Čím méně zkušeností, tím více sebevědomí

Přemýšleli jste někdy nad tím, proč nejvíce rad o rodičovství rozdávají bezdětní, proč si začínající fotografové připadají jako mistři světa a proč o imigrantech nejvíce diskutují lidé, kteří v životě imigranta neviděli?

Nejspíš za to může takzvaný Dunning-Kruger effekt.

S teorií přišli v roce 1999 američtí psychologové David Dunning a Justin Kruger. Je to druh konfirmačního zkreslení (Confirm Bias), kdy čím méně má člověk vědomostí a kompetencí, tím větší má tendence své vědomosti přeceňovat a naopak lidé s vyššími znalostmi mají tendenci se podceňovat. (1) (2)

Já sama se poprvé s Dunning-Kruger effekem setkala, když jsem začala fotografovat na střední škole a dostala od rodičů svůj první fotoaparát a měla jsem pocit, že jsem geniální umělec snad po každé vlastnoručně cvaknuté fotografii.

Ale pak jsem se dostala na uměleckou vysokou školu právě v oboru fotografie. A viděla, jak jsou dobří ostatní. Jak daleko se posunuli lidé, kteří se fotografii (na rozdíl ode mne) věnovali mnoho let. A sebevědomí bylo to tam. I když jsem pak už tvořila lepší práce, pořád jsem měla pocit, že jsem břídil. Tomuhle momentu se říká díra zoufalství.

Jak čas utíkal, tak jsem udělala státnice z fotografie, několik let jsem se také fotografií živila, už nejsem v díře zoufalství, ale sebevědomí jako na začátku nemám ani v nejmenším. Občas i záměrně říkám, že nic nevím, zvlášť pokud mám moc práce a projevení vědomosti by znamenalo, že bych měla ještě méně času pro sebe.

Když jsem pracovala na dotazníku o odolnosti vůči dezinformacím, Dunning Kruger efekt mne velmi zajímal. Jak moc postihuje lidi, kteří podlehli úplným nesmyslům? Je pravda, že se týká více nevzdělaných, mladých nebo věřících, jak se proslýchá? Dotazník vyplnilo přes 900 lidí z rozličných skupin. Položila jsem jim jednoduchou otázku: „Jak moc jsi si jistý, že je tvůj pohled na svět správný?“ Dotazovaný měl několik možností, jak odpovědět a jednou z nich byla odpověď: „Jsem si naprosto jistý.“ Lidé, kteří takto odpovídali, zkrátka neměli nejmenší pochybnost o tom, že by se mohli třeba jen trochu splést a stali se obětí právě Dunning-Kruger efektu.

Otázky, které jsem si kladla na začátku, byly následující:

Jak moc postihuje Dunning-Kruger effekt lidi, kteří věří konspiračním teoriím?

Odpověď je – velmi. Dotazovaných jsem se zeptala v jiné otázce, jestli věří tomu, že všichni očkovaní do dvou let zemřou. Tento argument slýchám velmi často na diskusích, pokud se oponent nějak dozví, že jsem očkovaná. Termín dva roky je aktuální argument, v době, kdy se začínalo očkovat, jsem slýchala, že zemřu už za tři měsíce. Jelikož se to nestalo, interval se zkrátka protáhl, aby mohli mít aspoň chvíli pocit pravdy. Z těch, kteří odpověděli, že ano věří, že všichni očkovaní do 2 let zemřou, přes 63% také věří, že jejich pohled na svět je naprosto správný a nemají ani stín pochybnosti. Žádná jiná skupina neměla tak vysoké sebevědomí, jako tahle. (3)

Dále mě zajímalo, jestli má na Dunning-Kruger efekt vliv vzdělání.

