Putin raději nechá Rusko hladovět

Putin nedávno podepsal rozhodnutí nařizující zničit potraviny dovezené ze západních zemí v rozporu se sankcemi vyhlášenými před rokem. Evidentně tedy sankce nefungovaly zcela důsledně, což je v zásadě pro Rusko typické.

Rozhodnutí upravuje závazný postup při likvidaci potravin dovezených ze zapovězených zemí, což se dosud dělo za pomocí úplatků a s patřičně upravenými listinami. Tyto potraviny musí být spáleny anebo rozdrceny těžkou technikou. Proces musí být zdokumentován fotografiemi nebo video záznamem a musí se ho účastnit svědci. Nařízení vyvolalo protesty dokonce i v samotném Rusku, byť se jinak Putin těší stále vysoké podpoře obyvatel. 

Ničení stovek tun jídla je jednoduše barbarským činem. V samotném Rusku nyní žije podle odhadu cca dvacet tři miliónů lidí pod hranicí chudoby, přičemž počet těchto lidí spíše dále stoupá. Nemluvě o tom, že v mnoha místech světa lidé stále umírají hlady, živoří ve slumech a v uprchlických táborech. Nemyslím ty v pro Putina zkažené západní Evropě, ale v zemích Blízkého východu a v Africe. Je hodně hladových krků po celém světě.

Fenomén ničení potravin se stal typickým příkladem zlého kapitalismu. Putin vehementně prezentuje Rusko jako jiný svět odlišující se od prohnilých západních zemí. Zatímco se však Západ pomalu posunuje k uvážlivějšímu nakládání s potravinami, jak je patrné ze zákazu ničit neprodané potraviny, který byl nedávno vydán ve Francii, v Rusku vítězí ideologie. Kdeže máme ty ušlechtilé hodnoty, kterými se neustále ohánějí Putinovi obdivovatelé. Slušný člověk záměrně neničí jídlo. I v Rusku se ozývají hlasy nejen popů, co mluví o Putinově nařízení jako o hanebném jednání. Aktivistka Olga Savelieva iniciovala petici za zrušení tohoto opatření a předání potravin těm, kdo jsou v nouzi. V krátké době jí podepsalo přes 300 tisíc signatářů. Putin reagoval dle očekávání. Význam petice se přeceňuje, jedná se o pašované potraviny, které by mohly způsobit zdravotní problémy.

Úcta ke chlebu tvořila jeden ze základů spořádaného života v minulosti. Jedna stará pověst vypráví o pyšné hraběnce, co si nechala upéct z chleba plesové střevíčky, a pak si ji rovnou odsud odnesl čert do pekla. Po chlebu se šlapat nesmí. Pochopitelně, je otázka jaká ještě horší budoucnost by se otevřela v Rusku, pokud by si peklo rozpomnělo svůj čin zopakovat. Pro přesnost: Putin chleba zrovna neničí, na pořadu dne jsou nejen česká rajčata, ale i šunka, slanina, sýry.

To byla samozřejmě nadsázka. Což nijak neruší pravidlo předků, že s jídlem se má nakládat s respektem. Je hanebností tváří v tvář hladovějícímu třetímu světu, a nejen jemu, uvádí se totiž, že nedostatečná výživa se dotýká i přímo obyvatel Ruska, cpát jídlo do pecí a na lopaty bagrů. Slušný státník takové rozhodnutí nevydá. Nenechává občany země trpět kvůli svým choutkám. Bohužel Rusové jsou zvyklí. Hladovění si v minulosti užili dost. Stále však nemají dost informací a porozumění, aby pochopili pravý stav věci. Mají jen minimální zkušenosti s demokraticky fungujícími institucemi. Mnoho obyvatel Ruska žilo v přesvědčení, že jejich země je velká a mocná a s nepochopení sledovalo její slabost a rozvrat. Rusové byli vždy krmeni více ideologií než hmotnými statky. Kromě těch nepočetných, co si uměli v příhodný čas urvat pohádkové bohatství.

Rozhodnutí o ničení potravin je reálnou vizitkou skutečných principů, které Putin vyznává. A ty se s tradičním hodnotovým světem nemají mnoho společného.