Obyčejný život jednoho páru

V kapse u kabátu nosím krabičku od sirek. Přestože je malinká, vejde se do ní celý manželský život jednoho páru - pana a paní Hetútačových.

Pan Hetútač je menší a obtloustlý. Na kulaté hlavě nosí příčesek, kterým zakrývá svou pleš, jež je zrovna v pokročilém stádiu zvětšování se. Pod čelem, které jako by neexistovalo, se nachází tlusté tmavé obočí. Malé prasečí oči také téměř nejsou vidět. Knoflíkový nos a ústa neustále zkřivená jízlivým úšklebkem jsou jeho poznávací znamení. Samozřejmě kromě příčesku.


Paní Hetútačová je notně hubená rádoby elegantní dáma. Červenohnědé vlasy nosí vyčesané do vysokého drdolu, který jí propůjčuje vzhled učitelky. Pod vysokým čelem má úzké obočí a veliké tmavé oči, jež do své propasti strhnou každého, kdo se na ni opováží křivě podívat. Špičatý nosík a ústa věčně natřená tmavě růžovou rtěnkou jsou zase její poznávací znamení. Tedy kromě hlubokého dekoltu.


Pan a paní Hetútačovi spolu žijí už dvacet sedm let. Ráno se vzbudí v posteli ze sirek.
Paní Hetútačová si vezme župan. Pan Hetútač si vezme župan.
Paní Hetútačová si jde čistit zuby svým miniaturním kartáčkem na zuby. Pan Hetútač sebere ze stolu noviny a zavře se na záchod.
Paní Hetútačová si líčí obličej. Pan Hetútač se dlouze protáhne a jde se dívat na televizi.
Paní Hetútačová se češe. Pan Hetútač usne.
Paní Hetútačová vyjde z koupelny a jde se obléknout. Pan Hetútač spí.
Paní Hetútačová si všimne malého faldíku na růžových šatech a zavolá služku. Pan Hetútač se převalí na druhý bok a spí dál.
Služka žehlí šaty, zatímco paní Hetútačová sedí na posteli a pomlouvá manžela. Pan Hetútač spokojeně zamlaská a spí dál.
Paní Hetútačová si oblékne vyžehlené šaty a pošle služku udělat snídani. Pan Hetútač stále spí na gauči.
Paní Hetútačová si jde vybírat boty, které jsou ukryty mezi ostatními růžovými botami. Pan Hetútač se probudí a jde se napít.
Paní Hetútačová si obouvá boty. Pan Hetútač nechá vypitou sklenici položenou na lince a jde se dívat na televizi.
Paní Hetútačová sešla dolů po schodech a vynadala služce, že stále nemá připravenou snídani. Pan Hetútač se otočí na ženu a prohlásí, že jí to sluší.
Paní Hetútačová ironicky poznamená, že už bylo na čase si toho všimnout. Pan Hetútač neposlouchá a sleduje sport.
Paní Hetútačová se rozčílí - služka nenachystala snídani a pan Hetútač je idiot. Pan Hetútač vstane, vypne televizi a plácne Paní Hetútačovou přes hubené pozadí.
Paní Hetútačová se urazí a s pláčem vyběhne do ložnice. Pan Hetútač se podívá na hodiny, zjistí, že je už deset večer, a jde do ložnice.
Paní Hetútačová si pláčem rozmazala rtěnku a šla se umýt. Pan Hetútač sebere ze stolu noviny a zavře se na záchod.
Paní Hetútačová vyjde z koupelny a jde se převléknout do noční košile. Pan Hetútač se dlouze protáhne a shodí ze sebe župan.
Paní Hetútačová si lehne do postele. Pan Hetútač si lehne také a otočí se na svou ženu.
Paní Hetútačová prohlásí, že ji dnes bolí hlava. Pan Hetútač si jen povzdechne a téměř okamžitě usne.
Paní Hetútačová zhasne lampu a také usne. Pan Hetútač ze snu spokojeně zamlaská.


A takhle u nich probíhá každý den. K tomu všemu jsou zavření v malé krabičce od sirek v mé kapse. Zásadně ji nevyndavám, natož abych ji otevřela. Kdybych tak učinila, pan a paní Hetútačovi by se dostali ven, skončili by se svým stereotypem a už nikdy by se nevrátili do krabičky od sirek. A to by znamenalo, že tenhle popis jejich dne by byl naprosto zbytečný.