Ve vlastní rodině outsider?

Zvedl hlavu a podíval se na svůj odraz do zrcadla. Tmavé kruhy pod očima, šedivá pokožka. Byl zoufalý Udělal jsem chybu? Rozhodl jsem se špatně? Její matka se mi zdála normální! Co když ale bude stejná jako všechny ostatní? Co teď?

,,Stávali se z nás spiklenci pod prstýnky deště. Tak blízko a krásně nám bylo. Kapky se snášely a přebarvovaly šedivou současnost v barevnou budoucnost. Tak málo stačilo a tak blízko nás to svázalo. Moment, který nemá začátek, ani konec. Jen ukradená minuta z našeho života, kudy možná nevede cesta, ale jen naše kroky.''

   Četl si to stále dokola a seděl přitom ve svém oblíbeném žlutém křesle. Stálo v úplném rohu jejich společného obýváku. Nebyl tam sám. Ona oddychovala na gauči. Pokojně. Spokojeně. Dlaněmi si i ve spánku objímala své břicho. Cítil se sám. Místo toho, aby měl radost, že budou brzo tři, tak hleděl na ty dva. Už teď se zdáli být více propojení, než kdy on bude mít šanci s ní. Na dítě se těšil, ale ji miloval víc. To ona byla ta hlavní. Dítě byl jen výsledek jejich lásky. Vypadala tak spokojeně. Dokonce se občas zachichotala i ze spaní. 

   Nevěděl jak dlouho tam už sedí. Ale vzhledem k tomu, že před chvílí skončil film, tak to mohla být už hodina a půl. Zvedl se hned, jak usnula. Poslední dobou byla hodně unavená a zabrala téměř vždy na začátku filmu. Snažil se jí to naznačit, když se vždy dohadovali, co si pustí. Navrhoval tak hlavně filmy, které zajímaly víc jeho. Tušil totiž, že ona usne po deseti až patnácti minutách.

   Doufal, že je to jen fáze, která se změní, ale jistý si tím nebyl. Jakoby až teprve teď pochopil to, co je skryto a šeptají si to jako tichou poštu jen mužští rodičové. Začal chápat ty řeči, že chlapi žárlí, když se jim narodí dítě. Ono, předtím se ta ženská točí jen kolem Vás, často většina společných přátel je z Vaší strany. Nahání Vás, kdy kam pojedete, kdy se zase uvidíte, kdy… No, a pak si otěhotní a už se neptá. Jen konstatuje, co budete kdy dělat, co budete dělat za půl roku, rok, dva, pět. Najednou z Vás, který jste byl hlavní plánovač programu se stane účastník jejího programu, který je naplánován často až do konce Vašeho společného života. 

   Chtěl zázemí a měl ji rád. Poznal za život mnoho žen a trvalo mu dlouho si vybrat tu správnou, kterou požádal o ruku a udělal si s ní dítě. Věřte, že jeho několikaleté výběrové řízení bylo dost důkladné a promyšlené. Proto ho jeho nynější stav zarážel a děsil. Ukrutně. 

   Miloval ji. Vzhlížel k ní. Když se nesla po jeho boku plavou chůzí, cítil se, jako by mu všichni muži ten poklad záviděli. Měl v ní všechno a trochu i té vnitřní nejistoty, že je pro něj až moc dobrá. Vnímal ji tam už od začátku a ani v průběhu nezmizela. Nesoustředil se na ni. Přišla mu vlastně normální, a možná až směšně zanedbatelná. Možná proto ho teď tak děsilo, že z toho malého nic smítka se stává pomalu celá nová říše jako v Nekonečném příběhu. Jak něco tak malého může vyrůst v celou říši? Už teď cítil, že dokonce v celé soustavy planet. 

   ,,Néé, tam neutíkej, pojď k mamince. Tááák. Ty moje šikulkoooo. Maminka Tě moooc milujeeee.” Promluvila ze spaní.

   ,,A už je to tady.” Pomyslel si zoufale na hlas.

