho voličů má asi představu, že peníze se tisknou v Lidovém domě, případně stačí bohatým vzít část jejich příjmů.

Nejpoživačnějšímu politikovi z naší politické scény pár dní před volbami začali vadit lidé, kteří si občas dají kaviár. Pravda, opulentně si kaviár mohou dávat jen socialističtí papaláši, protože jejich voliči jim zajistí pěkné příjmy na další čtyři roky, přesně ve stylu – „Nechci Váš hlas zadarmo, chci, abyste za něj zaplatili“

Po skončené kampani ČSSD, připomínají spíše orientální tržnici, kde se kupujícím nabízelo všechno možné co je k mání, jsem zjistil, že pan Paroubek na něco zapomněl. Zapomněl na to, že v tomto státě nežijí jen ti, co jsou natěšeni na jeho sliby a finanční příspěvky, ale také ti, kteří tvoří páteř ekonomiky, lidé, bez jejichž daní pan Paroubek není schopen své sliby splnit.

Jenomže pan Paroubek je kovaný socialista křížený se stalinistou a proto není schopen překročit vlastní stín a parafrázovat to co řekl Kennedy.  „Neptejte se, co stát udělá pro Vás, ale co Vy jste schopni udělat pro stát“.

Neřekl, protože socialistický volič chce brát a je mu jedno odkud.