Odpověď zní, má, ale ne tak velký, jak by se dalo čekat. Skupina, která vyjádřila největší pochybnosti nad svým viděním světa, byli vystudovaní vysokoškoláci (jen 2,3% si je naprosto jistých svým pohledem na svět, mají menší sebejistotu než například doktorandi). Největší sebejistotu vyjádřili absolventi učebních oborů (10,3%). Sebejistotu měli dokonce větší, než lidé se základním vzděláním, kteří tak odpověděli jen ze 4,5%. Není tedy pravda, že čím nižší vzdělání, tím větší šance na DK efekt. Moudrost se vzděláním nemusí souviset. Lidé se základním vzděláním jsou často lidé s pohnutým osudem, kteří měli špatné životní podmínky, a kdyby měli jiný život, možná by měli i tu vysokou školu.

 Lidé měli možnost odpovědět, že si jsou celkem jisti, že jejich pohled na svět je správný, ale ví, že se mohou mýlit. Tohle považuji za zdravý přístup. Tento zdravý přístup měla většina lidí, nejvíce však lidé se základním vzděláním (63%) a následně s vysokoškolským (60%) (3)

Má na Dunning-Kruger efekt vliv náboženství?

Často od svých známých slýchám, že křesťané podléhají dezinformacím. Prověřila jsem proto tuto teorii, avšak ukázala se jako chybná. Konspiracím o covidu-19 věří průměrně v celé populaci okolo 6% lidí. U křesťanů bylo toto číslo menší. Jen 3,5%. Naprosto jistých si svým pohledem na svět je také 3,5% (nejspíš takto odpověděli ti stejní křesťané, kteří uvedli, že věří, že očkování je výsledkem spiknutí elit). Problém nejspíš je, že tito věřící, kteří konspiracím uvěřili, jsou mnohem více slyšet. O důvodech můžeme nejspíš jen spekulovat. Možná to bude tím, že jsou to lidé, kteří jsou zvyklí „evangelizovat“, a tak stejnou taktiku využívají i u jiných věcí, jako jsou dezinformace o covidu-19. Nevěřící lidé nemají tolik zkušeností s přesvědčováním lidí ke změně životního postoje, avšak věřící jakékoliv víry mohou být díky svým zkušenostem úspěšnější.
Křesťanství sice na DK efekt vliv nemělo. Vyšší šanci na víru v konspirace i na DK efekt měli lidé, kteří u vyznání uvedli „jiné“ (tedy lidé, kteří se nezařazují ani do jednoho z hlavních vyznání v ČR a ve světě, kteří pravděpodobně budou v nějaké sektě). (3)

Má na Dunning-Kruger efekt vliv věk?

Odpověď zní, nepatrně ano, ale netýká se to nejmladších lidí, jak by mnozí předpokládali. Nejvíce lidí, kteří Dunning-Kruger efektu podlehli, bylo ve skupině 46 až 55 let. Nejmenší naopak u nejstarší věkové skupiny. Čím to je, že zrovna věková skupina okolo 46 až 55 let tomuto konfirmačního zkreslení podléhá, můžeme jen hádat. Možná má vliv krize středního věku. (3)

Mělo vliv ještě něco jiného?

Větší šanci na toto konfirmační zkreslení mají muži (více než jednou tolik, než ženy), lidé s nižšími příjmy (dvakrát tak velkou, než lidé s vyššími příjmy) a také lidé, kteří tráví hodně času na sociálních sítích. O něco větší šanci na toto konfirmační zkreslení mají liberálové oproti konzervativcům. Všechny tyto vlivy však byly v jemných nuancích.

Velmi silný vliv měly názory, co se týče politiky, očkování a roušek. 25% lidí, kteří nenosí respirátor z principu, si myslí, že jejich pohled na svět je naprosto správný. I lidé, kteří nosí roušku či respirátor pod nosem, jsou více přesvědčení o tom, že se nemohou plést. To si myslí 14 % z nich (průměr v populaci je 5%). Neočkovaní jsou průměrně jednou tolik více přesvědčení o své pravdě, než lidé očkovaní.