   Jemu vyznala lásku jednou, když ji požádal o ruku. Od té doby už to neřekla. A tomu malému prckovi to říká už teď a to je ještě v jejím břiše. Stane se ve své vlastní rodině outsider? Tak, jak se cítil v té své? Tam kam se narodil? Jak to ti muži dělají? To proto vlastně podvádí svoje manželky? Protože jsou pro ty milenky na prvním místě? Byl promiskuitní, ale než aby měl špatný sex, tak ho raději neměl vůbec. Sám párkrát podvedl, ale zjistil, že to není nic moc pro něj. Nechápal tedy, proč tolik chlapů má potřebu podvádět, i z jeho okolí, když je tolik materiálů na internetu a nebo tolik bordelů. Teď už to začal asi chápat. Na internetu a v bordelu jsou jeden z mnoha, stejně jako doma, ta žena nepatří už jen jim, ale když se jim povede, aby se do nich zamilovala jejich milenka, mají značku ideál. Doma manželku–matku jejich dětí a někde v práci nebo jinde milenku, která je uhání kdy se uvidí a předhání v lákání na sexuální hrátky, neboť ví, že tohle je její hlavní zbraň.

   Proč, když o tom všechny ženské čtou, tak dělají stále dokola tu samou chybu? My přece nechceme a nepotřebujeme být úplně na prvním místě. Nám stačí, když máme jen ten pocit. Když jsou ženské tak šikovné manipulátorky a lhářky, proč nemohou vytvořit trochu snahy a snažit se před námi dělat divadlo, jak jsme úžasní, chybíme jim, starání o děti bez nás by nezvládly atp. Na místo toho se každá novopečená maminka předhání v tom, jak se stát super mámou a ukázat chlapovi doma, že je dobrý leda tak na vydělávání peněz, pro jeho potomky a pokud by nezvládl ani to, tak vlastně by dokázala i tohle, jen ať jí dá malý důvod a ona se o to všechno postará sama.

   Je to, jako bych si vyrobil káď. Nadojil do ní mléko. Položil na ni prkénko, a pak jako myška šel ochutnat, jaké to mléko je. Chytil jsem se do pasti, na kterou jsem se těšil, přál si ji a tudíž si nemohu teď ani ztěžovat, neboť mám přesně to, co jsem si přál. KUR…..

   ,,Miláčkuuu, ty jsi tak úžasný, co bych si bez Tebe počala?”

   Tak přece jen na něj myslí, zaradoval se a upil pivo.

   ,,Ano, ano, tak jsi šikovný miláčku, usměj se ještě na svou maminku.”

   Pivo vjelo omylem do trubice na dýchání. Vyskočil a utekl do koupelny. Zabouchl za sebou dveře a kašlal do ručníku, aby ji neprobudil. 

   Co budu dělat? Co budu sakra dělat? CO BUDU DĚLAAAAT?

   Zvedl hlavu a podíval se do zrcadla. Hleděl na svůj odraz a přemýšlel nad tím, co mu o něm říká. Měl velké tmavé kruhy pod očima a trochu šedivou pokožku, asi by se měl už konečně vyspat. 

   Udělal jsem chybu? Rozhodl jsem se špatně? Unáhlil jsem se? Její máma se zdála normální. Nevypadala jako ty matky, které nemají na starosti nic jiného než své děti. Kluci kolem mi přece radili, ať se zaměřím na její matku, a pokud bude ona v pohodě, tak se nemám tak moc strachovat z toho, co bude.

   Tušil už tehdy, že tohle nebude ta správná rovnice, ale protože skrz všechny jeho vztahy zklamaly ty ostatní, spolehl se na ty chlapy, které měly doma ženské, které by si i on sám dokázal představit jako manželky a matky. 

   Pustil vodu. Velké ruce dal pod proud ledové vody. Hleděl, jak mění barvu. Když už byly téměř modré. Vypnul vodu a přiložil si dlaně na obličej. Příjemně to štípalo.

   No nic, teď už s tím nic neudělám. Přežiju to, jako všechno ostatní a jako všichni ostatní. Třeba to nebude tak hrozný, jak se píše a říká. Třeba se mu bude líbit být poslední kolo u stolu a mít nalinkovaný život na celý život. Třeba bude mít dobré děti. Ona bude rozumná. Vrátí se pak do práce a bude zase zajímavá. Nejen věčně unavený človíček s hlavním zájmem o to, jak bude vypadat pokojíček, kolik mají doma plínek, přichystaného oblečení, kolik má dítě zubů atp.

   ,,NELŽI SI VO.., BUDE URČITĚ STEJNÁ JAKO VŠECHNY OSTATNÍ…”

Mc 21'