Ulovit dobrého muže je jako uvařit dobré jídlo. Nakoupíte spoustu ingrediencí (šminek a šatiček), načtete recept (rady z holčičích časopisů), pár hodin se snažíte a pak... pak si dobře pochutnáte. Možná…
"...ještě špetka sex-appelu a strčíme ho do trouby!"
Někteří muži jsou jako instantní nudle, jiní jako creme brulee. Ne, to není vtip! Některé muže zvládne dostat každá – podle jednoduchého návodu na obalu. Stačí úsměv, zalít horkou vodou a můžeme se pustit do… jídla. Na ulovení jiného muže zase potřebujete léta zkušeností, správný „recept“, správné „ingredience“ a správné pracovní pomůcky. A často se nepovede ulovit ho napoprvé. Možná to chce jiný recept. Nebo počkat, až se naučíme vařit jednodušší… muže.
Čas od času máme prostě hlad. Uděláme si jídlo, které umíme a je relativně dobré a rychlé. S muži je to nejinak. Je už jen na naší povaze, jestli nám to stačí. Jestli se smíříme s něčím, co je jen „dobré“ nebo chceme něco „výborného“, nějakou delikatesu. To chce ovšem řádnou přípravu – muže typu „creme brulee“ jinak nezvládnete. Pár dní lustrování internetu (ať už hledáme ten nejdokonalejší návod na karamelovou krustu nebo další a další informace o vyvoleném na Googlu), pár dní obhlížení terénu a vybírání vhodných surovin (vanilkových lusků, zapékacích mističek či krajkového prádla) a pak se můžeme pustit do akce.
Pečlivě vypracovaná strategie, pečlivě zvolený postup, někdy něžný, někdy brutálnější (například když letlampičkou opalujeme karamelovou krustu nebo poutáme mužskou oběť k pelesti). Ano, stále je řeč (také) o mužích…
Koneckonců – láska prý prochází žaludkem, tak proč by to mělo platit pouze u mužů? Ulovit si kousek pro labužníky, respektive labužnice, není sranda. Ale o to větší požitek to je! Není nad to mít svůj recept na svedení speciálně delikátního muže. Je už jen na vás, zda recept předáte kamarádkám, nebo ho budete přísně střežit doma v truhle. A jednou ho předáte dceři. Nebo si na něm založíte živnost…
Což by se možná vyplatilo, protože:
Některé ženy nevaří. Ani nepečou. (Natož muže typu „creme brulee“) Buď to neumí, nebo je to nebaví. Nezbývá než zajít do restaurace, vybrat si něco z jídelního lístku a pochutnat si. Tedy - "nezbývalo by". Škoda jen, že u mužů to neplatí – neexistují žádné „pánské lístky“ s nabídkou chlapíků dostupných na zamávání kreditkou. Co zbývá ženám, které by si rády pochutnaly, ale kuchařky je nebaví číst? Počkat, až otevřou první restauraci, kde budou servírovat „muže na divoko“ či „šťavnatého chlapíka s šampaňským a jahodami“? Nebo se naučit vařit?
