Kam kráčíš Ameriko?

Je to otázka, která asi napadá hodně lidí, hlavně v souvislosti s volbou presidenta a s tím, co následovalo a co probíhá. Ovšem to není jediné, co na současnosti i budoucnosti USA může vyvolávat otazníky a také obavy.

Svět má tendenci přebírat z Ameriky kdejakou pitomost. Dokonce existují paradoxy, kdy něco vznikne například v Evropě, Amerika si to přebere, udělá z toho "cirkus na kolečkách" a Evropa a zbytek světa tento cirkus následně s nadšeným jucháním přebírá pro sebe. Namátkou mohu zmínit Halloween, nebo i Santa Clause. Anebo ty dlouhé pánské plavky pod kolena, které byly vynalezeny snad ve Francii, nakonec je prudérní Amerika pojala za své a nyní se bez této nesmyslné mody svět nedokáže obejít.

 To jsou ovšem víceméně úsměvné záležitosti, i když velice otravné. Daleko horší je sílící vlna pseudokorektnosti, pseudospravedlnosti a pseudo lidských práv. V této oblasti se USA dostaly na špičku světového ledovce a z onoho vrcholu se snaží světu diktovat, že by se tímto směrem měl ubírat. A tak se mění historie, upravují se knihy, hudba, filmy a mění se slovník a výrazivo.

Co se týče USA, je to pozoruhodná situace, protože právo je zde přísně založeno na zákoně. To znamená, že prakticky není možné odsoudit cokoliv, co není striktně zákonem zakázáno. Přesto ovšem dochází k situacím, kdy se zákon obchází, jak jsme byli svědky nedávno v případu dívky, která pobouřila svým třívteřinovým videem určeným černošské kamarádce jiného polovičního černocha do té míry, že neváhal a ukradl toto video a dosáhl vyloučení dívky ze studia. Tato aféra sice nevzbudila v USA nějakou obří pozornost, rozhodně ne takovou, jakou způsobila zde na blogu. Nicméně je dobré se zamyslet nad tím, co se vlastně stalo.

Onen aktivista se dopustil několika trestných činů. Jednak se naboural do soukromého profilu. Následně zveřejnil soukromou komunikaci. To jsou věci, které by se v jiném případě nemilosrdně trestaly. Zde se ovšem onomu hochovi dostalo uznání a co více, došlo k odsouzení oné dívky přestože ona sama žádný zákon neporušila. Pochopitelně nehovořím o odsouzení kriminálním, nicméně i v této oblasti je zákon v USA poměrně jednoznačný. Takže zatímco aktivista, jež se dopustil nepochybně kriminálního činu je téměř oslavován, osoba která zákon neporušila se potýká se společenským znevýhodněním.

Celá tato kauza má ovšem jiný, důležitější přesah. Nikoho nezajímá. Společnost se nebouří, neprotestuje, nikdo si neťuká na čelo s tím, jak je možné že dojde k takové míře nespravedlnosti. Proč tomu tak je?

Odpověď je prostá. Amerika se dostala do bodu, kdy je na křižovatce a musí si vybrat cestu mezi pokračováním svobody a práva a nasloucháním různým demagogickým tendencím. Mezi cestou kupředu a patláním se v dávno prošlé historii. Bohužel, zdá se že začíná nabírat směr k demagogům.

Případ Mimi Groves nevzbudil velkou pozornost proto, že není jediným a stává se jakýmsi novým směrem v životě společnosti. A společnost tento směr kupodivu přijímá a toleruje. Dochází tak k neuvěřitelným šílenostem jako na podzim, během výtržností, kdy bylo několik případů, že černoška napadla bílou dívku a nutila jí pokleknout a omlouvat se. Za co prosím pěkně? To ovšem nikdo neřekne. A společnost si zvyká na to, že na hlásné troubě levice CNN vykřikují klauni Cuomo a Lemon o tom, že černoši měli právo rabovat, protože je to projev frustrace. Už ovšem neřekli, že těch černochů, kteří rabovali, byl přibližně stejný počet jako jejích bílých sympatizantů, případně kriminálníků z latinos, kteří v tom uviděli příležitost. 

Jaká je tedy budoucnost USA?

Nejasná. Ve volbách zvítězili demokraté a Biden, což samo o sobě nemusí být tragedie, pokud vydrží celé období. Ale riziko jeho zdravotních komplikací je obrovské a s tím i riziko že by tento úřad převzala Kamala. To by byl průšvih a levicový radikálové by měli asi otevřenou cestu k tomu, aby zemi zatáhli do ještě větších bažin. V ohrožení tak není jen Izrael, Blízký východ ale i Evropa, protože první projevy indikují ochotu opětovně vyjednávat s Íránem. A jak bylo možno zaregistrovat v posledních hodinách, dochází k nové vlně obohacování uranu tímto režimem. A nebudeme si nalhávat, že se jedná jen o regionální problém.

Na prahu roku 2021 je tedy zcela na místě klást si otázku, co tento a následující roky světu přinese. V souvislosti s USA se s nadějí ale rovněž s nervozitou upírám k zítřku, k volbám v Georgii, kde doufám, že republikání udrží svou převahu v kongresu a nenastane patová situace, kdy by v důležitých momentech musel zasahovat vícepresident, což znamená Kamala Harris. Takže doufejme že zvítězí zdravý rozum a republikáni.