Ministr Chládek se pustil do změny financování školství. Nejprve sebere církevním školám,a jako důvod k tomu spustí restituční evergreen, pak si pro jistotu vyšlápne na všechny soukromé zřizovatele. Stát stejně nejlépe ví, jak vzdělávat děti. A pokud někdo chce něco extra, ať za to pořádně zaplatí. Soukromé školství zavání podivným elitářstvím.
Vedlejším produktem tohoto počínání ovšem je, že tímto novým návrhem jsou ohroženi i ti, co jsou nejvíce zranitelní, a to handicapovaní, kterým stát není schopný zajistit takové vzdělání, jaké nyní poskytují soukromí zřizovatelé. V organizování vzdělávání handicapovaných se totiž často angažují přímo rodiče těchto dětí. A jsou ochotni udělat ledacos navíc a ve svém volném čase. Jím totiž nejvíce záleží na tom, aby se jejich děti v rámci svých možností co nejvíce rozvíjely a získaly možnost vlastního uplatnění.
Současná podoba reformy financování obsahuje dva negativní faktory. Ztížení podmínek těm, kteří nabízejí v průměru kvalitnější vzdělání a současně i těm, kteří vzdělávají mládež s handicapy. Slušný zásah do dvou kategorií najednou.
Namísto rovných podmínek pro všechny, minusové body pro ty, kteří chtějí jiné vzdělání než ve státních školách. Základním kritériem pro financování by mělo být rozdělení na školy, které jsou v systému škol a které nejsou. Spravedlivé by pak bylo, aby každá škola zařazená do systému škol, dostávala stejný příspěvek na dítě bez ohledu na to, kdo je jejím zřizovatelem. Škola splňuje kritéria uložená státem, a má proto nárok na příspěvek.
Církevní školství za dobu své existence získalo respektované postavení, výsledky studentů u státních maturit patřily mezi nejúspěšnější. "Fungujeme jako škola, která vychází z kulturních tradic, ze vztahu ke studentům, dáváme důraz na mezilidské vztahy. V takových školách se lépe studuje, není to tak studené a odtažité. Tím jsou církevní školy typické." (Petr Kolář, zástupce ředitele na pražském Arcibiskupském gymnázium v Praze - http://www.lidovky.cz/nenapadny-vitez-statnich-maturit-cirkevni-skoly-fbt-/zpravy-domov.aspx?c=A110625_145323_ln_domov_bet)
Socialisté se však rozhodli plánovat. Vytahují populistická hesla, jak na úřadech práce stojí frontu ti, kteří mají nepotřebné vzdělání. Nejlepší by tedy bylo, aby se přesně spočítalo, kolik jakých profesí potřebujeme, a školy by pak vzdělávaly potřebné profese. Tím snížíme nezaměstnanost. Jak jednoduché a jak nefunkční. Věčná víra v dokonalost plánování.
Realita je jiná. Nikdo pořádně neví, jaké profese budou v budoucnu zapotřebí. Daleko přínosnější je vzdělávat ke „svéprávnosti“. Tedy k samostatnosti a kreativitě. Umět nacházet a zpracovávat informace. Prostor pro specializované vzdělávání je vždy užší než řádné obecné vzdělání.
Fronty na úřadech práce vytvářejí především ti, kterým chybí důležité obecné předpoklady pro uplatnění. Řada specializovaných dovedností se dá vždy doučit, pokud člověk má ochotu a chuť se vzdělávat.
Více absolventů technických univerzit těžko vyprodukujeme. To by se musela rapidně snížit jejich úroveň. Na špičkové technické vzdělání nelze poslat ty, kteří tvoří převis na humanitních směrech. A pokud se týká učňovský škol, problém je trochu jinde. Totiž ve způsobu postavit se práci čelem. Více než dokonalost ve zvládání řemesla je to profesionální poctivost. Veselé historky s různými řemeslníky známe všichni. Problém není v nedostatku řemeslníků, ale v jejich přístupu. Naopak řada lidí nevyučených v daném oboru zvládá na solidní úrovni různé řemeslné činnosti.
Další skupinou, kterou pan ministr Chládek svým nápadem ohrožuje, jsou skupiny handicapovaných, kterým stát nedokáže zajistit takové vzdělání, jaké nyní poskytují soukromí zřizovatelé. Rodiče těchto dětí už tak toho mají na starosti více než dost. Soukromá učiliště zaměřená na poskytování vzdělání dětem s omezeními poskytují cennou službu. Významně se podílejí na možnosti handicapovaných získat vzdělání a dovednosti a tudíž i možnost dále pracovat např. v chráněných dílnách. Na jedné straně tlak na zaměstnavatele, aby zaměstnával tyto lidi, jinak musí odvádět povinné odvody, na druhé straně poslední návrh pana ministra znamená ztížení přístupu handicapovaných ke vzdělání.
Daleko užitečnější by bylo, aby místo šikany těch, co mají ambici zlepšit úroveň školního vzdělání, přemýšlel pan ministr o tom, co skutečně přispěje ke kvalitě vzdělání. Tento poslední návrh rozhodně ne.
Tak po socialisticku: Máš dobré výsledky? Zhoršíme ti podmínky, abys nevyčníval.
