Půjdem k tobě nebo ke mně, miláčku?

Láska na jednu noc obvykle končí v posteli. V lepším případě. Otázkou je pouze – v čí?  

"Co je sakra tohle za mesto? A kde mam kalhoty?"

Když randíte s někým, kdo ještě není tak úplně váš partner, nebo když holdujete sexu na jednu noc, často jste postaveni před jistý problém – kde budeme dnes v noci spát? A je jasné, že o spaní v pravém slova smyslu nejde... Kromě obskurních variant typu „lavička v parku“, „záchody v baru“ či „hodinový hotel“, jsou jen dvě možnosti – váš byt nebo byt vašeho partnera!

Obě varianty mají své plusy a mínusy a je na vás a vaší povaze, co vám vyhovuje lépe. Chcete se tahat celý večer s kabelkou plnou make-upu, kartáčků na zuby a žehliček na vlasy? Chcete být po ránu ve stresu z toho, jak se máte z té zapadlé díry na okraji města dostat do práce? Nebo dáte přednost tomu mít doma otravné, čerstvě probuzené individuum, které ne a ne jít domů a navíc se dožaduje snídaně?Kolikrát si po ránu říkáte, že by přeci jen nebylo od věci využívat služeb hodinových hotelů nebo se nepozorovaně vytrácet domů bezprostředně „po akci“?

Jediný člověk, kterého snesu ve svém bytě déle než pět minut, jsem já. A i to ne vždy! Proto je logické, že není zrovna mé hobby vodit si domů skryté špiony, kteří si prohlíží mé krémy v koupelně, vzorek na toaletním papíru, kalhotky sušící se na šňůře a další intimní záležitosti. Dobře, hochu, možná jsem tě nechala obývat mou postel, ale kde jsi pojal podezření, že můžeš beztrestně vyžírat mou ledničku? A vůbec – běž už sakra domů!

Na druhou stranu se občas vyžívám v trápení svých milenců tím, že se potuluji po jejich bytě ještě v době, kdy bych měla být už dávno pryč. Vyjídám jim dobrůtky z ledničky a bezostyšně žádám čerstvé pečivo. Rozvaluji se v cizích peřinách, na kterých poctivě nechávám otisk svého make-upu. Zkouším všechny vypínače, technické vymoženosti v přetechnizovaných bytech a projíždím programovou nabídku na obřích plazmových obrazovkách... A neskutečně mě baví ty zoufalé pohledy: "Už bys mohla vypadnout ty hloupá pipino!"

Někteří lidé mají rádi své pohodlí, svou postel a svůj byt. Jiní mají svůj byt ještě raději a proto si ho nenechají infikovat cizím organismem. Problém nastává, když oba účastníci postelového boje nejsou ve svých názorech na volbu směru kompatibilní. Ona chce za svým fénem, on za svým holicím strojkem. Případně ona nechce, aby viděl prasklinu na stropě jejího bytu a on zase, aby zahlédla jeho sbírku pornofilmů. Pár (jehož budoucnost vypadala tak slibně!) sedí bezradně v taxíku a sleduje běžící taxametr. A neví.

Většinou neví hodně dlouho... Sejdou se ještě dvakrát třikrát, aby zjistili, že ani po měsíci by tomu druhému nedovolili vkročit do svého bytu. Případně utečou z taxíku a rozdají si to jako veverky v nejbližším tmavém průchodu.

Nebo přímo v taxíku...

A žijí spolu šťastně, až dosmrti...