Právě se zřítila jedna jistota fanoušků mocného východního téměř souseda. Putin za doprovodu tureckého prezidenta Erdogana a palestinského vůdce Mahmúda Abbáse otevřel v Moskvě jednu z největších mešit v Evropě.
Putin při této příležitosti promluvil s velkou úctou k islámu a upozornil, že teroristé z tzv. Islámského státu vrhají stín na toto velké náboženství, jelikož ideologie islamistů je založena na nenávisti. Mešita má být současně prostorem podporujícím vzdělávání muslimů. Putin je velmi chytrý a schopný, a nezatížený předsudky. Jeho proslov vůči muslimům byl velmi vstřícný. Žádná obvyklá rétorika, že všichni muslimové jsou teroristé již ze své podstaty. Mohl by přednášet i u nás o možnostech pokojného soužití s muslimy.
V Rusku je všechno bolšoje, jak si dobře pamatují pokročilejší ročníky. Nově otevřená mešita je skutečně velkoryse koncipována a vejde se do ní deset tisíc pokojných zbožných muslimů. Jistě není jednoduché se s tím ideologicky vyrovnat. Putin byl vždy velkou oporou těch, co obviňovali Západ z přílišné vstřícnosti k muslimům a upozorňovali na nebezpečí islámu. Stal se pro ně symbolem záchrany Evropy před islamizací. Nějaké možností vysvětlení bychom přece jen mohli nalézt:
1) Nejspíš mají v Rusku úplně jiné muslimy než v západní Evropě. Neproblematické a harmonicky začleněné do života společnosti. Jsou řádnými občany a svým způsobem života nijak nenarušují ruské sousedy. V samotné Moskvě žijí asi 2 milióny muslimů.
2) Putin pochopil, že je třeba muslimy integrovat pokojnou cestou a nabídnout jim vstřícnou tvář. Vzal si příklad z evropského multikulturalismu, a rozhodl se podpořit výstavbu prostoru pro modlitbu a vzdělání muslimů. Určitě byl odvážný, vzhledem k tomu, že podle nedávného průzkumu veřejného mínění bylo jednoznačně pro otevření mešity 4 % obyvatel, 51 % proti a zbytek nějak balancoval.
V rozporu s těmito tvrzeními je ale tato zpráva:
V Moskvě a Petrohradu jsme letos byli svědky jasných projevů islamismu, například v podobě radikálních modliteb v moskevské mešitě v Otradném,“ konstatuje Jana Amelinová, která se v Ruském institutu strategických analýz věnuje otázkám islamismu. „Děje se tak už skoro dva roky a není pochyb, že se situace bude zhoršovat. Problém je totiž v tom, že radikálové vítězí nad tradicionalisty prostě fyzicky – zabíjejí je.“ Jen v posledním roce byl v Rusku zavražděn zhruba tucet umírněných muslimských duchovních, přičemž první obětí této série se v červenci 2012 stal tatarstánský Valiullah-chazrát Jakupov.
Realističtější vysvětlení je následující. Putin dál směrem do Evropy zatím nehodlá postupovat. Ukrajina byla maximum koketování, kam lze vcelku bez fatálních následků vstoupit, riskovat světový konflikt přece jen není na pořadu dne. Daleko zajímavější se jeví alternativa vybudování silné pozice směrem na východ a utužení soudružského přátelství s Iránem, Irákem a Sýrií. Ostatně v Sýrii již zřejmě operují ruští vojáci a s možností udržet Asada u moci jako ruského vazala Putin koketuje delší dobu. Stačí jen připomenout, jak se loni rozplýval na transparentností voleb v Sýrii, ve kterých Asad získal údajných 88,7 % hlasů. Mít za kamaráda Irán je velkým lákadlem, a to zvláště při iránské averzi vůči USA.
Z celé akce vyplývá jedno velké poučení. Putinovi záleží jen a pouze na upevnění vlastní moci a bude brát takové spojenectví, které mu umožní mocensky se ještě více upevnit. Záchrance křesťanství v Evropě se z něj nestane, jedině snad, že by mu to přineslo kontrolu nad zajímavou částí Evropy. Jinak se na ni klidně vykašle a spojí síly s muslimskými soudruhy spřízněnými s ideou potlačování základních svobod.
Citováno podle:
http://www.literarky.cz/politika/svet/16559-rusko-eli-silicimu-dihadu-
http://www.themoscowtimes.com/news/article/one-of-europes-biggest-mosques-to-open-in-moscow/534609.html
