Opravdu se jedná o nárůst extremismu v Evropě? Ale no tak!
Co je to populismus a co je to extrémismus? Pokud by měl být populismus nabízení těšínských jablíček voličům, tak v tom jsou mistři politici z etablovaných politických stran. Hlavně ze stran levicových, převážně sociálně demokratických. Slibování různých dávek, sociálních vymožeností bez ohledu na to, zda jsou schopni své sliby splnit a pokud ano, tak bez zájmu o to, kdo nakonec ty jejich sliby zaplatí. Pokud jde o extrémismus, tak zatím se ukazuje, že slovo extrémismus je synonymum pro reálné zhodnocení situace. Nebo je snad extrémista ten, kdo poukazuje na problémy, například s muslimskou menšinou v Evropě? Na problémy s imigranty? Kdo nabízí řešení, které je odlišné od toho, jak problémy řeší, či mnohdy neřeší tradiční strany?
Problém je hlavně ve slovech a v jejich obsahu. Bohužel, zatímco slova zůstávají stejná, tak jejich obsah se mění. Někdy přirozenou cestou a někdy ideologickou a politickou záměnou. Jako příklad, vzhledem k tomu, že jsem katolík, mohu uvést katolickou Mši. Dnes, když člověk přijde do kostela, tak kněz stojí čelem k věřícím a zády k oltáři, pokud tam oltář ještě je, občas hrají kytary a mluví se v národním jazyce. Před rokem 1962 stál kněz čelem k oltáři, zády k věřícím, hudebním nástrojem byly varhany a sakrální část Mše byla pronášena latinsky. Kázání v národních jazycích. Rozdíl není jen v ve změně obřadu, ale hlavně v symbolice. Moderní Mše v katolickém kostele jde s dobou. Mše se dělá pro lidi a kněz shromáždění lidu předsedá a dělá se vše proto, aby se Mše lidem líbila. Mše před rokem 1962 byla oslavou Boha a kněz vedl lid k Bohu. Moderní Mše znamená, že kněz stojí ke Kristu (oltáři) zády a staví se na místo Krista (Boha).
Pořád je to Mše, ale obsah a forma je někde jinde a ti, co se drží liturgie před rokem 1962 jsou extrémisté, tradicionalisté a bůhví co ještě.
Podobné to je v politice. Ti, co se snaží držet určitou kontinuitu, bez nějakých revolučních změn, ale v rámci přirozeného vývoje, jsou extrémisté a populisté. Mnohdy ten extrémismus a populismus spočívá v tom, že nechtějí nic jiného, než aby byly dodržovány platné zákony, aby ty zákony dodržovali i ti, kteří chtějí žít uvnitř společnosti. Aby zákony rovnosti a rovných příležitostí platil pro všechny bez výjimky, a ne aby se zákonem nařizovalo zvláštní zacházení s určitou náboženskou či etnickou skupinou. Popravdě, všechny podpůrně programy pro menšiny, bez ohledu na to, zda se jedná o menšiny sexuální, náboženské či etnické, jsou programy, které tyto menšiny staví do pozice méněcenných, neschopných a zároveň diskriminují většinu lidí, kteří žádnou podporu ke svému životu nepotřebují, nežádají a vlastně jí ani nedostanou, protože nepatří mezi vyvolené a zároveň ze svých daní platí dotyčné podpůrné programy. On je rozdíl mezi tím, složit se na invalidní vozík pro člověka co nemůže chodit anebo platit nájem a dávat prostředky na život člověku co je zdravý, mladý, ale má tu výhodu, že je imigrant, muslim, má dvě ženy a děti a do práce nechodí. Prý by rád pracoval, ale nemůže, protože cestuje pořád za rodinou. Jako Syřan Ghazia. Takže na práci nemá čas a tak žije se čtyřmi manželkami a 22 dětmi na dávkách.
Jde to přirovnat k bytovému domu, kde platí určitá pravidla, ale jedna rodina dostane výjimku, že nemusí uklízet společné prostory. Dojde k tomu, že společné prostory budou muset ostatní a ti se nakonec vzbouří. Proč musíme dělat za ty, kteří dělat nechtějí? Když to přirovnám k politice, tak ten, kdo se vzbouří první bude populista, extrémista a jak je moderní, tak i fašista, který věci vidí jednoduše. Když se přidají ostatní, tak se bude mluvit o vzestupu populismu, extrémismu a bude se poukazovat na to, že jinde to funguje na základě slov těch, kteří mají výjimku, případně jejich „mluvčího“ jako například starostky bruselské čtvrti Molenbeek, která řekla: "Ti lidé nedělají nic špatného a jen chtějí klidně a společně žít," uvedla. Problémy podle ní existují, ale nejsou větší než v jiných velkých městech. Extrémista je Filip de Winter, poslanec za „ultrapravicovou stranu“ Vlaams Belang, který prohlásil, že v tamní čtvrti se mluví arabsky a radnici nahradili mešity a imámové. A ČTK píše: Bruselská čtvrť Molenbeek se stala symbolem problémů Belgie s radikálními islamisty. Spojeni s ní jsou totiž někteří z pachatelů teroristických útoků ve Francii i Belgii z posledních let i lidé, kteří odešli z Evropy bojovat v řadách Islámského státu do Iráku či Sýrie.
Otázkou tedy je, zda jde opravdu o vzestup extrémismu, když lidé volí strany, které dokáží pojmenovat problémy, které je trápí a které vidí? Například neochotu menšin se přizpůsobit normám společnosti a právu země ve které žijí? Není spíše extrémista ten, který se tváří, že se nic neděje a v podstatě jde o banality a obviňuje ty kteří chtějí, aby i menšiny respektovaly zákony?
Martin Kavka
Přirovnávat „sirotky“ ze Sýrie k Wintonovým židovským dětem je chucpe

