Minsk - není důvod k optimismu

Dění na Ukrajině sleduje asi většina z nás. Nejen proto, že se jedná o konflikt, v téměř bezprostřední blízkosti, ale také z důvodu obav, kam až Rusko bude schopno ve své dobyvačnosti zajít.

Válka na Ukraině, už stála tisíce životů na obou stranách a finanční škody zřejmě nespočítá nikdy nikdo. Proto se Evropa a s ní i velká část zbytku světa, upírala k jednáním v Minsku, v nadějí že snad přinesou jakýkoliv pozitivní posun.

Pohled na Putina ovšem dával jasně najevo, že jeho pozice se nemění a že pokud někdo očekával jakékoliv ústupky, či konstruktivní přístup, byl v tomto očekávání velmi naivní. Což se beze zbytku potvrdilo po ukončení schůzky. Bylo velice zajímavé sledovat Putina, při jeho vystoupení. Sebejistý, arogantní úsměv. Tak se tváří vítězové, kteří protivníkovi doslova nakopali. Ano, celá ta běloruská taškařice, byla Putinovým drtivým vítězstvím. Prohráli všichni. Západní Evropa, v čele s neschopnými politiky. Prohrála diplomacie USA, která si ovšem nadcházejícího výprasku musela být vědoma a tak vše sledovala s uctivé vzdálenosti. Prohráli také rebelové, přesněji řečeno zločinci, kteří snad, někde ve skrytu duše opravdu bojovali za cosi posvátného, ovšem vítězem je Putin. Ten teď bude určovat další vývoj situace. A myšlenka na jakoukoliv nezávislost, o které rebelové sní, se rozplyne hodně rychle. Ukraina jako celek skončila. Sporné oblasti budou plně pod kontrolou Moskvy a Kyjev zůstane nedotčen. Dočasně, protože slabost evropské politické reprezentace, umožnila Putinovi, v né příliš vzdáleném časovém horizontu, umožnit nakročení ke splnění jeho velkého snu. Znovuobnovení sovětské říše. Evropa ujistila v Minsku Rusko, že se nemá čeho bát. Že není nic, co by se mu mohlo postavit do cesty. EU je slabá, USA pod současnou administrativou nejsou zárukou ničeho a sankce, přeze všechny nadšené proklamace ani zdaleka nesplnily očekávání.

Svět má nového vůdce. Stal se jím Vladimír Putin. Kdybych byl křesťan, řekl bych že jsme svědky zrodu Antichrista. Křesťan nejsem tak se omezím pouze na konstatování, že zlo bylo pojmenováno. A je otázka, co si z toho svět vezme. Je smutné rovněž vidět, kolik lidí v Česku, které má přímé tragické zkušenosti s Putinovými předchudci, kolik občanů je schopno v něm vidět naději. A psát mu vlastizrádné dopisy.