Goldman Sachs a dánský poprask

Dánskou politikou hýbe v posledních týdnech nanejvýš sporná privatizace části energetické společnosti DONG investorům z Goldman Sachs. Zvláště udivující přitom je, že ji prosazuje sociální demokracie, a to i za cenu ztráty sněmovní většiny.

Mircea Madau

Zeštíhlování, privatizace, reorganizace a outsourcing patří mezi hity zaběhlého ekonomicko-politického mainstreamu. Jenže když na prodej státního podílu energetické společnosti do rukou investičních bankéřů se sídly rozprostřenými v daňových rájích tlačí část sociální demokracie a to i za cenu zeštíhlení vládní trojkoalice na dvojkoalici, vyrojí se řada otázek.

30. ledna 2014 došlo k zamítnutí návrhu Rudo-zelené aliance, kterým se tato nejlevicovější parlamentní strana pokusila oddálit podpis smlouvy o prodeji 21 % akcií v energetické společnosti DONG. Návrh podpořilo jen 30 z 179 parlamentních členů, 94 členů se vyslovilo proti návrhu a ostatní se hlasování zdrželi nebo se ho neúčastnili. Tím pádem už nic nestálo v cestě tomu, aby sněmovní finanční výbor podepsal smlouvu o prodeji 19 % akcií investiční skupině Goldman Sachs a 2 % akcií dvěma dánským penzijním fondům. Státní podíl se společnosti DONG tak klesl z 81 % na 60 %, Goldman Sachs za svůj 19% podíl zaplatí v přepočtu necelých 30 miliard Kč a dva dánské penzijní fondy ATP a PFA zhruba 11 miliard Kč. Smlouva předpokládá, DONG předloží nejpozději v lednu 2015 plán, který upřesní, jakým způsobem společnost vstoupí na burzu do roku 2018.

Smluvní strany a podmínky prodeje se upřesňovaly od února minulého roku, kdy se vedení společnosti DONG začalo poohlížet po investorovi, který umožnil navýšení základního kapitálu zhruba o 22 až 33 miliardy Kč. V roce 2012 totiž vykázal DONG ztrátu skoro 15 miliard Kč. Mimo to existovala široká politická dohoda z roku 2004, kterou uzavřela tehdejší modrá vládní koalice se všemi stranami nynější středolevé trojkoalice a mimovládní Dánskou lidovou stranou. Dohoda vymezila obecné podmínky prodeje, které mimo jiné předpokládaly, že státní podíl bude snížen do 1. ledna 2015.

V září 2013 nabídly společnosti Goldman Sachs, ATP a PFA, že odkoupí akcie společnosti DONG za finančních podmínek, které budou vycházet z odhadované hodnoty společnosti stanovené na zhruba 116 miliard Kč. V říjnu 2013 byly zveřejněny základní údaje smlouvy. Rychlý prodej silně prosazovaly špičky sociální demokracie, zejména ministr financí a premiérka. Ovšem proti prodeji se zvedla obrovská vlna odporu. Protestní petici na webu skrivunder.net podepsalo přes 198000 lidí, ke zdrženlivosti, neukvapenosti a kritickému posouzení vyzývala nejen některé strany stojící mimo vládu, ale také odborníci, analytici, odbory a dokonce i členové vládních stran.

Bývalý předseda sociální demokracie a premiér z let 1993 až 2001 řekl 22. ledna 2014 listu Politiken, že prodej vnímá jako katastrofu. K prodeji podle něj dochází ve špatnou chvíli, za naprosto špatnou cenu a akcie kupuje poskvrněná společnost, která získává právo veta ve všech strategických rozhodnutích. Rasmussen doporučuje odložit prodej na rok 2015 nebo 2016. Další kritici shodně poukazovali na pochybnou roli investorů z Goldman Sachs v dobíhající celosvětové finanční krizi a také na skutečnost, že Goldman Sachs do společnosti DONG vstupuje prostřednictvím subjektu, který je registrovaný v Lucembursku a jeho vlastnická struktura vede nejen do amerického státu Delaware, ale také na Kajmanské ostrovy.

