Eurábie není mýtus, ale svět v kterém žijeme

Lidé si málokdy uvědomují změnu, pokud ta změna přichází pomalu, plíživě a je vydávána za společenský pokrok. Těmito slovy by se dal charakterizovat konzervatismus, kdyby se nejednalo o levicovou ideu přeměny společnosti. 

Dnešní média jsou plná zpráv o negativním vlivu islámských přistěhovalců do Evropy, stejně jako jsou plná pozitivních prognóz o blahodárném vlivu stejných přistěhovalců. Je zajímavé, že obě strany vyzdvihují stejné aspekty pro podpoření svého tvrzení. Nicméně důvody jsou odlišné. Osobně jsem na straně odpůrců, a proto nikdy nemohu být ve svých tvrzeních plně objektivní, přesto se pokusím o malé srovnání.

Levice a sem řadím všechny zastánce multikulturalismu, anarchisté z Antify a zastánce liberální demokracie tvrdí, že Evropa by se měla poučit z historie a být plně otevřena všem rasám a kulturám, při čemž a to dost často se dostává na tenkou plochu, protože v jejich ideologii, případně přesvědčení je ta rovnost příchozích stavěna nad kulturu těch co příchozí přijímají. Nechtějí po nich, aby se přizpůsobili, ale naopak, aby si svoji kulturu a náboženství udrželi, protože tak to obohacuje evropskou společnost.

Odpůrci oproti tomu argumentují tím, že příchozí si udržují svoje náboženství a kulturu a toto náboženství a kultura není kompatibilní se základy evropské společnosti a demokracie. A zatímco příznivci islámského přistěhovalectví jásají nad stánky s kebabem a možností ženy si zvolit Bikiny anebo Burkiny, tak odpůrci argumentují, že se stánky z kebabu mizí z evropských měst Evropa a Burkiny nejsou pro islámské ženy svobodnou volbou, ale nutností, aby se i muslimka mohla vykoupat v bazénu anebo na pláži. Ostatně to byl i argument odpůrců zákazu Burkin na francouzských plážích. Těch samých odpůrců, kteří budou demonstrovat za ženská práva a na druhou stranu ve svém nadšení odsoudí ženu na druhou kolej do postavení druhořadé bytosti, která se musí přizpůsobit kulturním a náboženským zvykům. Zajímavé je, že i v tomto případě, argumentují ženskými právy. Zatímco odpůrce, kteří chtějí, aby i muslimka měla stejná práva jako Evropanka, nazývají tradičními nálepkami.

Dalším argumentem obhájců islámské imigrace je historie islámu, kdy podle nich, byl islám v minulosti mnohem vyspělejší a tolerantnější než křesťanská společnost. Odpůrci používají stejné argument, aby ukázali, proč zde islám nechtít a nedávat prostor muslimům a zatímco obhájci poukazují na Cordobu, což byl velice specifický islámský státní útvar vzhledem k blízkosti křesťanských zemí, tak odpůrci poukazují na skutečnost, že to byla islámská civilizace, která nejenže zlikvidovala kvetoucí oblasti Byzantské říše na Blízkém východě a v severní Africe, ale také vedla neustálé, 400 let trvající výboje, než proti nim Evropa postavila armádu a pak se islámským výbojům dalších šest set let bránila. A co se týče vzdělanosti, tak za ní říše Ummajovců a Abbasovců vděčí syrským křesťanům, kteří islámských dobyvatelům zprostředkovali antickou vzdělanost. Také je nutné zmínit, že První křížovou výpravu zastánci islámského přistěhovalectví vydávají za znak agrese křesťanské Evropy, stejně tak jako znovudobytí Pyrenejského poloostrova, přičemž zcela opomíjí předchozí historické události.

Metody se mění, ale cíl zůstává.

Levice se ve svých počátcích snažila změnit společnost ihned a radikálně, bez ohledu na oběti. Na počátku byla Francouzská revoluce, matka všeho teroru ve jménu blaha národa a lidu. Podobně se snažili změnit společnost i muslimové. Tak jako Levice narazila na svoje revoluční limity po nastolení komunistických a nacistických diktatur, kdy se ukázalo, že společnost nemůže fungovat na rasové anebo třídní nenávistí, tak muslimové narazili na svoje limity v technologické a vojenské vyspělosti jejich a evropské společnosti a to nejen v bitvě u Lepanta, ale hlavně v bitvě o Vídeň a nakonec v průběhu První světové válce, kdy mnoho nechybělo a dnešní Istanbul by byl opět řecký a nazýván Konstantinopolí.  

Jak Levice, tak muslimové si z toho vzali ponaučení. Levice, která opustila svojí myšlenku násilné přeměny společnosti a muslimové, že když to nejde zbraněmi, tak pomůže demokracie a lidská práva, přičemž v tomto je Levice v neuvěřitelné symbióze s muslimy. Odpůrci naopak poukazují na to, že lidská práva by měla být stejná pro všechny, bez ohledu náboženství a pleť. Že jsou to muslimové, kdo by se měl přizpůsobit našim zvykům a respektovat je a pokud tomu tak není, tak by měli odejít. Poukazují na to, že  mnohdy dochází k tomu, že například ve školách si již žák bez vyznání anebo křesťan nemohou dát jídlo s vepřovým masem, protože by to mohlo urazit jejich muslimské spolužáky anebo jejich rodiče. Obhájci dost často pak používají argument, že islámská strava je zdravá a vyvážená, což vepřové maso není, takže nedochází k žádné újmě nemuslimských návštěvníků školy.

Což mi připomíná jeden kreslený vtip, kde je v záchodové míse Bible a ti progresivní nadšeně chodí kolem, pokyvují hlavou a jásají nad demokracií a uměleckým sebevyjádřením. Pak jdou kolem záchodové mísy, kde je Korán, a jsou znechuceni netolerancí autora, který svým výtvorem ukázal, že je islamofob  a xenofob a žádají jeho potrestání.