Kdysi mi někdo řekl: "je jednoduší se zeptat, než hledat a tvořit si vlastní názor, je jednodušší převzít cizí názor než si tvořit vlastní, je jednodušší koukat na složený obrázek, než jej skládat."
Ten někdo byl můj profesor občanky.
Četla jsem ten blog o otázkách na pana prezidenta, od paní učitelky, četla jsem i druhý článek, trošku hledala a jsem z toho celého celkem rozpačitá …
na střední škole mne politika pramálo bavila, ale pokud byla příležitost, ráda jsem se zúčastnila diskuze s profesory, i když přiznávám, že kolikrát jen proto, že se tím zabil čas a někdy se mi podařilo dostat profesora do úzkých. Ideální na to byly hodiny občanky, kde se prostě diskuze očekává, takže jsme hodinu zabili diskuzí o ničem (a to je hodně slušně řečeno), paní profesorka odcházela z hodiny dříve a my slavili naše pomyslné vítězství v hospodě Na Růžku … nejsem na to hrdá, ale je to tak … Někdy kolem pololetí nás paní profesorka opustila, odstěhovala se neznámo kam, a na její místo nastoupil nový pan profesor.
Pan profesor na první pohled působil, tak nějak obyčejně, trošku jako nějaký úředník, ale to co dokázal v hodinách, to bylo neuvěřitelné. Kolikrát jsme s občanky odcházeli o hodinu později, protože s námi diskutoval, dokázal nás naučit hledat, přemýšlet, odpovídat si na svoje otázky, nechal nás udělat chybu, proto abychom na ní sami přišli, a uznali jí … byl to Pan Profesor …
Pan Profesor neznal odpověď na všechny naše otázky, ale dokázal s námi mluvit, ukazoval nám několik úhlů pohledu, nechal nás vybrat, dal nám prostor pro vyjádření svého názoru a možnost jej změnit na základě nových poznatků… a snad proto byl tak oblíbený a respektovaný …
Vzpomněla jsem si na něho u otázek v blogu, začala je otáčet, na něco koukla na internetu, podívala se z jiného úhlu a upřímně říkám, že bych z paní učitelky, jsem trošku zklamaná …
Možná by mi otázky dávaly smysl, kdyby byly jinak položené, jinak formulované …
Tvrdit o něčem, co není doložitelné, že je lež, je jako kdybych tvrdila, že všechna náboženství jsou lež, existence Boha nebyla nikdy doložená, a přesto je milion věřících, přesto si netroufnu říci, že miliony lidí věří lži … ale ano, vím, na co paní učitelka naráží, ale otázka není úplně korektně položená …
O nerespektování soudu, pohrdavé vyjádření o této instituci, jsem z prezidentské kanceláře slyšela min. dvakrát, poprvé se týkala toho, že nejvyšší soud propustil z vazby bývalé členy ODS, kteří byli obviněni z korupce … podruhé to bylo v souvislosti se jmenováním profesorů … každá mince má dvě strany …
Moc se mi ještě líbí ta, která se týká kouření a alkoholu, kdysi na přednášce o drogách nám jeden z přednášejících řekl, že pokud by se dneska mělo rozhodovat o legalizaci alkoholu, cigaret a marihuany, asi by došlo na legalizaci jen marihuany, nemyslím, že by nás tím k čemukoliv naváděl …
Asi bych mohla pokračovat, ale nechci tu suplovat prezidenta, ani paní učitelku ...
Na závěr článku se paní učitelka zmiňuje, že je ráda, že dospívala v době, kdy prezidentem byl Václav Havel … a tím pro mne degradovala předešlé věty, otázky … kdyby se zamyslela (nejen sama, ale i se studenty), dokázala by podobné otázky vymyslet na všechny prezidenty, jak někdo psal v diskuzi, jsou to jen lidé …
Nejsem zastánce ani odpůrce současného prezidenta, politika mi stále nic neříká, ale jsem zastánce možnosti utvořit si svůj vlastní názor, bez podsouvání toho, že ten se choval jako gentleman, a ten se chová jako dobytek.
Myslím, že dobrý učitel by měl mít tu schopnost, aby děti naučil přemýšlet, aby jim pomohl hledat, pátrat, skládat, dělat chyby a napravovat je, bez toho aby je ovlivňoval svými názory … dokázat jim ukázat několik úhlů pohledu, pátrat po informací, skládat a přemýšlet ...
a myslím, že je to o to více důležité v humanitních vědách, protože co si budeme říkat, v matice je výsledek správný vždy jen jeden (někdy i dva …)
