Neomarxisté sází na ekologii a děti

A vychází jim to. Přitom další politizace tématu emisí CO2, energetiky a oteplování planety způsobí jen to, že problém nahradí jiným. Pravděpodobně vážnějším. Naštěstí s ekologií už počítají i nelevicové strany.

Své tažení do europarlamentu ohlásil Janis Varufakis, který na řeckou politickou scénu vplul v roce 2015 v hodně levicovém hnutí Syriza v době tamní největší krize, kdy se usadil do křesla ministra financí. Na téhle židli nepobyl dlouho. Ale politika se mu asi zalíbila, protože hned v roce 2016 založil hnutí DiEM 25, k němuž se hlásí pirátské strany napříč Evropou. Včetně těch českých. Jak uvádí ekonomka Hana Lipovská zde, členy Varufakisovy party jsou zdejší pirátští kandidáti do europarlamentu.

Článek Hany Lipovské probírá body programu DiEM 25 jeden po druhém a čtení je to nesmírně smutné. Smutné pro každého, kdo si vyzkoušel život před rokem 1989 a nebyl přitom členem vládnoucí strany. Smutné pro každého, kdo považuje soukromý majetek za nedotknutelný. Smutné pro každého, kdo nesdílí nadšení pro kradení a zabírání majetku a jeho přerozdělování. Smutné pro toho, kdo není příznivcem masové islámské a další migrace z nábožensky i zvykově zcela nekompatibilních kultur. Smutné pro každého, kdo uznává národní státy. Ne tak Pirátům! Možná ne všem, ale zato některým o to víc. Přitom zrovna těm, kteří mají reálnou šanci hlasovat v příštím europarlamentu o tom, jak zrušit živnostníky, jak zdanit země, které mají přebytek obchodní bilance, nebo o tom, o čem bude vysílat jediné ideově správné Euroradio…

Jenže Piráti nejsou jediní mladí, s jejichž podporou může Varufakis a jeho parta (podobnost s „Timur a jeho parta“ vůbec není náhodná) počítat. Středoškolské stávkové či spíš záškolácké hnutí Fridays for future, jež se pustilo do boje za záchranu světa před jeho oteplením, má požadavek zavést uhlíkovou daň. Aktivisté ze škol ji vidí jako prostředek k potlačení emisí CO, jež se pak nebude vyplácet produkovat. (Dopady jejího zavedení spočítal německý Der Spiegel, článek česky zde.) Revolucionář Varufakis ji vidí jako zdroj peněz pro rozdávání jakési „občanské dividendy“ a dalších šíleně drahých levičáckých nápadů.

Fridays for future je silné především v Německu, kde je dokonce oficiální místa vyzvala k předložení požadavků. Zato Piráti v Německu nehrají žádnou významnější roli a v europarlamentu měli jedno křeslo. Jenže v zemi neplatí žádná omezující klauzule pro vstup do EP, takže letos už by pirátských křesel z Německa mohlo být víc. A kde kandiduje Varufakis? Samozřejmě v Německu. Českým Pirátům se přitom dávají velké šance, včetně těch na vítězství v eurovolbách.

Podle čeho se budete při volbách do europarlamentu rozhodovat vy?

Obávám se, že hlasy věnované stranám s radikálními ekologistickými požadavky budou v důsledku hlasy věnovanými definitivní ztrátě prosperity a tedy horšímu světu pro naše děti. Jakkoli hlasující budou věřit tomu, že dělají to nejlepší, co pro ně můžou udělat, protože jim zajistí čistý svět.

Jenže tohle už si mysleli naši předkové v roce 1946, když volili jistou stranu, která tady pak vládla 40 let. Jak vypadala životní úroveň i úroveň občanských svobod, je všeobecně známo. Když se seznámíte s programy progresivistických, nebo liberálně demokratických stran napříč Evropou, zjistíte, že připravují něco velmi podobného.