Šaty z letáků (letní povídka)
Vycítila, že ji upřeně pozoruje. Po chvíli, která jí připadala nekonečně dlouhá, slyšela jak odchází. Současně se zvukem zavírajících se dveří vyšel z jejích plic vzdech úlevy. Její malá lest pro tentokrát vyšla.
O minutu později otevřel znovu. Dveře se rozlétly dokořán. Rozsvítil. Prudce z ní strhl pokrývku a drsně rozkázal: „Koukej vstávat, dělej! Žádný spaní nebude, to by se ti tak líbilo, co?“ dodal ironicky. Krátkozrace na něj mžourala a ostré světlo ji bodalo do očí. Neodvážila se mu odporovat, věděla, že to nemá smysl. Toužila po jediném – celou jednu noc se pořádně vyspat. Byla psychicky i fyzicky úplně vyčerpaná z jejich každodenních konfliktů. Odevzdaně a znechuceně zároveň pomyslela na to, že ji čeká jen další probdělá noc. Další nekonečný kolotoč výslechů, urážek a ponižování.
Vlnka strachu, která se jí pomalu převalovala žaludkem, sílila do mohutné příbojové vlny. S každým dalším nárazem cítila, jak se jí zmocňuje panika. Uvědomovala si jeho sílu a moc, kterou nad ní měl. „Nesmíš dát najevo, že se ho bojíš. Musíš to na něj hrát, jak nejlépe umíš.“ pomyslela si. Posadila se na posteli. S vypětím sil se snažila ovládnout své třesoucí se ruce. Pomalu se začala oblékat. Kalhotky, ponožky, tričko, župan. „Ještě brýle,“ uvědomila si. Automaticky, snad z obavy aby jí je nerozbil, je strčila do kapsy. Měla ještě v čerstvé paměti jeho nedávnou výhrůžku : "Všechny ty tvý brejle ti rozmlátím, když budu chtít. Bez nich jsi slepá jako krtek.Její slabá místa znal dobře a věděl přesně, jak a čím ji zasáhnout. Nechtěla,aby její brýle skončily jako mnoho jiných věcí, zničené a rozpadlé na kusy.
„A jdeme!“ zavelel autoritativně. Poslušně ho následovala. V předsíni se zastavil a zlostně zavrčel: „Nemysli si, že ty si tady budeš klidně chrápat a já si ho budu honit.“ Od čeho si myslíš, že tě tady mám?“ dodal posměšně. Překvapivě se konečně vzchopila a dokázala se ohradit: „Nemluv se mnou takhle, nejsem žádnej hadr na podlahu!“
„Ty MNĚ nebudeš říkat, jak s tebou mám mluvit. Kdo si vůbec myslíš, že jsi?“ dodal opovržlivě. Ve tváři se mu mihl zvláštní, krutý výraz. „A vypadni “ řekl tichým monotónním hlasem a zároveň otevřel dveře od bytu. Přestože jeho hlas byl klidný, zněl nebezpečně. Byla zvyklá na urážky, bezdůvodnou žárlivost i křik. Když křičel, věděla na čem je. S tím se dalo pracovat, nějak ho uchlácholit a předejít ještě horšímu výbuchu. Tohle ji ale úplně zmátlo. Stála jako paralyzovaná, slyšela jeho hlas, ale význam těch slov nechápala. Nedůvěřivě se na něj podívala, ve vyděšených očích němou otázku: „Co to děláš, myslíš to vážně?“ Jeho oči, kdysi dávno tak vřelé, byly bez výrazu. Rty se mu stáhly do zlého úsměšku a znova opakoval: „Vypadni!“
Jako zbavená vlastní vůle vykročila přes práh. “A svlíkat!“ ozvalo se za jejími zády. Svíravý pocit strachu jí zase zasáhl žaludek a stoupal ke krku. Rozvázala pásek županu, dalším pohybem vytáhla z kapsy brýle a zastrčila je za lem kalhotek. Pomalým pohybem rozhrnula župan, vyprostila se z jednoho rukávu, druhého. Župan jí z ramen sklouzl k nohám. Ke strachu se přidal i pocit obludné neskutečnosti. Cítila se, jako by jí vypumpovali všechnu krev z těla a zbyla z ní jen prázdná schránka.
„Řekl jsem svlíkat!“ zařval. „ Přišla jsi s holou prdelí, tak s ní taky odejdeš!“ vynesl nad ní rozsudek. Bála se, opravdu se bála a tak ho poslechla. Mechanicky se začala svlékat. Tričko, pantofle, ponožky, kalhotky, zpoza kterých vyndala brýle a skryla je v pěsti. „Hlavně ať mi je nerozbije “ proběhlo jí hlavou. Kromě pantoflí, které si znovu obula, před ním stála úplně nahá. „Všechno svlíkat! A konečně vypadni “ slyšela jakoby zdálky.
Shodila z nohou pantofle a s panickým strachem vyběhla ze dveří. Pohybovala se jako dobře seřízený stroj. Nevnímala chlad dlažby na bosých chodidlech. „Běž, utíkej!“ byla její jediná myšlenka. Seběhla po schodišti k domovním dveřím. Ve zlomku vteřiny zahlédla krabici se slevovými letáky, která stála poblíž. Jeden popadla do ruky, rozrazila dveře a jako šílená vyběhla z domu. Dveře se za ní zabouchly s hlasitým prásknutím.. Ocitla se na ulici, nahá stejně jako v okamžiku kdy se narodila.
