Co nás ještě čeká?

Předseda Evropského parlamentu Martin Schulz řekl, že na evropské řešení uprchlické krize by měly přispět členské země i z národních rozpočtů.

"V krátkodobé perspektivě by peníze mohly být uvolněny z evropských fondů, ale vyzvali jsme vedení jednotlivých zemí, aby přispěli domácími zdroji,“ řekl Schulz na tiskové konferenci po zahájení summitu o migraci".

Tahle informace se objevila včera, v online zpravodajství z jednání EU. Asi jí většina z vás přehlédla, vlastně jsem nikde nenašel žádný komentář na tento drzý,  nehorázný Schulzuv požadavek a tak mi dovolte krátkou úvahu a hlavně překlad do srozumitelného jazyka, co pan předseda vlastně řekl.

Je to prosté. Za každého uprchlíka, kterého evropské země na základě diktátu EU, budou nuceny přijmout, těmto zemím bude poskytnuta almužna, ve výši 6000 EU. To znamená pro naší zemi asi 9 milionu Eur.

Přesněji tedy, aby bylo jasno, těch 9 mega, které následně odevzdáme zpět, na náklady řešení uprchlické krize. A je dost dobře možné, že přijde někdo další, který řekne, že bychom měli dát i něco navíc, protože být solidární je přece správné.

A tak, v rozmezí 24 hodin jsou tu na stole dva návrhy, které jsou faktickou likvidací národní samostatnosti každé jedné země a troufám si říct, že ten dnešní, pokud by byl přijat a stal se jakýmsi EU zákonem, by byl i dosti tlustou skobou do ekonomické rakve naší země a určitě nejen naší.

Zopakujme si fakta. V úterý se EU rozhodla, že její členové musí přijmout povinné kvoty na přerozdělování uprchlíků, ačkoliv v tuto chvíli není jasné kdo většina z nich je, odkud jdou a jaká je jejích minulost. Co víme s jistotou je, že všichni chtějí do Německa či Skandinávie. Nikdo nechce do ČR nebo Maďarska, Slovenska či Polska.

Ve středu nám Martin Schulz dal ránu z nemilosti a vyslovil požadavek, že nejen že budeme muset přijmout lidi o kterých nevíme nic a, buďme konečně upřímní, ani nemáme moc šancí si pravdivé informace zjistit, ale navíc ještě máme platit za něco, co už dávno mělo být vyřešeno a aplikováno v praxi.

A si teď kladu otázku. Jsou výhody, které nám plynou z členství v EU opravdu tak vysoké, že nám stojí za rizika, která toto členství přináší? Co bude dál?

EU není schopná jakékoliv akce. O všem rozhodují zákulisní jednání, jejichž aktéry naše malé země pochopitelně nejsou. Vše se koná v zájmu Německa a Francie. A musím zopakovat svou obavu, kterou jsem vyslovil před časem v jedné diskusi, totiž že v okamžiku, kdy by kvoty vešly v platnost a uprchlíci dorazili do jednotlivých zemí, hrozí že Německo a Francie zavřou hranice hermeticky, postaví tam armádu a my budeme čelit davu rozezlených imigrantů. A co takovýto dav dokáže, jsme mohli vidět na záběrech v minulých dnech. Včetně dětí, sloužících jako živé štíty.

Závěrem bych rád, aby si občané uvědomili, že nadešla doba, kdy řeči jsou jen řeči a že jen činy a akce mohou cokoliv změnit k lepšímu. Je sice krásné slyšet, že pan president vidí hloupost oněch kvot ale vlajka EU stále visí na Hradě. Nebylo by špatným krokem, vyjádřit solidaritu se Slovenskem alespoň tím, že tuto vlajku sundá, nebo alespoň stáhne na půl žerdi. Bylo by to symbolické gesto, které by ovšem dalo jasný signál o naších postojích. Od Sobotky se rozumných kroků nedočkáme. A co od pana presidenta?