Podíváme-li se blíže na současnou „moderní“ medicínu,zjistíme,že celá tato věda stojí na nemoci a agresivitě.Nemoc a její projevy jsou považovány za vzpouru.Po rozboru pozic nepřítele je stanovena strategie a taktika.Jsou nasazeny cílené chemické zbraně,které mají za úkol tuto vzpouru potlačit a nepřítele vymítit (hon na bacila).Celá akce připomíná válečnou čistku,při které obvykle nechtěně „zařve“ i spoustu civilistů.Tímto způsobem se podařilo vymítit několik nemocí,které dříve způsobovali epidemie,mezitím se však v průběhu času a v přímém důsledku válečného snažení medicíny množství nemocí objevilo,které v konečném důsledku v epidemii přerůstají (medicína je nazývá civilizační nemoci nebo chronické nemoci,chronické ve smyslu nevyléčitelné)....
Každý lékař zná odpověď na to co je to nemoc. Netuší však co je to zdraví. Maximálně považuje zdraví za pouhou absenci nemoci, ale to je velmi úzký pohled. Sama znám množství pacientů u kterých nebyla diagnostikována žádná nemoc,přesto se necítí dobře, ráno se probouzejí neobčerstveni a nový den chápou, jako trauma, které musí vydržet. Jejich život postrádá radost. Nevidí smysl svého snažení. Vitální síla je na bodu mrazu.
Musíme uznat, že o nemoci víme hodně, ale co se týká zdraví stojíme na samém prahu vědění. Všichni si zdraví přejeme, přejeme si jej i vzájemně, neustále o něm mluvíme. Je důležitou hodnotou většiny z nás! Ale vůbec netušíme co je zač!
Ve světle "nové medicíny" by neměl být pacient "průměrným pacientem" (který ve skutečnosti neexistuje - je výplodem virtuálního světa statistiky),ale individuální entitou, konkrétním člověkem se všemi svými fyzickými, psychickými a sociálními podmínkami - potřebami,na kterých je každý terapeutický zásah postaven. Léčen je konkrétní pacient, konkrétním způsobem... Je to medicína postavená na konceptu zdraví a jeho udržování. Zdraví a nemoc je spojitý prostor, v němž se v každém okamžiku někde nacházíme. Rozumná medicína podporuje samoúzdravné schopnosti každého jedince a zasahuje terapeutickým způsobem ve smyslu jejich podpory. A to širokou škálou technik a prostředků - bez opomenutí osobního přístupu terapeuta. Cílem je získat pacientův zájem o zdraví a iniciovat procesy k němu vedoucí, motivuje pacienta k aktivitě-něco pěstovat, vytvářet, udržovat a zlepšovat.....Za své zdraví je odpovědný každý sám za sebe! Terapeut může nabídnout jen prostředky. V centru zájmu medicíny musí stát vztah pacienta a terapeuta.Jejich společné setkání nad problémem. Hledání řešení! V prostoru otevřenosti, důvěry a partnerství. Výsledkem má být společná dohoda - na které se obě strany aktivně podílejí.
