Když si v Německu stopnete tiráka, nepředpokládáte, že si s ním popovídáte o Výmarské republice, ale automaticky očekáváte, že je dobrý řidič. Když si zaplatíte lyžařského instruktora, nepochybujete, že umí lyžovat. Když si leháte na operační stůl, nečekáte, že se lékař během zákroku bude dívat do příručky, jak a kde říznout. Obecně řečeno, my všichni automaticky očekáváme, že činnosti důležité pro naši bezpečnost, zdraví i obyčejný chod věcí dělají lidé na svých místech - profesionálové.
Jedna profese jako by byla u nás v Čechách výjimkou. Politik. Od politika očekávám vizi, schopnost nadchnout lidi, zaujmout dav, promluvit a strhnout. Jít příkladem, být empatický. Od politika, který se stane ministrem, očekávám, že se dokáže obklopit schopnými lidmi, vést je, motivovat a řídit svůj resort. Diskusi zda ministerstvo zemědělství by měl vést zemědělec nebo školství učitel, která se občas při jmenování nových ministrů strhne, považuji za nesmyslnou. Profesionál v politice a profesionál na ministerském postu musí mít na prvním místě jiné vlastnosti, než znalost oboru. Nebude o něm učit, ale bude jej řídit. Pokud umí řídit, motivovat a delegovat práci a zodpovědnost a navíc oboru i rozumí, je to bonus navíc.
Neříkám, že v politice nebo na ministerstvech nejsou žádní profesionálové. Ale myslím si, že jich tam je málo. Také proto se tak rychle střídají. Ti dobří zůstávají a dělají reformy. Takže prosím, více profesionality do politiky, do řízení ministerstev a tedy chodu celého státu. Nebo se rozkřikne, že profesionalita už není na prvním místě a autobus, co vás veze do práce, bude řídit lyžařský instruktor, řidiči autobusů vám budou sešívat břicha a já vás budu učit lyžovat.
