Než obhájit svůj názor, je lépe kritiku smazat - Polemika s Radkou Kielbergerovou (akt.)

Jde vlastně poněkolikáté o totéž. Pan Ziegler napsal blog o Holokaustu, pan Trčálek, jak je jeho zvykem jej zlehčil, a paní Radka Kielbergerová se hrdinně postavila za pana Trčálka, kterému jeho slova pan Stejskal vytknul.

 Jen k tomu názvu. Nenajdete zde žádné akty, ale celé slovo aktualizováno se mi do řádku nevešlo.

Kolotoč, není liž pravda? Nicméně, protože se jedná o téma, které je pro mnoho lidí a nejen pro nás Židy velice bolestivé, dovolím si přidat i svůj úhel pohledu, speciálně proto, že paní Radka můj komentář, který nebyl ani sprostý ani urážlivý ani jinak dehonestující hrdinsky smazala a k blogu přidala poněkud nicneříkající dovětek.

Každý, anebo alespoň drtivá většina těch, kteří kdy navštívili Osvětim si z této návštěvy odnášení ne příliš veselý a optimistický zážitek na dlouhá léta a mnozí i na celý život. Znám lidi, kteří si hráli na hrdiny, žertovali, házeli jeden vtip za druhým a následně po pár minutách jím vyschlo v krku, bledli, bělali a zelenali a znám stokilové chlapy, kteří při pohledu na tu hrůzu kolem měnili barvu tak, že by jím i chameleon mohl závidět. Viděl jsem dívku, která s nějakou výpravou, oděna do sporého oblečení, rozdávala cukrblíky na všechny strany a chichotala se, a pak jsem jí viděl znovu, před jedním z baráku, zoufale plakat a naříkat a její přátelé ji nemohli uklidnit.

Pokud někdo referuje o Osvětimi tak, že doporučuje knihy a internet, tak já říkám, a napsal jsem to i paní Radce, ať s podobnou radou jde k čertu, protože ani internet, ani televize, ani film a už vůbec ne kniha, nemůže obsáhnout a přenést všechen ten děs a hrůzu, kterou si vězni v Osvětimi prošli.

Paní Radka ve svém blogu píše že Osvětim navštívila a že to v ní zanechalo pocity. Nechápu tedy, jak může obhajovat blog pana Trčálka, který ty oběti uráží a zesměšňuje. Ne přímo ale tím, jak je napsán. Zlehčujícím tonem, frázemi o tom, že byly i další hrůzy. Ano byly ale jen zřídka kdy v dějínách, došlo k takto sofistikovanému plánu na likvidaci určité skupiny národa. Etnika, chcete li. Ve 20. století, před nacisty to udělali pouze Turci na Arménech. Ani tato genocída ovšem není srovnatelná s cílenou likvidací Židů a Romů v koncentračních táborech. V táborech smrti.

Pokud si někdo dovolí, byť s nadsázkou připustit, že holokaust byl následek jakéhosi údajného dřívějšího chování, tak to opravňuje k vážným pochybnostem o zdravém úsudku dotyčného.

Ve svém komentáři jsem paní Kielbergerové napsal, že by možná bylo vhodné Osvětim znovu navštívit. Jednou možná i vícekrát. A zhluboka se tam nadechnout. Protože smrt je tam cítit i po tak dlouhé době. Je tam přítomná, spolu s beznaději a utrpením. To vše tam zůstalo. Ve zdech, v prostranství. Stačí pár vteřin a pokud nejste necitelní barbaři, tak vás to zasáhne. 

Paní Kielbergerová můj komentář smazala. Proč, to ví asi jen ona. 

Musím zde přidat jedno doplnění. Zásadně a nikdy jsem nesmazal žádný komentář, krerý byl kritický a nesouhlasný. Pokud se rozhodnu zcela výjimečně někoho smazat, pak je to z naprosto jiných důvodů. Trvale mažu komentáře Radka Polického, který mně několikrát nazval neonacistou a rasistou. Možná má někdo jiný názor, ale já nemám pocit, že si musím takové urážky nechat líbit. A protože mu nemohu oplatit stejnou mincí, mažu a budu mazat vše co napíše, a je mi jedno co to je. Vidím Polický - mažu. Nově jsem na černou listinu přidal pana Řezníka, který je zde na blogu notoricky známý jako ten, který, místy až patologicky nenávidí vše spojené s Izraelem a nevynechá žádnou příležitost k urážkám a zesměšňování. Což dokázal i dnes svým prvním komentářem. Opakuji, pokud by se jednalo o kritiku, nemám s tím problém, což dokládá celá řádka velice negativních, místy až útočných komentářů vůči mně. A přesto nemám problém je v diskusi ponechat.