V souvislosti s dostavbou Dukovan varuje před ruskou účastí dost lidí dlouhodobě. Nyní se zdá, že je vyloučena. Ještě je tu ale ruský plyn. Na něm jsme závislí a hrozí, že budeme ještě víc.
Už před sobotní zprávou o tom, že za výbuchem muničního skladu ve Vrběticích stáli ruští agenti, bylo téma ruského podílu na české potažmo evropské energetice dost výbušné.
V našem kontextu se mohutně přetřásala možná účast ruské firmy Rosatom na dostavbě jaderné elektrárny Dukovany. Tajné služby a politická opozice varovali, že jde o bezpečnostní riziko. Až doposud se ale zdálo, že mašinérie pracující na tom, aby nový blok v Dukovanech stavěli právě Rusové, odstraňuje z cesty všechny překážky, naposledy i ministra zahraničí Tomáše Petříčka. Nyní je nejspíš vše jinak. Přizvat Rosatom do tendru si už nejspíš nikdo nedovolí, i když uvidíme, s čím přijde prezident Zeman, který se má k situaci vyjádřit až příští neděli.
Ve světovém měřítku je ale mnohem výbušnější téma ruský plyn. Dostavba kontroverzního rusko-německého plynovodu Nord Stream 2 vyvolává obrovské napětí. USA uvalují sankce, před plynovodem varuje nejen Ukrajina či Polsko, ale odmítl ji třeba i Evropský parlament. Němci a Rusové ale celý projekt tlačí hlava nehlava do finále. Neváhají přitom dělat ani takové věci, jako bylo zřízení jakési falešné Nadace pro ochranu životního prostředí a klimatu, kterou oficiálně zřídila spolková země Meklenbursko-Přední Pomořansko, ale ve skutečnosti do ní vložil miliony ruský plynový gigant Gazprom. Jediným cílem nadace je totiž dokončení zmíněného plynovodu.
Odkazovat se přitom na ochranu životního prostředí a klimatu je přitom neuvěřitelná drzost. Ačkoli se plynové propagandě dlouho dařilo přesvědčovat veřejnost o opaku, už nějaký čas není tajemstvím, že kvůli únikům metanu při těžbě a přepravě plynu je plyn pro klima minimálně stejně škodlivý jako uhlí. Dost možná ještě horší. I přesto se ale stále najdou politici, kteří jej tlačí coby náhradu za uhlí, v Německu dokonce i coby náhradu za jádro.
Kromě škodlivosti pro klima je ale ruský plyn nepochybně i bezpečnostní riziko. Zejména, pokud bychom se na něm stali skutečně závislými. Vztahy s Ruskem jsou totiž opět velmi rozjitřené a může se stát leccos. Být v téhle době na Rusku energeticky závislí, by byla skutečně šílenost. A nic na tom nemění horlivé argumenty zastánců Ruska, kteří neustále tvrdí, že Rusko plyn potřebuje prodávat nebo, že ho kupujeme přes Německo apod. To samozřejmě je pravda, jenže pouze v normální době. Kdyby šlo do tuhého, tak to bude pro Rusko trumfové eso v rukávu. A opravdu bychom se chtěli ocitnout v situaci, že budou zrovna mrazy, a Rusové začnou kvůli něčemu hrozit, že zavřou plynovody? A my budeme buď poníženě ustupovat, nebo mrznout?
Nikdo normální tuhle situaci nemůže dopustit. Měli bychom jednoznačně podnikat kroky, abychom na ruském plynu nebyli závislí ani při výrobě elektřiny, ani tepla. Kromě toho, že je to ekologický nesmysl, je to taky politicky nesmyslné a příliš nebezpečné.
