Nezadaný muž po pětatřicítce je podezřelý. Ano. Pokud má za
sebou alespoň jeden rozvod a v občance zapsaných pár dětí, dá se to ještě
považovat za normální, ale jakmile u něj nic z toho nenajdete – pozor!
Nedaleko určitě bliká varovné červené světýlko – „děsivě svobodný mládenec“.
"Koukejte jak hezky drzi! Nojo, jeho EX byla taky golfistka..."
V poslední době jsou muži tohoto druhu poměrně častým jevem. Alespoň v mém okolí. Za „mlada“ (které u nich trvalo podstatně déle než u obyčejného smrtelníka) si užívali cestování, budovali kariéru či provozovali podobné aktivity. Ne, tohle není nic opovrženíhodného. Bohužel nějak nevychytali okamžik, kdy s tímto životem skončit a stali se nepoužitelnými pro normální život. Takového chlapíka už zkrátka neochočíte. A můžete chtít sebevíc.
V mém okolí se vyskytuje nepříjemně mnoho podobných exemplářů, jejichž diagnóza je identická – „vztah nemožný“. Každý ovšem do tohoto stádia dospěl jiným způsobem – jeden je příliš fixovaný na rodinu (u které dosud žije, což ho automaticky odepisuje ze vztahového trhu), druhý posledních deset let věnoval svým kariérním postupům (takže svůj úspěch miluje víc, než potencionální partnerku) a třetí se zasekl v osmnácti a nehodlá se v nejbližší době smířit s realitou (nevím, která žena by si domů dobrovolně nastěhovala rozjíveného puberťáka, na kterého není spoleh a vlasy mu začínají povážlivě řídnout).
Je možné najít muže, který si prošel kristovými léty a stále je normální a vztahu způsobilý? Nebo si v jistém bodě každý zvykne na své "singlovství" a změna je pak dočista nemožná? Existuje někde heterosexuální nerozvedený pětatřicátník bez závazků, který by se časem skutečně chtěl usadit?
Nehodlám se vzdát a budu hledat dál! Navíc – stále je docela početná skupina těch rozvedených. Ti bývají ochočitelní (alespoň na určitý čas) a je to u nich dokonce ověřené. Bohužel mají jiné „vady“ – například děti a bývalé manželky…
