Uprchlík je taky jenom člověk

Kauzou nešťastného vyjádření pana Batto, resp. tedy způsobu jakým o něm informovala Prima, se zabývala dokonce i vláda. Konečně tady máme nějaké uprchlíky, a oni se opravdu chovají nevděčně a neváží si naší velkorysosti.

Pan Batto skutečně pronesl nespokojenou poznámku, ale také poděkoval za přijetí a řekl mnoho pozitivního. Není nejdůležitější za každou cenu zpochybňovat výrok v reportáži a hádat se o přesný překlad z arabštiny, ale především se zeptat, proč tam nebyla žádná z jeho pozitivních vět. Mnozí z těch, kdo měli to potěšení vyjadřovat se k určité události pro televizi, můžou potvrdit, že pak s hrůzou zjistili, co se s jejich vyjádřením stalo. Není třeba lhát, stačí vytáhnout některé věty ze souvislostí a poskládat je k sobě v jiném pořadí. Dotaz zní na ono nutkání referovat jen o negativním výroku. Nejde o to, zda daná věta padla nebo ne, ale o vyznění celé reportáže.

Naše kultura je založena na vděčnosti za dar, a je to rozhodně správně. I právně je zakotvena možnost odvolat dar pro nevděk. Staré moudré přísloví praví: „Darovanému koni nehleď na zuby.“ Je zcela oprávněné, že dárce – hostitel očekává dík. Proč tedy jeho poděkování nezaznělo, i když jej pan Batto vyslovil?  Organizátoři přestěhování vybraných iráckých křesťanských rodin bohužel opomněli do návodu na příchod do Česka doplnit, že se od příchozích očekává, aby každou větu začínali slovy: „V prachu cesty ležím, vaše nohy líbám.“

A teď vážně. Co se na celou záležitost podívat střízlivým pohledem. Prostě vystresovaní lidé, na které se hned po příchodu do nového místa vrhají televizní štáby. Ne každý touží být hrdinou televizních zpráv, zvláště v zemi, která všechny příchozí uprchlíky považuje za potenciální teroristy. Každému z nás se nepochybně stalo, že plácl nějakou hloupost, v rozčilení řekl něco, co vůbec nemyslel vážně, a pokud se vám podaří v přímém televizním přenosu, obvykle to nebudete považovat za nejlepší den vašeho života. Jedině tedy jako otrlý politik, který si dělá čárečku za každé televizní vystoupení, ať už tam sdělil i to, že dnes k našemu překvapení opět vyšlo slunce.  

O televizích obecně panuje názor, že nám lžou. Chtělo by to upřesnit. Lžou tehdy, když říkají něco, s čím nesouhlasíme. Neříkají nám pravdu, zní tehdy, když o imigrantech referují pozitivně. Jakmile zazní cokoliv negativního, ozve se potlesk. Nejsem proti negativním zprávám, ale pachuť čpí z onoho způsobu. Budu půl hodiny děkovat a pak plácnu něco, co jsem chtěla dodat ze svých bezprostředních zážitků, načež ze zpravodajství vylezu, jako totálně nevděčný kverulant. Tohle nepovažuji za férovku.