Kauza Šincl a Babišův střet zájmů

Ve sporu poslance Ladislava Šincla s ministrem financí se plně obnažily důvody Babišova vstupu do vysoké politiky. Jeho cílem přirozeně nebylo „dát zemi do pořádku“, ale především si přihrávat státní zakázky, rozšířit svůj byznys a pomáhat v podnikání i své rodině. Začne-li mu v tomto „bohulibém“ záměru někdo bránit, bezostyšně vytáhne složku s dehonestujícími materiály – Bůh ví odkud a kým získanými – a dotyčnému vyhrožuje. Andrej Babiš tak oprášil praktiky agenta StB Bureše z předlistopadového období, které aplikuje na dnešní systém parlamentní demokracie.

Sociální demokracie se po volbách v roce 2013 dostala do složité situace. Voliči rozdali karty tak, že ČSSD a levice jako celek oslabila a hnutí ANO se stalo druhou nejsilnější stranou. Lidé měli o Babišovi, jeho minulosti a podnikání – a tedy možném střetu zájmů – dostatek informací, a neodradilo je ani memento podnikatelského projektu Věcí veřejných. ČSSD nezbylo nic jiného než uzavřít s ANO koaliční smlouvu, protože povolební matematika jiné možnosti vládnutí neumožňovala. Spojení se zkompromitovanou a zkorumpovanou pravicí ODS a TOP 09 bylo po sedmi letech temna Topolánkovy a Nečasovy vlády zcela vyloučené.

Je dobře, že se vedení ČSSD nenechalo zastrašit a svého poslance se zastalo. Osobní a pomlouvačný útok ministra financí proti Ladislavu Šinclovi, který jen využil legitimního práva interpelovat a předložit pozměňovací návrh zákona, je třeba razantně odmítnout. Jednou z hlavních náplní práce Poslanecké sněmovny je kontrola činnosti vlády, na což Babiš, jenž chce stát řídit jako firmu, zřejmě zapomněl. Šincl svým návrhem na omezení nepřiměřených zisků pojišťovacích makléřů píchl do vosího hnízda – dotkl se totiž kšeftů Babišova bratra, který by tak dostával nižší provize. 

Andrej Babiš se vstupem do vysoké politiky a ministerské funkce dostal do mnohonásobného střetu zájmů. V poslední době několik firem spojených s jeho osobou (Animalco, Lin, Uniles, Navos) získalo státní zakázky a budou tak inkasovat řádově desítky milionů korun. To vše se děje bez valného zájmu či kritiky médií. Možnost kritizovat Babiše a vést vyváženou diskusi je značně limitovaná, protože je zároveň mediálním magnátem. Nyní mohou občané vidět, že ministr financí neřídí stát jako firmu, ale tak, aby se to jeho firmám hodilo. Oproti amatérskému počínání Víta Bárty tak dovedl svůj podnikatelský projekt téměř k dokonalosti. A kauza poslance Šincla pouze ukázala, že mafianizace a oligarchizace české politiky dostává zcela nový rozměr. Vyvodí z toho voliči ANO nějaké důsledky?