Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch odstoupil. Premiér řekl, že to byl nejlepší ministr, který rezort kdy měl. Mnozí z nás zdravotníků i veřejnosti si kladame otázku: co bude dál?...
Osobně jsem odstupujícícího pana ministra poznal, dokonce jsem mu opakovaně nabízel pomoc. Ovšem bez výsledku. Faktem je, že se snažil rezort zdravotnictví poznat a pochopit. Dokonce měl snahu zavést tolik potřebné reformy, které by umožnily efektivněji české zdravotnictví financovat. Bohužel neměl k tomu čas a ani možnost. Vládní koalice ANO, ČSSD s podporou KSČM to neumožnila. Naše levice totiž žádné efektivnější zdravotnictví nechce a i samotná snaha říci pacientům, kolik zdravotní péče ve skutečnosti stojí, naráží na zásadní odpor ve stylu "Proč s tím pacienta zatěžovat?". Tak zůstalo jen u několika menších, ale pozitivních změn- jako je e-recept, větší kompetence pro praktické lékaře nebo navýšení počtu mediků přijímaných na lékařské fakulty. Ale například tzv "restart DRG", kdy měly být nemocnice placeny reálněji za poskytovanou péči, zůstal "u ledu". Je to totiž silné politikum, např. IKEM by přišel o některé příjmy a Ústav hematologie a krevní transfůze ještě o víc a to ve prospěch tzv.běžné lůžkové péče, která je silně podfinancována, což má za důsledek krach malých nemocnic jako v Rumburku nebo v Sušici.
V "době kovidové" jsme byli svědky zatažení čistě odborného rozhodování do politiky v nebývalém rozsahu. Pan premiér se zjevně celou problematiku snažil využít ke svému zviditelnění jako člověka, který je rozhodný a pracuje ve dne v noci. V této chvíli začala "hvězda" pana ministra slábnout, tu byl opravován, tu peskován nebo přímo musel své rozhodnutí měnit. Ono je to těžké vzdorovat premiérovi, ale právě správný manager a odborník by si více měl za svými rozhodnutími stát.... Populismus pana premiéra bylo třeba korigovat. Místo toho jsme byli svědky nekoncepčnosti, neustálého měnění rozhodnutí i nastolené cesty. Tato situace se stala neudržitelnou a proto včerejší rezignace. Bohužel tohoto vývoje jsme všichni dlouhodobě svědky a háže to zcela jednoznačně stín na všechna rozhodnutí vlády a dalších kompetentních orgánů. To pak vede k tomu, že nikdo politikům nevěří.
Přeci jen je rozdíl mezi rozdáváním předvolebních dárečků a mezi skutečně odbornými rozhodnutími jako je charakter boje s koronavirem! Novému panu ministrovi prof. Prymulovi přejme více pevných nervů a hlavně rozhodnosti, odbornost tu jistě má.
