Český kulturní blázinec skončil. Co bude dál?

Kdo ví? Ale koho to zajímá? Hradní monstrum zase slavně zvítězilo. Klaun z hnízda čápů zacinkal rolničkami a Hamity ham pravděpodobně dostal strach a zvedl telefon a přemlouval.

Takže vše je jak má být. Anebo není? Je Česká republika ještě zemí, kde nejvyšší zákon je ústava? Anebo už se mění na gubernii, kde nejvyšším zákonem je co vypadne z jejího "presidenta?" A co ten hrdinný předseda vlády? Je ještě předsedou nebo poníženým podřízeným. Jak to říkal vévoda v Malérech pana účetního Fantozzimu a Fillinimu? " Mí drazí podřadní". Tak tenhle ton se ozývá čím dále tím hlasitěji z výšin Hradu do podhradí. Hradní pán prý je nadpán, protože má nadmandát. Přímý. Od volů...tedy, čo to tárám, od voličů.

Říká se, že chybami se člověk učí. Kéž by tomu bylo tak i během příštích voleb. Jak parlamentních tak i presidentských. Protože nebezpečí stále hrozí. Nyní v podobě jakéhosi prapodivného politického seskupení s názvem Trikolora. Seskupení, které nepřináší na českou politickou scénu nic nového. Jde ve starých šlépějích. A představa koalice ANO - Trikolora, nebo Trikolora - ANO, za tolerance komunistů, to je opravdu děsivá noční můra. Budoucnost je zatím nejistá, ale jedno jisté je. Demonstrace jsou sice krásná věc, ale jak se říká, pozdě bycha honit v situaci, kdy jsou demonstranti pro ty kterých se to týká méně nežli obsah toaletní mísy po použití.

Švejkování v podobě vyvěšování červených trenek je taky dobré jen jako sranda, ale praktický význam to nemá. Čiže, je třeba vzít rozum do hrsti. Volby jsou tu co by dup a tak je na místě vystavit pěkně tučný účet. I bez EET.

UPOZORNĚNÍ : Autor nemá v žádném případě zájem nikoho poučovat a už vůbec ne se vyvyšovat či povyšovat. Jen tu tak sedí u počítače, nudí se, moře šumí, vánek na zahradě čechrá větve stromu a on jen píše co ho napadne. A k tomu popíjí dobře vychlazenou Pepsi Colu. 

A přeje vám dobrou chuť při sledování prvního videa. Že by sesterská firma?

Místopřísežně prohlašuji, že tento blog jsem psal sám a pouze já samojediný a při případném výslechu nikoho neudám, ani kdyby mi pouštěli Allu Pugačevu s Michalem Davidem.