To je skutečnost, která ostře kontrastuje s vládní politikou potírání daňových úniků, k nimž dochází přes daňové ráje. Navíc je tu i konkrétní zkušenost z roku 2005, kdy pět kapitálových fondů odkoupilo státní podíl v telekomunikační společnosti TDC. Do roku 2013 ze společnosti vyvedly více než 180 miliard Kč do společností s nejasnými vlastníky. Cesta vedla přes – ano – Lucembrursko a Kajmanské ostrovy. Dánský stát tak přišel o miliardy na daních.

Prodej podílu v DONG Energy však provázejí další podivnosti. Předběžná dohoda, kterou s investory z Goldman Sachs a penzijními fondy ATP a PFA podepsalo ministerstvo financí 29. listopadu 2013, měla vypršet až 29. srpna 2014. Otázkou je, proč stát zastoupený v této věci zejména ministrem financí tlačil na pilu tak, aby finanční výbor parlamentu konečnou smlouvu podepsal již po dvou měsících z celkem devítiměsíční lhůty. Zvláštně působí i asymetrické obchodní podmínky, které vyznívají velmi velkoryse vůči investorům. Odborníci s Kodaňské obchodní školy a z University v Aarhusu spočítali, že případnou ztrátu hodnoty společnosti DONG by nesl téměř výhradně stát, zatímco případný zisk by se rovnoměrně rozložil mezi všechny spoluvlastníky.

Novinářům z veřejnoprávní DR navíc neunikla ani „drobnost“, že Danske Bank, hlavní ministrův poradce ve věci prodeje akcií DONG, sídlila v Lucembursku na stejné adrese, kde sídlí společnost New Energy Investment, přes kterou by měla Goldman Sachs do společnosti DONG vstoupit. Danske Bank po zveřejnění informace uvedla, že dotyčnou nemovitost prodala v roce 2008 a z adresy se odstěhovala, nicméně podle zjištění novinářů z DR působila Danske Bank na lucemburské adrese 2 Rue du Fossé působila minimálně do konce roku 2013.

Energetika byla, je a nadále zůstává strategickým odvětvím a jeho redukce na obchodní artikl je z velké části dílem propagandy investičních spekulantů, kterým zejména konec studené války usnadnil přístup do dříve chráněných oblastí veřejných a bezpečnostních zájmů. Zatímco původním posláním energetické společnosti bylo poskytovat obyvatelům země teplo, světlo a proud a dlouhodobým cílem bylo udržovat a zlepšovat infrastrukturu, jediným cílem finančních spekulantů bylo, je a bude vytvořit co největší zisk v co nejkratším čase.

Zatímco středolevá dánská vláda protlačila prodej podílu ve státní energetické společnosti finančním spekulantům, a to i za cenu vlastní redukce z trojkoalice na dvojkoalici, kolébka Goldman Sachs, Spojené státy, od roku 2008 tvrdě omezují bankovní operace v oblasti energetiky. Finanční instituce, které vlastní aktiva v oblasti energetiky (elektrárny, ropné tankery) a dobývání přírodních zdrojů (vrty, doly), a zároveň obchodují s finančními produkty na trhu energií, totiž mohou manipulovat s nabídkou energií a jejich cenou. To znepokojuje americké politiky i centrální banku a proto se chystá zpřísnění zákona, který by mimo jiné zrušil i výjimku, kterou se od roku 2008 týkala i společnosti Goldman Sachs. Na smlouvu ohledně DONG Energy by se však případná legislativní změna nejspíš nevztahovala.

Rok 2014 bude v dánské politice zřejmě dramatický, jakkoli současná situace vypadá klidně. Premiérka Helle Thorning-Schmidt v podnělí 3. února 2014 královně a veřejnosti představila novou, menšinovou vládu, složenou ze sociální demokracie a středových Radikálů. Vláda hodlá pokračovat na základě cílů z dosavadní koaliční smlouvy. Odhadovat další politický vývoj bude možné zřejmě až poté, co se vyjasní situace v těžce rozpolcené Socialistické lidové straně, která koalici opustila. Předvídatelné je snad jen to, že pokud by v blízké budoucnosti podpora vlády škobrtla a došlo na předčasné volby, lze očekávat nejen tvrdý pád sociální demokracie, ale pravděpodobně také vzestup populistické Dánské lidové strany.

Článek zveřejnil Deník Referendum dne 5. února 2014 pod názvem Politika v rozporu.