Kdo má dostat přes držku

„Čtrnáctileté děti protestující proti změnám klimatu by měly dostat přes držku. Stávkují za něco, čemu nerozumí,“ zhodnotil aktivitu mladých Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy.

Následně se za svá slova omluvil a ocenil, že studenti projevují vlastní názor, nelíbilo se mu prý, že to dělají po celé Evropě na úkor výuky a vzdělání, klíčových prvků jejich budoucího úspěchu v životě. Hanákova omluva je kouzelná. Vyplývá z ní totiž, že mladí tomu vlastně vůbec nerozumějí. Mají sice nějaký názor, ale ten není dostatečně kvalifikovaný, na ten si musí počkat, až dostudují.

Hanák je typickým představitelem arogance moci. My to tady vedeme, a máme patent na rozum a nebudeme se bavit s nějakými studenty. Přehlédl jednu drobnost. Do současného stavu přivedli životní prostředí ti, kdo jsou u moci. Můžeme bouřlivě diskutovat, nakolik jsou klimatické změny ovlivněné lidskou činností a nakolik nezávislé na ní. Některá fakta jsou však nezpochybnitelná.

Každoročně se prohlubuje srážkový deficit. Zákazy napouštění bazénů a zalévání se už staly úplně běžnými. Naposledy na Vysočině obec Vyskytná nad Jihlavou pozastavila prodej parcel a Bilý Kámen odmítl připojit nové domy na obecní vodovod. Podle ministerstva zemědělství je tento postup v pořádku. Můžeme očekávat následovníky. Lesy na Vysočině mizí před očima. Smrky oslabené suchem se nedokážou bránit kůrovci. V Polabí pro změnu usychají borovice, jejichž kořeny už nedosáhnou na spodní vodu.  

Není nutné se vysilovat hádkami o kolik procent přispěla ke klimatické změně lidská aktivita, pokud je evidentní. Tvůrčí diskuse spočívá v hledání způsobu, jak se zachovat do budoucna. Pokud se namísto debaty o možných změnách chování v přístupu k životnímu prostředí  argumentace soustředí na Aspergerův syndrom Grety Thunberg, nevypovídá to o tom, jak je Greta nemožná nebo nebezpečná, ale jen o vlastní zabedněnosti. Premiér odmítl závazek uhlíkové neutrality, protože horizont 31 let je pro něj příliš vzdálený. Pro něj osobně možná ano, náctiletí na tento horizont nahlížejí v jiné perspektivě.

Betonujeme, používáme těžkou zemědělskou techniku, vyplácíme dotace za obdělanou půdu, zničili jsme strukturu půdy. Kromě slibů výstavby nových přehrad, zatím žádná rozumná vize změny v přístupu ke krajině nebyla představena. Samotné přehrady nás rozhodně nespasí. Krajina se musí proměnit výraznějším způsobem. Premiér bojuje za náš průmysl s tím, že musí zachovat zaměstnanost. Základní otázka ale zní, jak bude fungovat průmysl ve spálené zemi?

Dáváním přes držku vyhrožuje člověk, který se aktivně podílí na zachování současného stavu. Stávkující mladí připomínají, že tento stav není výsledkem jejich aktivit, ale právě těch, kteří nyní odmítají debatovat o změně klimatu. Právo volat po odpovědnosti je na jejich straně. Hanák je produktem záliby v siláckých řešeních. Jsou nejjednodušší a nejméně efektivní. To  nikomu nevadí, protože je oceňovaná kvantita úderu na úkor kvality názoru. Dokud se neposuneme v ocenění jiných kvalit, než jen síla úderu pěstí, budeme se dále plácat v perspektivě horizontu nepřekračujícího špičku nosu.