V debatách o Ukrajině slyšíme úvahy, které zazněly v minulosti vícekrát: je to demokraticky zvolený prezident a parlament, který má právo vydávat zákony. Ty je zapotřebí dodržovat. Demonstranti nemají dělat binec a je třeba udělat pořádek. Není to poprvé, co se takto argumentuje, obvykle se ale nepřipojuje následná historie dotčených zemí.
Ne každá svoboda je skutečnou svobodou a ne každý zákon spravedlivým zákonem. To všechno už v minulosti bylo, a proto také ústavy demokratických právních států zakotvují právo na odpor (v ČR Listina základních práv a svobod: Občané mají právo postavit se na odpor proti každému, kdo by odstraňoval demokratický řád lidských práv a základních svobod). Ukrajinská vláda schválila zákony značně omezující svobodu slova a shromažďování. Zatímco demonstranti vyrazili do ulic, ruská zpravodajská agentura publikuje článek, ve kterém dokazuje, že zákony proti demonstrantům jsou daleko mírnější než ty v západní Evropě a USA a též, že možnosti udělit tresty jsou daleko nižší (rt.com/news/ukraine-parliament-protest-law-289/).
Za komunistů se nás také snažili přesvědčit, že máme více demokracie než na Západě. To snad před vydáním těch problematických zákonů byla Ukrajina nejsvobodnější zemí světa? A zajímavé, když Janukovičovi došlo, že přestřelili, zákony byly zrušeny. V zemi, která o svoji demokracii zápasí, nehrozí, že by se to se svobodami občanů přehánělo. Jakmile se začnou vydávat nové zákony, kterými se utahují šrouby, je nepochybné, že bude hůř. A pokud k tomu z Východu notují, ať se jim do toho nikdo neplete, protože svobody je víc než dost, je potřeba zbystřit dvojnásobně.
Stále dokola jsou však někteří schopni omílat mantry, že také nemáme svobodu, protože musíme poslouchat Američany, EU, šéfy ve firmě a manželku doma. Kouzlo základních svobod spočívá v okolnosti, že bez nich nejsou ani ty ostatní, anebo lépe jen pro vyvolené. Bez základních svobod nebudou fungovat instituce, otevře se cesta k moci autokratům a diktátorům. Za bolševika byl populární vtip, ve kterém si Američan a Rus poměřovali svobody, a to možností se bez postihu vy... na významném prostranstvím. Zatímco Američana nikdo nesměl vidět, Rus si nemohl sundat kalhoty. Pro puristy, nejde tu o to obhajobu znečišťování veřejných prostor, ale právě poměr svobod. Následek přiměřený porušení. Ukrajincům se také pokoušeli zvýšit následky tak, aby si rozmysleli, které své základní svobody budou využívat. Jen mimochodem, za komunistů byly v Ústavě též zakotveny základní svobody. Malý detail: mohly být uplatňovány v souladu se zájmy pracujícího lidu.
Lidé, kteří před sebou vidí možnosti, nemají potřebu dělat zoufalé činy. Proč u nás lidé vyráželi do ulic v roce 1989? Na situaci se samozřejmě přiživují i ti, kteří ji chtějí zvrátit ve svůj prospěch, A to vždy a všude. Pro hodnocení Ukrajinců je však zapotřebí více citlivosti při rozlišování, kdo začal sahat do svobod, a kam hrozí, že země bude dále směrovat.
