Nervozita. V hlavní roli: Andrej Babiš

Naprosto nehodlám mudrovat o padesáti milionech a Čapím hnízdu. To je věc policie, potažmo soudů. Nechť si to přeberou. Ale jedno nelze přehlédnout. Ta nervozita hlavní hvězdy případu Andreje Babiše.

V politice jsou extrémně důležité první reakce na nějakou událost. Kdo promarní první šanci, povětšinou už druhou nedostane. Je to trochu kruté. Ale je třeba s tím počítat.

Když v minulosti reagoval Andrej Babiš na propírání Čapího hnízda, že to je kampaň, podívejte na Kalouska, ten symbol korupce, připomíná to padesáté roky, vy jste mne zrodili - ODS a Kalousek, já jsem do politiky nechtěl, je to ode mne oběť a tak podobně, mělo to něco do sebe.

Proti sobě stály útoky protivníků a odvetné údery Andreje Babiše. Bylo teba odvést pozornost od merita věci, protože tam tahal Andrej Babiš asi vždycky za kratší konec provazu. Těžko vzdorovat modelu "měl firmu, dal ji pryč, aby mohla dostat dotace, protože jinak by 50 milionu získat nemohla, vzal si si tu firmu zpět i s padesáti miliony". Je to jednoduchý příběh a dobře se vypráví. Proto je nutné situaci naprosto změnit. Čili za to může Kalousek, symbol korupce. Pro příklad. Když jste parta dvoumetrových habánů a partička o hlavu menších chlapíků vás chce ukecat na sportovní mač o basu piv, tak už jenom volba hřiště může znamenat vítězství. Když přistoupíte na fotbal, kdo ví, jak to dopadne. Ale takový basket?

Andrej Babiš pokaždé věnoval pečlivou pozornost výběru hřiště. Vždycky to zaonačil tak, že se hrál sport, který vybral. A to ještě podle pravidel, které si upravil.

Ostatně dokud to celé bylo v rovině politici proti politikovi, tak "je to spiknutí" skvěle fungovalo.

Ale přišla žádost o vydání Andreje Babiše (a pana Faltýnka, nicméně ten je v této souvislosti zcela bezvýznamný). Mávnutím se změnilo hřiště. Tentokrát si ho zvolila policie, už to není ani fotbalový stadion ani basketbalová hala. Aniž si toho aktéři pořádně všimli, stojí na ledě a chce se po nich hokej.

Možná to měl někdo Andreji Babišovi říct dříve, než zase vytáhnul spiknutí a padesáté roky. Pokud tenhle model fungoval v době, kdy mířil na politiky, tak ve chvíli, kdy jde Andreovi Babišovi o imunitu a volby jsou za dva měsíce, to bude fungovat podstatně hůře. Nová situace znamená totiž především nové probírání právě toho merita věci. Jak dlouho vydrží Čapí hnízdo na vrcholku zájmu? Zbytek srpna? Minimálně. A ještě se nám to bude vracet v září znovu a znovu.

Co měl Andrej Babiš říci? Že nic neudělal, že bude s policií maximálně spolupracovat, že obratem píše sněmovně, aby ho zbavila imunity a především měl uklidnit své přívržence, že je zde a že bude líp. Měl řici, že konečně se vyšetřování pohnulo a on se bude moci očistit. Hlavně měl ukázat, že nemá strach.

Jeho nervózní reakce ale ukazuje, že strach má. Andrej Babiš se bojí, přímo z ně tryskají vztek smíchaný s obavami. Tím umožňuje všem ostatním postavit skvělý příběh těchto voleb (pokud ho ale budou umět postavit). Příběh zní: "V těchto volbách jde i o to, zda Andrej Babiš získá dostatečný vliv a moc aby se mohl uchránit před kriminálem." Což skýtá vskutku značný potenciál pro téměř nekonečné možnost trefovat se do Andreje Babiše skoro jakkoliv.

Tvrdé jádro příznivců ANO to nebude řešit. Ale tvrdé jádro je tak třetina nebo maximálně polovina sympatizantů. O ten zbytek se začal hrát ostrý hokejový zápas. A v něm dostal Andrej Babiš pár gólů ještě než si všimnul, že se už hraje.