Diktatura sexuálních menšin. Myslete jako LGTB, jinak přijdete o práci

Nedávný případ amerického pekaře poodkryl pokličku uvažování sexuálních menšin. Kdo si nemyslí, že homosexualita je normální, má problémy a je terčem útoků. Velmi zajímavě se k tomu pro server Echo24 vyjádřil Rod Dreher.

V rozhovoru pro ECHO nazvaném „Totalita plíživě přichází. Z LGTB je vyvolený lid“ říká; Jistěže my dnes nejsme v kůži chartistů, ale příběh zelináře, který vyvěšuje do výlohy heslo „Proletáři všech zemí, spojte se“, popisuje přesně i naši situaci. S tím rozdílem, že místo hesla o proletářích na amerických univerzitách musíte vyvěsit cedulku „Safe space“ (Bezpečný prostor – jakýsi slib univerzity studentům, že v daném kampusu nebudou vystaveni nebezpečným, reakčním názorům – pozn. red.), případně cedulku, že souhlasíte s hnutím LGBT. Nevyvěsíte, stáváte se podezřelým. Věci se pak pro vás mohou vyvíjet docela nebezpečně.

Na otázku redakce Echa – Musí si novodobý americký zelinář dávat pozor jen na kampusech, nebo i jinde? – odpověděl; „Děje se to i v konkrétních profesích, jako je psychologie nebo právničina, kde se agenda LGBT používá k odplevelení branže od křesťanů. Pokud nepodepíšeš deklaraci o různosti, nemáš šanci dostudovat. Je to čím dál silnější. Blíží se moment, kdy vyznavači tradičních křesťanských hodnot stanou před rozhodnutím: Jsem ochoten trpět za víru? Ohrozit svou kariéru?

Je zajímavé, že to, co je politickou korektností a co se děje v souvislosti s hnutím LGTB, tak to Rod Dreher přirovnává k nástupu totality ve východní Evropě. „Ten maďarský přítel tvrdil, že v zásadě jde o atmosféru ve společnosti, kdy můžete být zničen, pokud zastáváte špatný názor. Ocitáte se v kategorii nepřítel – a oni se nezastaví před ničím, aby zničili vaši kariéru a pověst. Což se v Americe skutečně rozbíhá“ a pokračuje „ A tak jsem přišel na Václava Bendu. Už předtím jsem ovšem věděl o Havlovi, četl jeho Moc bezmocných. Jistěže my dnes nejsme v kůži chartistů, ale příběh zelináře, který vyvěšuje do výlohy heslo „Proletáři všech zemí, spojte se“, popisuje přesně i naši situaci. S tím rozdílem, že místo hesla o proletářích na amerických univerzitách musíte vyvěsit cedulku „Safe space“ (Bezpečný prostor – jakýsi slib univerzity studentům, že v daném kampusu nebudou vystaveni nebezpečným, reakčním názorům – pozn. red.), případně cedulku, že souhlasíte s hnutím LGBT. Nevyvěsíte, stáváte se podezřelým. Věci se pak pro vás mohou vyvíjet docela nebezpečně“.

Že nejde jen subjektivní pocit ukázal nejen případ cukráře, který odmítl upéci svatební dort na svatbu dvou homosexuálu, ale také květinářství, které odmítlo uvázat kytici pro homosexuální „novomanžele“.Stejně jako případ pracovníka Google Jamese Damora,jak informoval server iDnes, biologa vystudovaného na Harvardu, který byl vyhozen za kritiku genderové politiky této společnosti. Pokud někdo namítne, že v případě Jamese Damora se jedná o něco jiné, tak nejedná. Gender agenda kráčí ruku v ruce s LGTB aktivismem a tato dvě hnutí se navzájem podporují.

Dalším případem je Russell Berger, mluvčí společnosti provozující crossfitových tělocvičen v USA, který se zastal jiného majitele obdobné tělocvičny, když tento odmítl, aby se v jeho tělocvičně konal manifestační trénink LGTB komunity nazvaný Pride (pýcha). Ve Velké Británii byla zase propuštěn skautský vedoucí Brian Walker nejen proto, že kritizoval muslimské vedoucí ve skautingu, ale také řekl, že časopis pro skauty by měl propagovat ideály skautingu a nikoli homosexuální agendu.

Popravdě, dnešní boj za práva žen, homosexuálů, lesbiček a různých sexuálních odlišností asi patří k našemu dekadentnímu světu lidí žijících v blahobytu, neznajících skutečné problémy. Jak si jinak vysvětlit, že někdo chce práva nad rámec práv daných ústavou a Listinami lidských práv? Proč chce někdo rozrazit otevřené dveře a chce pro sebe výsady, které mu nepřísluší? Jsou snad homosexuálové více než ostatní lidé? Jakým právem homosexuálové prosazují svojí orientaci jako nadřazenou svobodnému myšlení a náboženskému přesvědčení?

Jak daleko může zajít LGTB komunita ukázal případ Michaela Glatze, který byl dlouhá léta homosexuálním aktivistou a zakladatelem časopisu pro gaye Young Gay America a dnes čelí nenávisti lidí z LGTB komunity. Důvod? Oženil se, s ženou a stal se křesťanem.

Dnes v zemích Euroatlantické civilizace mají všichni lidé stejná práva. Pokud je někdo diskriminován pro svoje sexuální zaměření, politický názor, pokud nepropaguje nenávist, pro svou víru, tak se může obrátit k soudu, a navíc veškerá tato diskriminace je zakázaná zákonem. Tedy jaká práva navíc? A k čemu jsou vlastně lidská práva, když někdo, kdo nesouhlasí, že homosexuální partnerství je rovnocenné vztahu muže a ženy je vyhozen z práce anebo tahán po soudech pro své přesvědčení a názor, co je ve skutečnosti diskriminace. Je zvláštní, že aktivisté LGTB volají po respektu, ale sami nejsou schopni respektovat, jiný než svůj názor. Svým způsobem má Rod Dreher o přicházející plíživé totalitě pravdu. Gender a LGTB aktivisté všechny milují, ale respektují jen svůj názor. Jako komunisté a před nimi nacisté. A chovají se stejně jako oni, kdo s nimi nesouhlasí, toho se snaží, zatím jen společensky, zlikvidovat.