„Znáte ten o Pařížankách, co vyrážejí z domu úplně nenalíčené, jenom rty přetřou sytě červenou rtěnkou a hned vypadají cool a stylově?...“
Tak přesně na tuto větu a fotku tří dam, nenalíčených a s rudou rtěnkou jsem zůstala zírat před chvílí, když jsem otevřela titulní stránku iDNES. V rubrice OBRAZEM hlásá nápis Největší hit v letním líčení? Červená rtěnka a nic víc.
„Páni, tak konečně se píše o mně“, pomyslela jsem si zasněně a musela jsem se usmát sama sobě. Už jsem někdy psala, že životem se mi prolínají zvláštní náhody a tahle je taky jednou z nich.
Někdy v květnu jsem si pořídila novou pomádu na rty, která je zabarví krásně do malinovo červena. Prvně jsem z toho byla v šoku, protože jsem červenou na rtech nenosila asi nikdy. Pak jsem zjistila jednu zvláštní věc. Udělala jsem to, další den, kdy se na mě ze zrcadla dívala tvář s mírně rozcuchanými vlasy, nenalíčená a rty jak malinami.
Nevím, jestli je zrcadlo v mé koupelně ke mně tak milosrdné, anebo jsem měla vlčí mlhu, ale nějak jsem se sama sobě takhle zalíbila. V tomto úžasném stylu líčení jsem se našla v následující vlně veder naprosto dokonale a dokonale jsem se v něm zabydlela. Je fakt, že obočí si barvím, ale jak jsem zjistila je to k tomu povoleno.
A tak jsem cool a stylová už od května, aniž bych sledovala módní trendy. Zvláštní náhoda? Před odchodem z domu se sice vždy přesvědčuji, jestli jsem fakt neměla použít „něco na sebe“, ale představa vedrem se roztékajícího make-upu a v podstatě všeho, co na obličej nanesu, ve mně vyvolává totální paniku. Vždycky přede mnou vyvstane obraz smutného klauna a klauny odjakživa nesnáším. Natož pak ty smutné.
Když pak potkávám na ulici zmalované slečny a dámy, kdy by se nánosy daly nehty seškrabovat, tak nějak nechápu nic. „Kde si to opravují v tom vedru? To přece není možné, aby jim nic neteklo, aby jim pod tím nebylo horko. Proč nenechají pleť dýchat a vymlouvají se na krytí před nebezpečnými UV paprsky? Vždyť máme i krémy s UV filtry, ne jen make-up.
K létu vnímám tak nějak přirozenost, nenucenost, a když se odhalují těla, ruce, nohy, proč si zahalovat obličej? Na ruce, na paže, na stehýnka, tam si přece taky nikdo neplácá make-up, tak proč na obličej? Připadá mi to takové úsměvné, přesto chápu pohnutky, které vedou tyto dámy k tomu, aby činily to, co asi musí. A pochopila jsem je asi ještě víc po brzkém prozření.
Samo že mě napadlo, že si vyblejsknu pár selfíček a vyberu to nejlepší, protože v té koupelně jsem fakt vypadala vcelku příjemně, přirozeně, nenásilně, příjemně…… sexy psát asi nebudu, ať se nečervenám a nezničím přirozenou bledost Pařížanky. Co kdyby se nějaká fotka podařila a já tak mohla udělat nové, trendy a cool profilovky.
Na focení jsem vylezla z milosrdného úkrytu – koupelny, tak jí teď budu říkat. Nechtěla jsem, abych měla pozadí jak z drogerie. Řeknu vám, světlo je nemilosrdné. Krutě nemilosrdné. Můj věk je nemilosrdný. Krutě nemilosrdný. Zírala jsem na všechny ty fotky a nechápala, na koho to vlastně hledím. TOTO??? Propadla jsem panice. Můj mobil spolu se špatným světlem dal vyniknout absolutně všemu, co na sobě nenávidím.
Různé pihy, puntíky, znamínka, žilky, kruhy pod očima, nos se mi zvětšil, vlasy nevypadají ležérně učesané, ale vážně rozcuchané a já mám výraz zoufalého pokusu o zázrak. Přepnula jsem obrazovku zpátky na ty krásky a rozdíl je markantní. Jsem cool a stylová maximálně ke dřezu a vysavači. Rozhlédla jsem se kolem sebe, sepnula vlasy do skřipce a půjdu na to. Nádobí sice žádné, ale zásah vysavačem kvůli línajícímu psovi to chtít bude.
A tak jsem pochopila, že se ze mě stala cool Pařížanka, aniž bych to tušila, ale bez žádoucího efektu. Během vteřiny jsem se přeorientovala na Pařížanku domácí a běhám tady se svým Jupiterem. Nechápu, proč dávají taková jména vysavačům. A možná i nakonec jo. Jupiter je planeta, které se říká planeta štěstí. A tak díky němu tvořím doma hezky a útulno, takové vlastní domácí štěstí.
P.S.: možná příště uvidím v rubrice OBRAZEM místo Pařížanek nějaké trendy vysavače a Jupiter bude přesně to pravé ořechové. ;)
