Omluva Jiřímu Vyvadilovi?

Přestože se to zdá, jako ze špatného filmu, stalo se.  Portál eurozprávy se Jiřimu Vyvadilovi omluvil za uveřejnění informace, o jeho údajné kandidatuře na presidenta republiky.

Stalo se tak poté, co Vyvadil na svém facebookovém profilu oznámil, že podá na některá média žalobu  o 500 000 nemajetkové újmy.

V souvislosti s touto hrozbou, je li to ovšem skutečný Vyvadilův FB profil, mne zajímá tok jeho myšlenek a jeho morální povědomí. Protože, úřad presidenta republiky, je, nebo by alespoň měl být, nejvyšší kariérní metou každého občana. Zvláště za situace, kdy je na tuto funkci volen přímo, svými spoluobčany, by mělo být pro každého čest, se o tuto pozici ucházet.

Pro Jiřího Vyvadila, je ovšem něco takového zřejmě synonymem ponížení a myšlenky na to považuje jako svou nemajetkovou újmu. Ještě před několika dny, se snad z každé televizní stanice tetelila jeho zarostlá tvář, ustaraná a jeho hlas děl, jak moc mu záleží na budoucnosti této země. Najednou, poté co jeho snahy o destabilizaci republiky dostaly na frak, dává najevo, že o budoucnost mu moc nejde, anebo že nemá zájem pro ní cokoliv smysluplného udělat.

Jistě, informace o jeho případné kandidatuře na presidenta byly falešné, stejně jako twitterový účet, na kterém byly zveřejněny. Je to ale dostatečný důvod hrozit žalobou těm z medií, která jím uvěřila? A na druhou stranu se ptám lidiček z eurozpráv, opravdu se pana Vyvadila tolik bojíte, že jste považovali za nutné se mu omlouvat, poté co na facebooku zveřejnil svou hrozbu?

Pan Vyvadil měl v minulých dnech a hodinách obrovskou možnost ukázat, že mu na naší zemi opravdu záleží. Na smyšlenou informaci mohl reagovat jejím dementováním ale mohl také vyrazit vtipálkům zbraň z ruky tím, že by prohlásil, že o možnosti kandidatury na presidenta bude uvažovat. Namísto toho hrozí žalobou a hrozí politikům že do týdne proti ním vyrazí a změní tuto zemi.

No já nevím. Já mám raději sbaleno. Co kdyby. Už jsme je zažili, ty co chtěli zemi změnit. A jak napsal někdo moudrý, "vůbec nic se v Rusku nezměnilo", což v souvislosti s aktivitami pana Vyvadila, ve mně vyvolává jisté obavy.

Minulé dny jsem se ovšem dmul pýchou a hrdostí. Češi ukázali světu, že si svých skutečných přátel a spojenců dokáží vážit. A ukázali víc. Že jejích přátelství je skutečné a od srdce. Svým chováním k americkým přátelům vzali vítr z plachet nejen bolševikům, ale i těm, kteří sami sebe proklamují za antikomunisty, ale Česko z hloubi duše nenávidí.

A toto vědomí, mi dává do budoucna velkou naději, že lidí s názory jako má Jiří Vyvadil, nebo i Adam B Bartoš, bude ubývat.