Zkusila jsem zkoumat věc i z pohledu voleb do poslanecké sněmovny. Největší sebejistotu měli, jak jsem předpokládala, voliči SPD (téměř 14% z nich). Dále lidé, kteří jsou pro odchod ČR z EU (11%) a odchod ČR z NATO (12,3%) (3)Velmi velkou šanci na Dunning-Krugger efekt měli také lidé, kteří přeposílají řetězové maily (30% z nich). Nejvíce řetězové maily přeposílá nejstarší věková skupina. Podle Výzkumu veřejného mínění k problematice dezinformací ministerstva vnitra řetězové maily přeposílá 12% populace, která aktivně používá internet. (4)

Posuzovala jsem také média, kterým lidé důvěřují. Pokud respondenti odpověděli, že důvěřují webům, jako je Sputniknews, Otevři svou mysl, Parlamentní listy či Aeronet, tak měli mnohem vyšší šanci na DK efekt, než většinová populace. Největší efekt to mělo u čtenářů Sputniku (25%  z nich si je jistých, že jejich pohled je naprosto správný). Čtenáři všech ostatních médií, ať už oficiálních, lehce bulvárních či mainstreamových. Nejméně DK efektu podléhají čtenáři iDnes. (3)

Z průzkumu je patrné, že důvěřování dezinformačním (neboli, jak jim říkají samotní čtenáři alternativním) médiím zvyšuje markantně pravděpodobnost, že lidé přestanou být schopni být sebekritičtí. Podle Výzkumu veřejného mínění k problematice dezinformací ministerstva vnitra 14% českých občanů důvěřuje alespoň jednomu z dezinformačních médií. (4) Výzkum však byl z roku 2019, nyní může být situace horší, díky vlivu pandemie a snaze konspiračních webů se na celosvětové krizi vyzdvihnout.

Poslední věc, kterou jsem posuzovala, byly iniciativy či osobnosti, kterým respondent věří. Největší šanci na podlehnutí DK efektu, měli fanoušci Zlatého špendlíku, Lubomíra Volného, Daniela Landy, Chcípl pes, Vraťme děti do škol a Zdravého fóra. Rekordně nejméně DK efektu podléhají fanoušci Zdeňka Hela a Petra Ludwiga. (3)

Nejvíce tedy tomuto druhu konfirmačního zkreslení podléhali lidé, kteří už věří nějakým konspiračním teoriím nebo dezinformacím. Zejména, pokud šlo o extrémní dezinformace. To je ale důsledek konfirmačního zkreslení, nikoliv příčina.

Příčiny můžeme hledat v drobných nuancích sociálních skupin a v tom, čemu lidé důvěřují. Opatrnější by měli být více lidé s nižšími příjmy, okolo 45 až 55 let s výučním listem, euroskeptici volící SPD a přeposílající řetězové maily. Právě tito lidé jsou snadněji manipulovatelní a snáz uvěří jakémukoliv druhu dezinformací.
Pokud člověk přijme již nějakou dezinformaci za vlastní (například o covidu), snáz uvěří i jiným, které se nemusí vůbec týkat covidu, ani naší země. (3)

Opatrní bychom měli být v tom, čím sytíme svou mysl. Pokud sledujeme osobnosti, které nikdy neuznávají svou chybu, je velmi pravděpodobné, že toho také nebudeme sami u sebe schopni. Jakmile informaci již konzumujeme, nemusí kritické myšlení fungovat, zvlášť, pokud jde o nějakou "senzaci", která působí na naše primární emoce. Je lepší si ještě než otevřete odkaz,ověřit, KDO informaci zveřejňuje. O způsobech a tricích, jak si informátora prověřit se dozvíte někdy příště. ;-)

Zdroje:

1. https://cs.wikipedia.org/wiki/Dunning%C5%AFv%E2%80%93Kruger%C5%AFv_efekt
2. https://www.youtube.com/watch?v=gMUhI2jjkJE
3. https://www.vyplnto.cz/realizovane-pruzkumy/odolnost-vuci-dezinformacim/
4. https://www.mvcr.cz/cthh/clanek/vyzkum-verejneho-mineni-k-problematice-dezinformaci.aspx