Věřím jen průzkumu, který si sám zfalšuju

O tom, že je řada průzkumů veřejného mínění tzv. cinklých, asi pochybuje málokdo. Teď jsem však objevil další disciplínu, kterou je zvláštní výklad získaných dat. Přečtěte si, jak krásně se dají získaná data ohnout.

Agentura Median provedla nedávno průzkum, v němž sledovala Postoje české veřejnosti k energetické koncepci a těžbě uhlí. Průzkum přinesl spoustu zajímavých informací, které jsou důležité, protože v příštích měsících budou muset politici učinit řadu klíčových rozhodnutí o budoucnosti české energetiky. Rozhoduje se o dostavbě jaderné elektrárny Dukovany, v září by měla tzv. uhelná komise dát vládě doporučení, jakým způsobem bude Česká republika postupně opouštět využívání uhlí. Řada lobbistů tlačí kupředu plyn, další spolu s ekologickými aktivisty zase tvrdí, že musíme stavět nové solární a větrné elektrárny.

Znát názory veřejnosti je proto zejména pro politiky nepochybně důležité. Takže co vlastně průzkum ukázal. Podle Deníku N, který průzkum exkluzivně prezentoval se vše zdá být jasné. První věta titulku totiž zní Češi si přejí konec uhlí. Nad touto větou nepochybně zajásali zejména ekologičtí aktivisté, kteří požadují, aby se uhlí přestalo využívat okamžitě (naprostí fanatici), v roce 2025 (naivní utopisté) či v roce 2030 (optimističtí aktivisté).

Je veřejně známo, že spousta lidí získává informace tak, že si proletí novinové titulky. Jen část z nich si přečte celý text, a už jen úplné minimum má čas a chuť studovat procenta ve výsledcích průzkumů.

Právě v tomto případě by to ale bylo velmi přínosné. A asi by se velmi divili. Co nejdříve by totiž těžba uhlí měla skončit jen podle 18 % dotazovaných. Naopak 59 % zastává názor, že by se uhlí mělo regulovaně pomocí tzv. těžebních limitů i nadále těžit.

To jsou zcela zásadní čísla, která jsou v příkrém rozporu s požadavky ekologických aktivistů i první větou titulku článku Deníku N.

Autoři článku se budou, pokud si jej přečtou, nad mým blogem durdit, že vytrhávám věci z kontextu. Takže přidám ještě další čísla. Podle 71 % by měl být v budoucnu v ČR ukončen provoz všech uhelných elektráren, což je zcela logické, protože i žák základní školy chápe, že uhlí jednou dojde. Dle 35 % ale není třeba stanovit konkrétní termín. Přibližně stejný počet dotázaných by konkrétní termín uvítal, jen pětina respondentů by ale uvítala, aby se těžba uhlí ukončila s rokem 2030, tedy v nejzazším termínu v požadavcích aktivistů. Zbylé čtyři pětiny lidí buď žádný konkrétní termín ukončení využívání uhlí nechtějí, chtějí jej později, nebo je jim to jedno.

Abych tedy nevytrhával věci z kontextu, tak ještě uvedu, že 43 % respondentů by preferovalo, aby ČR směřovala ke koncepci získávání energie založené především na obnovitelných zdrojích. Tento model je více populární u žen a mladších respondentů. Třetina dotázaných by preferovala, aby byla česká energetika založena především na jaderné energii.

Co říci závěrem. Hlavním sdělením průzkumu rozhodně není to, že by si Češi přáli konec uhlí. Oni jen vědí, že přijde. A naopak si přejí, aby odchod od uhlí byl opatrný. Zcela logicky, protože zatím za uhlí, ze kterého pořád vyrábíme asi polovinu elektřiny a většinu tepla, zkrátka nemáme náhradu. V budoucnu ji nepochybně mít budeme, ať už to bude primárně jádro, nebo obnovitelné zdroje doplněné o jádro či plyn. Hlavní ale je, že musíme postupovat tak, abychom se nedostali do zbytečných problémů. To si lidé, na rozdíl od více či méně fanatických ekologických aktivistů, naštěstí uvědomují.