V rozjitřené debatě o syrských sirotcích se začínají nějak ztrácet ty „děti“. Namísto racionální debaty se vytahují příklady z historie. Jenomže ty příklady z nedávných dějin Evropy spíše svědčí proti příznivcům přijetí.
Martin Kavka
Levice se bojí úspěchu Švédských demokratů. Prý populisté a xenofobové

Ve Švédsku dnes probíhají volby, které sice nic moc nezmění ve složení vládnoucích stran, ale přesto jsou sledované, protože vzor všech socialistů a sociálních inženýrů dostává trhliny.
Martin Kavka
„Levicový humanismus“ je mnohem horší než „pravicový extremismus"

V souvislosti s demonstracemi v Sasské Kamenici se objevily zprávy, že se jedná o pravicové extremisty, neonacisty. Levicoví politici, nechtějí ani na okamžik připustit, že se nejedná o akce extrémistů, ale jde o projev zoufalství
Martin Kavka
Nikdo nechce topit „uprchlíky“ aneb demagogie podle blogera Hornera

Imigrace z Afriky a Blízkého východu do Evropy nenechává nikoho chladným. Názory mohou být různé, záleží na úhlu pohledu, politickém přesvědčení a vstupních informací.
Martin Kavka
Španělé asi neznají pohádku o Smolíčkovi. Proto tam budou mít „celou Afriku“

Když před několika týdny italský ministr odmítl přijmout loď se 630 „uprchlíky“, stejně jako Malta, bylo to Španělsko, které udělalo „gesto“ a loď přijalo.
Další články autora |
Kolik stojí Oneplay, na čem se dá sledovat a jaký je přechod z Voyo a O2 TV
Televize O2 TV se sloučila s internetovou streamovací platformou televize Nova Voyo a vznikla nová...
Zemřel Karel Freund. Zahrál si v Andělu Páně 2, většinou ale ztvárňoval oběti
Ve věku 58 let náhle zemřel herec Karel Freund. Jeho úmrtí potvrdila agentura, která ho...
Rusko předložilo USA seznam požadavků pro ukončení války na Ukrajině
Sledujeme online Rusko předložilo Spojeným státům seznam požadavků, jimiž podmiňuje dohodu o ukončení války na...
Buď zticha, mrňousi! okřikl Musk polského ministra kvůli Starlinku. Přidal se i Rubio
Miliardář Elon Musk se ostře pustil do polského ministra zahraničí Radoslawa Sikorského kvůli jeho...
Rodina zmizela, když si jela pro vánoční stromek. Po 66 letech se našlo její auto
To zmizení policii vrtalo hlavou od prosince 1958, nyní by se však jeden z nejzáhadnějších případů...
Důchodce vozil z Polska ve starém autě pervitin, v Čechách ho předával synovi
Pětici lidí, která pašovala pervitin z Polska do Ostravy a přes jižní Čechy do Rakouska, stíhá...
Konec pálení listí. Zákaz platí vždy a všude a hrozí vysoká pokuta
Od začátku března se v Česku nesmí pálit listí. Nikde, nikdy. Jinak hrozí pokuta. Novela zákona o...
Jako za Maa. Šetřící Čína posílí sousedské hlídky, prošpikování kamerami nestačí
Čína pokračuje v instalaci sledovacích kamer, snaží se zároveň ve větší míře využívat služeb...
Vraťte nám sochu Svobody, jste na straně tyranů, žádá USA francouzský politik
Francouzský socialistický poslanec Evropského parlamentu Raphaël Glucksmann vyzval Spojené státy,...

Akční letáky
Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!