Proč se o aktivistce Gretě nepíše všechno?

Britská média přinesla jasné důkazy o tom, že obrovský tlak na okamžitý „boj proti klimatické změně“ má – s největší pravděpodobností -  především komerční, nikoli ekologické pozadí. Česká média to až na jednu výjimku nezajímalo.

Prakticky všechna česká média ignorovala článek na Novinkách, který na základě pátrání britských listů The Times, The Sun a Standpoint informoval o tom, kdo všechno se pohybuje okolo Grety Thunbergové. Z textu přitom vyplývá, že okolo aktivit šestnáctileté aktivistky se motá tolik lobbistů a dalších lidí spojených se „zelenou energetikou“, že to nemůže být náhoda.

Nejdřív si řekněme, co zjištění britských novin a časopisu neznamená. Neznamená obvinění samotné Grety Thunbergové z toho, že se vědomě a aktivně zúčastní nějaké komplotu. Úplně to však již neplatí u jejích rodičů, především u otce, který podle zprávy odmítl zjištění novinářů komentovat. V případě ostatních osob, jež se objevují v jejím okolí, nebo se zaštiťují jejím jménem, jde však již o silné podezření.

Například Ingmar Rentzhog, který Gretu údajně náhodou potkal, když poprvé seděla před švédským parlamentem se svým transparentem a stal se jejím objevitelem, vysloveně lhal. Tvrdil totiž, že aktivistku před parlamentem viděl poprvé. Možná ji i poprvé viděl, ale o tom, že tam bude sedět, věděl s týdenním předstihem od jiného aktivisty. A s její matkou se znal ještě déle. Leč ještě důležitější je skutečnost, že Rentzhog je šéfem  think-tanku Global Utmaning, jehož správní rada je složena z lidí, kteří mají silné vazby na velký byznys, včetně firem jako je obr ABB. Mluvčí Grety, Daniel Donner zase pracuje pro bruselskou skupinu lobbistů European Climate Foundation. Zpráva na Novinkách podobných souvislostí uvádí více.

Teď jsme konečně u toho, o co v ostatními médii ignorovaném případě jde. V lepší variantě „jen“ o to, že okolo činnosti nejznámější aktivistky současnosti jsou nejasnosti. Nejasnosti o jejich skutečné motivaci, což umocňuje zřejmě marketingově motivovaná lež jejího objevitele. Marketingové důvody přitom nic nemění na tom, že jde prostě o lež. V horším případě, což se rovnou nabízí, jde o to, že některé velké firmy podporují šíření paniky okolo stavu klimatu proto, aby na tom co nejvíc vydělaly. Což by ovšem znamenalo, že jde především o peníze, nikoli o záchranu klimatu.

Ostatně tento výklad podporuje i většina kroků, které se snaží aktivisté po světě prosazovat. Tedy po světě. Oni se je snaží prosazovat - a prosazují je - především v Evropské unii. Její podíl na produkci CO2 je přitom maximálně 10 procent, čili omezení emisí jejími členy nemůže samo o sobě nic změnit. Takže soustředění na EU nedává z hlediska globálních emisí smysl.

Jenže vedení EU zjevně snadno podléhají nátlaku, což v USA, nebo Jihovýchodní Asii neplatí ani náhodou. Zároveň je EU pořád velmi bohatá a zároveň holduje přerozdělování prostředků v míře jinde nevídané. Čili je ideálním prostorem obrovské zisky ze zavádění „čisté“ energetiky. Což je velmi pravděpodobně tím důvodem, proč Unie má do roku 2050 stát „uhlíkově neutrální“. Kdyby se totiž s proměnou energetiky postupovalo tak, jak by postupoval vývoj nových a bezpečně fungujících technologií, trvalo by to příliš dlouho. Ne pro světové klima. Pro bilanční zprávy firem, které se v téhle oblasti angažují.

Otázkou v každém případě zůstává, proč o popsané zprávě nereferovala další česká média?