O lpění a svobodě.

Kázání na 4. 9. 2016

Biblická čtení: Deuteronomium 30, 15 - 20; Filemonovi 1 - 21; Lukáš 14, 25 - 33

Biblická čtení si je možno vyhledat zde: http://www.biblenet.cz/

 Milé sestry, milí bratři,

            až děsivá slova slyšíme v dnešním evangelijním čtení. Co to Ježíš požaduje po svých následovnících? Zříci se všeho co mají, svých nejbližších i sama sebe? To z ní jak z požadavků nějaké totalitní sekty. Také to tak někdy je praktikováno. Setkal jsem se s člověkem, se kterým se už několik let nestýká jeho syn, protože otec svými poněkud odlišnými názory na osobu Ježíše z Nazareta uráží samotného Boha.

            Ale co si představit pod tím výrazem zříci se i sama sebe? Tady se nabízí překvapivě více rozdílných výkladů. V tehdejší době bylo možné, že člověka pro rozhodnutí stát se křesťanem mohla zavrhnout rodina. Takový člověk musel opustit svoji rodinu, domov, zříci se svého společenského postavení a vydat se do neznáma, riskovat pronásledování a dokonce smrt.

            Ano i dnes se takové případy dějí. Křesťané jsou pronásledováni. I u nás se lidé kvůli víře rozhádají. Ovšem pokud se to tak stane, je to spíše nedorozumění. Když někdo uvěří a začne chodit do církve, tak by víra, vztah s Bohem měli být spíše prostředkem k tomu jak vztah budovat, jak získat sílu a moudrost pro pochopení toho druhého. Pokud partner po té, co někdo uvěří, cítí, že je na druhé koleji, opomíjen, nebo dokonce když věřící začne víru vnucovat a dává najevo nadřazenost, je to naprosté nepochopení, omyl.

            S tím nespojeno, že v naší zemi, v našich podmínkách je aktuální poněkud jiný výklad těchto Ježíšových slov. Zříci se něčeho - svých příbuzných, toho, na čem nám záleží, to neznamená jen, že to máme opustit. Může to znamenat i změnu našeho vztahu, postoje. Vydat se za Kristem znamená vlastně vydat se na cestu hledání opravdu smysluplného života. A v tomto hledání je zásadní věcí nelpět, nesnažit se vlastnit, ovládat. A tak se dá říci, že zřeknutí se lidí kolem nás vlastně může znamenat i to, že je přestanu brát jako prostředek k naplnění svých potřeb, žádostí. Přestanu po nich chtít, aby naplňovali mé představy a potřeby. Nechám je jednoduše, aby byli sami sebou. Dáme jim i sobě veliký, nádherný prostor svobody.

            A to platí i o tom slově, že se máme zřeknout sami sebe. Nemáme lpět na našem postavení, na tom cosi představujeme, že nám přinese štěstí a spokojenost. Můžeme se tragicky mýlit. Kolem nás je toho, nad čím můžeme žasnout a z čeho můžeme být šťastni dost a dost. Bůh nám proto otvírá oči. A když se zřekneme nároku na uskutečnění svých vlastních představ a plánů může nám to pomoci nalézt něco mnohem smysluplnějšího. Kdo se zřekne sám sebe, nelpí, ten svůj život nalezne, život, který má již od počátku.

            Ano, patří k tomu i nést svůj kříž - přijmout, akceptovat různé bolestné nepříjemné věci v našem životě, které jsou nezměnitelné. Jednomu člověku, který ničil svoji rodinu svými nároky a představami, jsem se marně snažil sdělit - přijmi, že tvoje žena je taková jaká je a jediný člověk, kterého můžeš změnit, jsi ty sám.

            Přijmutím těchto Ježíšových zásad, tím, že se zbavíme lpění, se vlastně staneme skutečně svobodnými. Zbavíme se mnohého, čím sobě a lidem kolem nás život naprosto zbytečně znepříjemňujeme.

            Nádherným příkladem nelpění, zřeknutí se, které přináší svobodu je onen příběh o propuštění uprchlého otroka Onezima apoštolem Pavlem. Pavel nelpěl na užitečném služebníku. Pán neměl lpět na tom, že on je otrokář a Onezimus pouze otrok, který má být potrestán. A výsledkem je, že Pán a otrok se mohou stát navzájem milujícími se bratřími.

            A tak sestry a bratři, je potřeba, tak jak o tom Ježíš mluví, vážit, jak žijeme. Mluví tam o stavbě věže, bitvě. A tak jak je potřeba dobře přemýšlet a plánovat v těchto oblastech, o to důležitější je potřeba rozvažovat o tom, co jakou hraje v našem životě roli. Ježíš říká, že ten, kdo se nerozloučí v životě se vším co má, nemůže být jeho učedníkem. On přišel, abychom měli život. A tak se dá vlastně říci, že ten, kdo na něčem ve svém životě nezdravě lpí - na postavení, úspěších, bohatství, chování druhých k němu, ten si připravuje trápení a brání mu to vést opravdu radostný a naplněný život. A tak nechme našeho Pána, aby nás uzdravil od lpění a ukázal nám skutečné zdroje radosti a vděčnosti.

                                               Amen