První letní noc, vlahá a voňavá ji pohladila po nahém těle. Na začátek léta to byla mimořádně teplá, krásná noc. Nic z toho ale nevnímala. Uvědomovala si jen, že je téměř nahá, až na velký leták, který si přidržovala na prsou. Tmavá noc a leták její nahotu milosrdně skryly.Zoufalá a smrtelně vyděšená bezhlavě prchala prázdnou noční ulicí. V té hodině mezi psem a vlkem nebyl na ulici vůbec nikdo kromě ní. Okna v okolních domech byla temná. Vůbec ji nenapadlo volat o pomoc. Její mozek se řídil animálním pudem sebezáchovy, utéct co nejdál. Na nic jiného nemyslela. Snad proto, že to nejhorší co se jí v životě stalo, nechala právě za sebou, nemyslela na nebezpečí, které ji může čekat v nočních ulicích.
Pouliční lampy vrhaly v pravidelných rozestupech světlo na chodník. Náhle před sebou na asfaltu zahlédla nějaký odlesk. Ve světle se třpytily střepiny z rozbité láhve, vyhnula se jim v posledním okamžiku. Otřásla se hrůzou z toho, že mohla vběhnout do střepů a poranit se. Ještě větší strach než ze zranění a bolesti měla z toho, že by se musela zastavit. Z toho, že by ji on mohl zastavit.
Té letní noci zoufalá, bezradná, opuštěná a plná strachu, ještě netušila, že v této chvíli jí Osud dal velký dar. Zrodila se ze svého popela stejně, jako bájný pták Fénix a povstala znovu jako svobodná lidská bytost.
Martina Dušková
Jak jsem se stala VIP
Osobě požívající výhod VIP se dostává přednostních požitků, nákupů, míst v letadle, hotelích atd. Většinou se jí stanete na základě svého společenského postavení, majetku, politické příslušnosti nebo tím, že jste celebrita.
Martina Dušková
Stojí vám nákup v Drážďanech za 14 dní v karanténě?
"Pokud někomu nákup v Drážďanech stojí za 14 dní v karanténě, je to jeho volba," sdělil Hamáček na tiskové konferenci včera 7. dubna. A já dodávám, že by pan ministr vnitra mohl být z titulu své funkce lépe informován
Martina Dušková
Pendler jako veřejný nepřítel
Národ žije v karanténě, po večerech šije roušky a pendleři si jezdí přes hranice. Na západ. Jen tak, mýrnyx týrnyx.
Martina Dušková
Hubnutí je těžká disciplína
Chcete zhubnout do plavek? Moje kamarádky na to šly od lesa a s plným nasazením. Přesvědčte se sami.
Martina Dušková
Přibalte mi tam i slevový kupon na rakev
Součástí domácí lékárničky už nemusí být, naštěstí, mast z ropušího slizu nebo popel z dobře odleželé mumie. Dnešní dryáky jsou sofistikovanější.
Další články autora |
Policie v pohotovosti kvůli hrozbě terorismu. Zadržela podezřelého cizince
Policie dopadla cizince podezřelého ze zvlášť závažného zločinu, po kterém vyhlásila pátrání v...
Volby vyhrálo ANO před SPOLU. Stačilo! i Přísaha mají dvě křesla, propadli Piráti
Volby do Evropského parlamentu vyhrálo v Česku hnutí ANO. Od voličů získalo 26,14 procenta hlasů,...
Policie prověřovala nákup vojenského materiálu pro Ukrajinu. Zajistila 300 milionů
Premium Česká policie v tichosti prověřovala třaskavý případ, který může mít negativní dopad na zbrojní...
Povodně zpustošily západní Čechy. Zasahovaly vrtulníky, sesuv zastavil trať
Části Česka o víkendu zasáhly bouřky provázené místy silným deštěm. Zejména na jihozápadě Čech...
Turek pod tlakem. Promazal sítě, ruší debaty. Zdviženou pravici řeší policie
Lídr kandidátky Přísahy a Motoristů sobě Filip Turek se nezúčastní posledních debat před...
Většina je na straně míru, prohlásil o eurovolbách Blaha ze Směru-SD
Pětice nově zvolených europoslanců za slovenskou vládní stranu Směr-SD se v pondělí vyjádřila k...
Vandalové v Táboře shodili žulové desky z hradeb na cestu, strážníci ji zavřeli
Žulové desky kryjící městské hradby v Táboře někdo shodil dolů na cestu, která prochází bývalou...
Souboje mezi Přísahou a Stačilo! a Piráti na chvostu. Jak se volilo v krajích
Přestože hnutí ANO ovládlo všechny kraje vyjma hlavního města, celorepublikové modelu odpovídají...
Obří Macronův risk. Premiérem za Národní sdružení chce být 28letý Bardella
Kandidátem Národního sdružení (RN) na post francouzského premiéra bude 28letý znovuzvolený...
- Počet článků 25
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1307x