"Mestečko Bangor sa pripravuje na inváziu oživených mŕtvol, tzv. zombíkov. Nejde o vtip, ani o zlú reklamu. USA postihol zombie teror..." Tuto senzační zprávu vydal 25. června 2012 slovenský server aktuality.sk a dovolil jsem si ji nekazit překladem. V samotném článku pak jeho autor pojednal o vyděšených Američanech, kteří se připravují na invazi zombií. Ta byla způsobena virem dovlečeným z Jamajky, který mění infikované lidi na zombie a ti pak kousnutím infikují další a další. Panice podlehla celá společnost, protože cvičení se účastnili záchranáři, nemocnice, hasiči i policie!
Už dříve jsem zaznamenal zprávu o lidech, kteří jsou ochotni platit za „zaručeně funkční“ zombie pušky, což mne vedlo k filozofické otázce, zda by kritériem pro vydání zbrojního průkazu nemělo být IQ dosahující alespoň úrovně průměrného kokršpaněla. I přesto se mi nezdálo, že by se mohla zbláznit celá společnost a vše jsem si ověřil z dalších zdrojů. To mne vedlo k filozofické otázce, zda by kritérium pro výkon povolání novináře nemělo být stejné jako pro vydání zbrojního průkazu.
Senzační „invaze zombií“ byla ve skutečnosti standardním cvičením záchranných složek, které bylo obohaceno o prvek zombie. Ty v podstatě představovaly vysoce infekční chorobu, šířící se mezi lidmi. Cvičení bylo výborně připraveno, včetně realistického líčení zombie. Dále byly přidány i nečekané prvky jako krádeže vakcín, hrané násilí a zombie mezi samotnými záchranáři. Výsledkem tak byla „hra“, která vtáhla účastníky do děje a postavila je do nečekaných situací více nežli běžné cvičení. Postupy naučené na zombiích pak byly samozřejmě uplatnitelné i pro jiné infekční onemocnění. Američance Jordan Buckové, která vše vymyslela, tak lze pouze tleskat, protože pochopila, že Komenského heslo „škola hrou“ se týká i dospělých.
Zombie je spojena s kultem voodoo, ve kterém označuje zotročenou osobu slepě či nevědomě vykonávající příkazy toho, kdo ji ovládá. Po filmu Noc oživlých mrtvol z roku 1968 se pak v masové kultuře objevuje spíše jako mrtvola, která vystupuje z hrobu a lační po čerstvé lidské krvi a mase.
Tato představa skutečně děsí nemálo Američanů i Britů, kteří jsou nejen ochotni platit za svou hloupost, ale také vznášet dotazy na úřady ohledně plánů na odražení invaze upírů, vetřelců z dimenze X, čarodějnic a samozřejmě také zombií.
Přestože nejsem úředníkem, troufám si předpokládat, že většina těchto dotazů končí v koši. O to zajímavější jsou pak odpovědi, které v koši neskončí. Britské Ministerstvo obrany tak tazateli na národní plán obrany proti zombie šalamounsky poradilo, aby se obrátil na úřad vlády, který je za nouzové plány zodpovědný. Úloha armády by totiž v takovém případě spočívala pouze v poskytnutí nezbytné vojenské podpory dle pokynů civilních autorit.
Město Leicester pak svou nepřipravenost odhalilo v plné nahotě, když v červnu 2011 otevřeně přiznalo, že žádné speciální plány na útok zombií nemá. Tazatele pouze ujistili, že nouzové postupy pro jiné situace by šlo použít i v tomto případě. Ověřit si to mohli téměř okamžitě, protože občané města v reakci na tuto neuspokojivou odpověď uspořádali recesistický průvod zombií s názvem „Invaze do Leicesteru“.
Všem, kteří se cítí zombie ohroženi, proto nemohu než doporučit přestěhovat se do Bristolu. Zdejší úřad projevil nečekanou připravenost, když zveřejnil přísně tajný „Plán na zvládnutí vzpoury zombie v Bristolu“. Dovolte mi, abych z tohoto stěžejního dokumentu, dokazujícího především nadprůměrný smysl pro humor zdejšího úřadu, vybral alespoň ty nejpodstatnější statě.
Předně se jedná o rozlišení stupňů ohrožení:
- nízké riziko – běžná aktivita s ostražitostí na varovné signály
- ostražitost – potvrzené útoky zombie na obyvatelstvo
- výjimečná situace – četné útoky, promořenost populace nad 1%
- pandemie – koncentrované útoky, promořenost populace nad 30%
Autor dokumentu, pan Peter Holt, ředitel pro komunikaci a marketing, dále tazatele, pana P. Stora, ubezpečil, že úřady neustále situaci monitorují a to včetně využití tajných agentů pracujících v utajení.
V případě jakéhokoliv ohrožení by byli okamžitě mobilizování příslušní pracovníci. Aby se zabránilo zbytečné panice, stane se tak pomocí tajných kódů, které budou vysílány v televizním a rozhlasovém vysílání.
Z hlediska ochrany zdraví a bezpečnosti pak uvedl zásady pro kontakt se zombie:
- Vyhnout se veškerému nechráněnému kontaktu
- Přistupovat k zombie pouze řádně ozbrojen
- Plně odstranit mozkový kmen od těla, ideálně s celou hlavou
A jaký z toho všeho plyne závěr? Že člověk má velice solidní šanci, že přežije útok zombie a to nejen v Bristolu. Mnohem více by se naopak měl bát těch, kteří se jej před ním snaží zachránit. Zvláště když v ruce neohroženě třímají zaručeně funkční anti-zombie brokovnici…
