O jednom nenávistném blogu, plném polopravd a výmyslů

...aneb co nám pan Fikáček stále odmítá sdělit, i když diskuse probíhá vesele dále. Odpovědi ovšem nepřicházejí. A tak nezbývá, nežli polemizovat takto. Tady mně alespoň nesmaže.

Pak Fikáček se zařadil k těm, kteří nemají rádi stát Izrael. To je jeho legitimní právo a nikdo mu je nemůže upřít a ani neupírá. Jenže...on nejenže nemá Izrael rád, ve svém článku dokonce popírá právo Židů na existenci jejích státu a to už je na pováženou.

Potíž je v tom, že jeho vývody už hraničí opravdu s otevřeným antisemitismem ( pro pořádek, prosím všimněte si, že uvádím že to hraničí, ne že tomu tak už je).

Pan Fikáček ve svém blogu píše, že hlavní podíl na celé krizi v regionu nemají teroristé, ale že hlavním viníkem je Izrael. V diskusi to pak rozvádí tak, že první je Izrael, druhé místo patří Británii, třetí, bramborová medajle pak OSN.

Normálně by se tomu člověk opravdu zasmál. Jenže sugerovat, že Izrael si fakticky může za to, že jeho obyvatelé jsou terorizováni sám. Že Hamas sice je teroristická organizace, nicméně z blogu vyplývá a to nejde přehlédnout, že ten terorismus tu je díky tomu, že je tady Izrael.

Pan Fikáček, jelikož on sám nemá dostatek vědomostí, což ostatně sám několikrát přiznal, se opírá o jakési pochybné zdroje, ze kterých jednoznačně dovozuje například i to, že Britové údajně z regionu utekli před židovským terorem. To už ovšem je argumentace hodná Rudého práva, případně jeho zpřízněného Der Sturmeru. Faktem ovšem je, že to byli Britové, kteří vůči Židům v Palestině rozpoutali krvavý teror. Mučení, zabíjení, popravy. 

Pro pana Fikáčka není podstatné, že Židé, dostali rozhodnutím mezinárodního společenství pouze zlomek svého území, které jím po celá tisíciletí patřilo. Které bylo jejích domovem a na kterém se téměř denně nacházejí archeologické důkazy nepřetržité přítomnosti.

Pan Fikáček odmítá jakoukoliv smysluplnou diskusi a reaguje jen tehdy, když mu ona reakce umožní se kroutit. Je li konfrontován přímými dotazy, označí to za nepodstatné anebo dokonce mně označil za rasistu, přestože dotaz zněl, kde se podle něj měl stát Židů nacházet, zda to mělo být na Aljašce. Opravdu rasistický dotaz. A stejně tak nebyl pan Fikáček schopen reagovat na poznámku pana Kindla, že ve skutečnosti to byli Britové, kdo byli proti vzniku židovského státu.

Není mým cílem kritizovat pana Fikáčka za to, že nemá Izrael a protože několikrát hovořil o židovské teroru tak ani Židy rád. Je to jeho volba. Nicméně mi příjde zvláštní, že člověk, který píše že byl v čele Mensy, dokáže napsat takto nenávistný blog a tu nenávist rozvést až do absurdna v následující diskusi. 

A půvabným dortíkem zůstává to, že nadšený obsáhlý komentář obdržel od toho, který u mně v diskusi se bil v hruď a tvrdil že proti Izraeli nic nemá a volal po tom abych se mu omluvil za to, že tvrdím opak.

No a tak to tady tedy je. Historie Židů není jen holokaust ale jsou to i, po staletí probíhající pogromy v celém světě. Zdálo se tedy, že vznikem samostatného státu, na území, které bylo historickým domovem, navíc po bodu se svými sousedy, vznikne šance na klidný a mírový život. I přesto, že byli občané státu Izrael od prvních chvil konfrotování s agresí a válkami, povedlo se jím vybudovat supermoderní stát. Jednu z nejvyspělejších ekonomik světa. A to se jím povedlo i s pomocí svých arabských bratranců. Těch, kteří se nenechali zblbnout různými štváči. Více než dva miliony Arabů žije a pracuje v zemi. Jsou v armádě, v nemocnicích, ve výzkumných ústavech u policie a v Knessetu. To vše se povedlo dosáhnout od roku 1948. Přesto a možná právě proto, je pro mnohé Izrael trnem v oku. Těm, kteří by toužili, aby Židé našli domov možná na Antarktidě. 

Jsem si jistý, že i tu by zúrodnili a pak by se objevila kritika, že území ukradli tučňákům.